Žáci se v rámci aktivity seznámí s pojmem pórovitost hornin a budou porovnávat pórovitost materiálů o různém zrnitostním složení.

V rámci výuky o neživé přírodě je možné s žáky provádět celou řadu činnostně zaměřených aktivit. Jednou z těchto aktivit, která je žáky velmi oblíbená, je tvorba falešných zkamenělin ze sádry. Takto strávená vyučovací hodina je vhodná zejména tehdy, pokud předchází přírodovědné vycházce, jejíž náplní bude zkoumání pravých zkamenělin přímo v terénu.

Výuková aktivita žáky seznamuje s hlavním smyslem a cíli vědecké práce. Žáci pracují jako tým paleontologů, jejichž cílem je z dostupných informací vytvořit rekonstrukci záhadného tvora. Žáci při práci tvoří vědecké hypotézy, které si v průběhu aktivity ověřují a případně upravují na základě rozšiřujících se znalostí dané problematiky.

Aktivita se zaměřuje na působení vody jako činitele chemického zvětrávání hornin. Žáci se formou jednoduchého pokusu přesvědčí o tom, v jakém typu hornin často vznikají jeskynní útvary a na závěr aktivity budou též schopni říci, proč tomu tak je.

Tento se článek zaměřuje na metodu směřující k rozvíjení schopnosti kritického posouzení odborných zdrojů. Tato metoda přispívá k upevňování sociálních, komunikativních i emocionálních dovedností, respektu a dělbě rolí při skupinové práci. Článek představuje vyzkoušený a efektivní postup aktivizace žáků, který vede současně také k hlubšímu osvojení učiva než k jeho pouhému mechanickému zapamatování. Rovněž nabízí alternativu k neefektivní frontální výuce. Žáci se stanou při poznávacím procesu recenzenty a redaktory při hledání chyb v textu; procvičí si i formátování textu. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání (NÚV).

V aktivitě se žáci učí výstižně popisovat horniny podle jejich barvy, tvaru, struktury, textury apod. Hlavním smyslem přitom není poznávat a pojmenovávat konkrétní horniny, ale spíše na základě pozorování horniny a jejího osahání vybrat ty vlastnosti a charakteristiky, které mohou dopomoci ke správné identifikaci.

Aktivita nabízí jednoduché cvičení na určení epicentra zemětřesení na základě informací ze tří seismologických stanic. Žáci tak mohou získat konkrétní představu o tom, jak se místa vzniku zemětřesení určují. Přitom pracují s mapou a informacemi obsaženými v seismogramech.

Článek popisuje aktivitu, jejímž prostřednictvím se žáci mohou dozvědět o výskytu ropy a procesech, které vedou k jejímu vzniku. Aktivita zároveň vyvrací poměrně rozšířenou miskoncepci, že ropa se nachází v jakýchsi podzemních kapsách, které po vyčerpání připomínají jeskyně.

Cílem projektu bylo analyzovat v krajině vlastního bydliště změny, které mohou podmiňovat častější výskyt ničivých povodní. K článku je přiložena prezentace a stručný návod, jak postupovat při tvorbě školních projektů.

Článek popisuje praktické činnosti, které žáky seznamují se základními pojmy z geologie a mineralogie.