Cílem této stati je stručně vymezit schopnosti a dovednosti, jež by měli žáci-cizinci v základních a středních školách zvládnout v řečové dovednosti čtení a psaní. Text se zabývá úrovněmi A1–B2. Úrovním C není v článku věnován prostor, neboť řečové schopnosti a dovednosti úrovně B2 jsou považovány za dostatečnou jazykovou znalost pro přijetí ke studiu na řadu českých vysokých škol. Článek je třetím dílem série článků, odkazy na následující díly textu jsou dostupné pod textem. Článek vznikl jako podpora publikace Výuka českého jazyka pro žáky se sluchovým postižením (2. část). Na text článku je v případě potřeby odkazováno přímo z kapitol publikace.

Cílem této stati je stručně vymezit schopnosti a dovednosti, jež by měli žáci-cizinci v základních a středních školách zvládnout v řečové dovednosti čtení a psaní. Text se zabývá úrovněmi A1–B2. Úrovním C není v článku věnován prostor, neboť řečové schopnosti a dovednosti úrovně B2 jsou považovány za dostatečnou jazykovou znalost pro přijetí ke studiu na řadu českých vysokých škol. Článek je druhým dílem série článků, odkazy na následující díly textu jsou dostupné pod textem. Článek vznikl jako podpora publikace Výuka českého jazyka pro žáky se sluchovým postižením (2. část). Na text článku je v případě potřeby odkazováno přímo z kapitol publikace.

Cílem této stati je stručně vymezit schopnosti a dovednosti, jež by měli žáci-cizinci v základních a středních školách zvládnout v řečové dovednosti čtení a psaní. Text se zabývá úrovněmi A1–B2. Úrovním C není v článku věnován prostor, neboť řečové schopnosti a dovednosti úrovně B2 jsou považovány za dostatečnou jazykovou znalost pro přijetí ke studiu na řadu českých vysokých škol. Článek je prvním dílem série článků, odkazy na následující díly textu jsou dostupné pod textem. Článek vznikl jako podpora publikace Výuka českého jazyka pro žáky se sluchovým postižením (2. část). Na text článku je v případě potřeby odkazováno přímo z kapitol publikace.

V čem se odlišuje cizojazyčná výuka ve středním odborném vzdělávání oproti všeobecnému střednímu vzdělávání? Jaké jsou vhodné učební materiály? Jaký je vztah odborného jazyka a základních obecných komunikačních dovedností? Ovlivňuje cílená cizojazyčná výuka ve středním odborném vzdělávání spolupráci učitelů? Existují příklady některých projektů, z jejichž výsledků by se mohly nechat školy inspirovat? Na všechny tyto otázky a mnohé další se pokusí odpovědět následující příspěvek, který především vychází z praktických zkušeností obou autorek.

Vyučovacím předmětem, pro který je určen tento příklad dobré praxe, je didaktika němčiny jako cizího jazyka ve vysokoškolské přípravě budoucích učitelů němčiny. V několika vyučovacích jednotkách se studenti seznamují s Evropským jazykovým portfoliem se zřetelem k jeho uplatnění v budoucí pedagogické praxi.

Stručné informace o tom, co je Evropské jazykové portfolio a k čemu by mělo sloužit. Odkazy na podrobnější informace a na vydavatele jednotlivých částí Portfolia.

Inspirace pro používání alternativního nástroje hodnocení výsledků vzdělávání v cizích jazycích.

Autorka v příspěvku popisuje metodu tzv. autonomního hodnocení. Žáci ZŠ i nižších ročníků víceletého gymnázia se sami podílejí na procesu hodnocení svých prací. Naučí se tak hodnotit sebe i druhé a zároveň se zbavit pocitu, že se podceňují, nebo naopak přeceňují.