Příspěvek se zaměřuje na problematiku uchopení obsahu informační gramotnosti, a to především na tom typu škol, kde očekáváme, že studenti budou přecházet na univerzitní studium. Snaží se popsat určitou bariéru mezi středoškolským a akademickým prostředím v této oblasti a nabídnout cestu, jak ji (alespoň částečně) překonávat.

Informační gramotnost je jednou z nejpopulárnějších „nových gramotností“, se kterými se lze setkat. Nacházíme ji i v ŠVP mnoha škol. Cílem příspěvku je nastínit, co si pod ní vlastně představit a jakým způsobem je možné s informační gramotností v českém středoškolském prostředí pracovat. Článek vznikl jako součást řešení projektu Platforma pro transfer znalostí: informační gramotnost pro středoškoláky v otevřeném mash-up virtuálním učebním prostředí (TIGUP) podpořeného TA ČR – kód projektu TL02000040. Web: https://kisk.phil.muni.cz/onlife.

V rámci aplikovaného projektu Katedry informačních studií a knihovnictví podpořeného TA ČR vzniká program na rozvoj informační gramotnosti na středních školách OnLife. Když jsme se v projektu ptali učitelů na důležitost kompetencí žáků v rámci informační gramotnosti, mezi pomyslnými „vítězi“ byla schopnost učit se samostatně. Tedy tak, aby žáci po dokončení střední školy autonomně pokračovali ve svém učení a rozvoji. Jak toho dosáhnout? Článek vznikl jako součást řešení projektu Platforma pro transfer znalostí: informační gramotnost pro středoškoláky v otevřeném mash-up virtuálním učebním prostředí (TIGUP) podpořeného TA ČR – kód projektu TL02000040. Web: https://kisk.phil.muni.cz/onlife.

Studie vypracovaná v rámci pracovní skupiny Wellbeing projektu Partnerství 2030, který podporuje realizaci Strategie 2030+.

Zavádění technologií v cizím jazyce lze využít především pro rozvoj digitální kompetence, k podpoře kreativity a flexibility ve výuce. Nyní je k dispozici nepřeberné množství aplikací, online platforem nebo online prostředí pro realizaci výuky. Článek se zastavuje u několika aplikací a webinářů, které jsou pro cizí jazyky k dispozici.

Digitální technologie mají nezastupitelnou roli při podpoře procesu učení žáků s mentálním postižením a při rozvoji a podpoře jejich komunikace. Jejich význam je zřejmý především v této době, kdy se mnozí žáci s kognitivním znevýhodněním vzdělávají s pomocí digitálních technologií distančním způsobem.

Vhodné uplatnění digitálních technologií ve výuce fyziky přispívá k rozvoji informatického myšlení a digitální kompetence žáků a stejně tak přispívá k pozitivním změnám postojů žáků k fyzikálnímu vzdělávání. Článek popisuje možnosti uplatnění digitální technologie ve výuce fyziky včetně konkrétních námětů. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR).

Článek navazuje na předchozí díl zahraniční inspirace a opět přináší několik tipů na využití různých technologií ve výuce.

Článek nabízí několik inspirativních nápadů zahraničních učitelů.

Přehled existujících doporučení spojených se zaváděním digitálních forem vzdělávání, který všem zájemcům významným způsobem usnadní orientaci a hledání, budou-li některý dokument potřebovat.