Příspěvek nabízí pohled do vyučovacích předmětů studijního oboru Učitelství pro 1. stupeň ZŠ na Pedagogické fakultě UK – Didaktika 1. stupně ZŠ a Učitelské praktikum. Článek je zaměřen především na to, co je žádoucí, aby se studenti daného oboru z hlediska čtení naučili a jaké dovednosti si osvojili.

Příspěvek se zabývá praktickým didaktickým problémem: …když cíl učení a zvolená metoda k sobě „nepatří“. Z našich praktických šetření víme, že jde o jedno z důležitých témat didaktiky osobnostní a sociální výchovy. Text se zabývá návodem na konkretizaci cíle v OSV a na určení logické vazby tohoto cíle, metody (hry, aktivity, techniky), kterou má být cíl dosažen, a skutečné činnosti žáka.

Článek informuje o publikaci Příručka ke studiu didaktiky dějepisu D. Labischové a B. Gracové. Jedná se o ucelené moderní didaktické dílo zohledňující inovativní přístupy ve vzdělávání.

Klasické prezentace v PowerPointu mají nevýhodu ve své linearitě – není možné se nikam vracet, ukazovat vazby mezi tématy nebo mapovat to, jak problém vypadá v globálním pohledu. Jenže lidé myslí různě, jen ne lineárně. A právě toho se snaží využít Prezi, který prezentace předkládá formou velmi podobnou myšlenkovým mapám.

Myšlenkové mapy jsou nesporným fenoménem v učení i osobním rozvoji, o kterém se stále více mluví a píše. V následujícím článku se pokusíme ukázat sedm zajímavých možností, jak využít myšlenkové mapy ve výuce – ať již při rozvoji dovedností žáků, při učení nebo testování.

Správa poznámek bývá jak pro pedagogy, tak také pro žáky často poměrně složitá. Mnohdy nebývá lehké se v nich po delším čase vyznat. Jako jedno z možných řešení se nabízí využít software pro tvorbu a správu poznámek.

Myšlenkové mapy představují nezanedbatelný fenomén na všech stupních vzdělávání – od základní školy až po oblast celoživotního vzdělávání. Nabízí snadný přehled problému, zisk schopnosti strukturovat své myšlení, prostor pro týmovou spolupráci nebo možnost snazšího učení. Roste o ně zájem také v komerční sféře. Nejen to jsou důvody, proč by se jimi měl pedagog zabývat.

Řada škol uvažuje o možnosti používání operačního systému Linux na žákovských počítačích. V následujícím článku se proto pokusíme naznačit, které programy by na těchto stanicích neměly chybět.

V souvislosti s českým školstvím se často mluví o tom, že je stále více zaměřené na encyklopedické znalosti než na kreativitu a divergentní myšlení. Klima třídy a její ekosystém mohou v tomto procesu hrát velmi významnou úlohu.

Je zajímavé, jak malý prostor je věnován informační výuce na gymnáziích. Nejde přitom jen o budování vztahu ke knihovnám, ale především o systematické pěstování schopností žáka získávat potřebné informace, organizovat je a efektivně je analyzovat. Jako by se nijak neodrážela skutečnost, že společnost, v níž žijeme, stojí na informacích.