Tento článek uzavírá celý seriál o tom, jak podporovat demokracii ve školách. Ve stručnosti shrnuje klíčová zjištění ve vztahu k základním otázkám, kterými se projekt Pokusného ověřování občanského vzdělávání ve školách zabýval, a představuje jeho klíčová doporučení.

Příspěvek přináší inspiraci pro tematickou výuku – spojuje tři významná výročí (pád Berlínské zdi, pád železné opony a vstup ČR do EU) s tématem svobody a bariér. Lekce využívá aktivizující metody jako je myšlenková mapa, názorová přímka, čtení s porozuměním, alfa box. Lekce je určena pro žáky vyšších ročníků gymnázií.

Článek seznamuje s názory Amy Webb, profesorky New York University a zakladatelky Future Today Institute. Je další z řady akademiků, kteří varují před katastrofickým vývojem společnosti vyvolaným technologiemi. K nápravě jsou nutné základní digitální kompetence většiny občanů.

Tento článek je součástí seriálu o tom, jak podporovat demokracii ve školách. Příspěvek shrnuje zásadní zjištění z výzkumných aktivit, které byly součástí pokusného ověřování občanského vzdělávání. Výzkum se zaměřoval na dopad, který realizace systémové podpory občanského vzdělávání měla jak na vyučující, tak i na vedení školy. Hlavním přínosem podle výzkumného zjištění byla proměna významu občanského vzdělávání od „výuky v rámci předmětů“ k principu, který postihuje fungování celé školy včetně jejího okolí a výrazně přispívá k budování demokracie na školách.

Tento článek je součástí seriálu o tom, jak podporovat demokracii ve školách. Tentokrát se budeme věnovat novému přístupu, který jsme testovali, a to vytvoření jakéhosi koordinátora občanského vzdělávání ve školách. Navážeme na předchozí článek o podmínkách zavedení této role do škol a představíme si, na jaké překážky učitelé při realizaci občanskovzdělávacích aktivit ve školách narážejí. A jak je překonávat.

Tento článek je součástí seriálu o tom, jak podporovat demokracii ve školách. Tentokrát se budeme věnovat novému přístupu, který jsme testovali, a to vytvoření jakéhosi koordinátora občanského vzdělávání ve školách. Aby zavedení této role do škol mělo skutečný dopad a pomáhalo účinně realizovat občanské vzdělávání, představíme si podmínky a doporučení, která to mohou ovlivnit.

Tento článek je součástí seriálu o tom, jak podporovat demokracii ve školách. Jakmile parlament šlape a máte pocit, že by ve škole mohl zůstat napořád, začne vás zajímat, jak poznáte, jestli nestagnuje, případně jak se mu daří. Neexistuje jednoduchá odpověď na to, jestli je, nebo není funkční. Ale existuje soubor kritérií, pomocí kterých se můžete zaměřit na klíčové oblasti, a zjistit tak, jak na tom váš parlament vlastně je.

Tento článek je součástí seriálu o tom, jak podporovat demokracii ve školách. Pokud máte žákovský parlament založený a funguje vám dle představ, brzy zjistíte, že v dalších letech se objeví několik výzev, kterými se opět budete muset zabývat. Jakmile zvládnete i fázi stabilizace parlamentu na vaší škole, měl by se již nadobro stát pevnou součástí vaší školy a její kultury.

Tento článek je součástí seriálu o tom, jak podporovat demokracii ve školách. První rok fungování anebo přestavba stávajícího parlamentu má v sobě obsaženy konkrétní milníky. Když je hned na začátku zvládnete ošetřit, máte takřka vyhráno. Škola často parlament chce, ale neví, co pro jeho zdravé založení musí udělat. A právě o tom bude dnešní článek.

Tento článek je součástí seriálu o tom, jak podporovat demokracii ve školách. V minulém textu jsme se věnovali tomu, jak vypadá funkční žákovský parlament. Když už se škola rozhodne, že parlament založí, na co si tedy má dát pozor? Co musí udělat pro to, aby parlament nevyhořel po jednom roce? Už v této fázi záleží, jak moc to vedení školy myslí s parlamentem vážně, jelikož už teď je potřeba dělat koncepční a citlivé kroky.