Metodický portál 

Technologie jednotného přihlašování (anglicky single sign-on, nebo také SSO) fungují na principu univerzálního klíče. Uživatel má své přihlašovací údaje uložené na jednom centrálním místě a používá je k přihlášení u různých internetových služeb. Tyto internetové služby pak nemají k jeho přihlašovacím údajům vůbec přístup. Celý mechanismus bývá často rozšířen o možnost jednotné správy osobních údajů. Aby nebylo nutné při registraci k nové internetové službě znovu zadávat své osobní údaje jako jméno, e-mail, doručovací adresu nebo fakturační adresu, nabízí tyto technologie možnost rovnou z jednoho centrálního místa tyto údaje službě předat. Toto je samozřejmě možné pouze po jednoznačné identifikaci uživatele a s jeho souhlasem. Popsaný mechanismus předávání údajů je možné využívat opakovaně a využít jej k aktualizaci údajů. Stačí, když si opravíte údaj na centrálním místě a jednotlivé služby, ke kterým se přihlašujete si mohou tento údaj automaticky aktualizovat.

Sociální sítě jsou určeny k seznamování a k udržování kontaktů mezi kamarády a známými. Umožňují také rychlou výměnu informací. U většiny sociálních sítí jsou vámi zveřejněné údaje zobrazeny všem vašim kontaktům. Podle nastavení pak také kontaktům vašich kontaktů, všem uživatelům dané služby a v nejhorším případě všem uživatelům Internetu. Některé sociální sítě však umožňují rozdělení přátel na různé podskupiny, například rodinu a pracovní kolektiv. Na základě toho rozdělení je pak možné řídit, komu se jaká informace zobrazí.

S rozvojem vysokorychlostního Internetu se otevřely možnosti používat internetové prohlížeče pro přístup k velmi komplexním internetovým stránkám, které dokáží nahradit celé programy, které by jinak měl uživatel nainstalované lokálně na svém počítači. Obvykle se takové stránky nazývají internetové aplikace (jak je vidět, jde o pojem poměrně vágní).