Do muzea a galerií se při výuce vydáváme zřídka. Do ulic a na náměstí, kde se psala historie, snad už vůbec. Přitom dějepisná práce v terénu je velké dobrodružství, které navíc rozvíjí historickou gramotnost, a při správném využití pomůcek může rozvíjet i tu digitální. Článek popisuje několik badatelských dějepisných aktivit žáků základní školy, které lze modifikovat v podstatě na jakékoliv podmínky a prostředí.

Práce s historickými prameny by jistě měla být součástí výuky dějepisu, která rozvíjí historické i kritické myšlení a zároveň digitální gramotnost žáků. Článek popisuje několik jednoduchých příkladů, jak práci s prameny do výuky zařadit ve sdílených online prostředích.

V současné době se do škol poměrně často dostává méně obvyklé zařízení – termokamera. Termokameru můžeme využít jako výbornou vyučovací pomůcku na 2. stupni při výuce fyziky, chemie, přírodopisu. Můžeme ji také využít už na 1. stupni při badatelsky vedených hodinách. Badatelsky orientovaná výuka vychází z pedagogického konstruktivismu. Jde o zapojení žáků do objevování přírodovědných zákonů, propojování zjištěných informací do smysluplného kontextu, rozvíjení kritického myšlení. U bádání je důležité, aby se žák zapojil do práce aktivně a s chutí. Právě už v této motivační fázi je termokamera velkým přínosem.

Článek se zaměřuje na možnosti uplatňování digitálních technologií ve výuce přírodopisu a biologie. Hlavní částí textu jsou náměty na učební činnosti žáků v rámci různých fází badatelsky orientované výuky. Ta se zaměřuje především na získávání informací a dat, uchovávání informací a dat, vyhodnocování informací a dat, sdílení informací a dat. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR).

Badatelsky orientovaná výuka (BOV) je aktivizační metoda výuky, která klade hlavní důraz na vlastní práci a prožitek žáka. Učitelé chemie ZŠ hodnotí BOV všeobecně kladně, nicméně ji stále využívají v menší míře. Důvodem je nedostatek času, špatné vybavení laboratoří nebo nedostatečné portfolio badatelských aktivit. V tomto příspěvku jsou stručně nastíněny možnosti, které mohou pomoci tyto překážky překonat. Je jen na nás, zda svým nadšením pro badatelskou výuku zapálíme i své kolegy a žáky. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání (NÚV).

Zpráva o práci mezinárodně působícího specialisty na transformaci vzdělávacích systémů s cílem lépe připravovat lidi na budoucnost – tj. vychovávat tzv. „globální digitální občany“.

Článek se zamýšlí nad možným využitím školních pramenů v dějepisné výuce o roce 1968. Na konkrétních příkladech ilustruje možné postupy při práci se školními kronikami a dobovými učebnicemi dějepisu. Argumentuje ve prospěch badatelsky orientované výuky založené na práci s prameny.

Článek popisuje projekt uskutečněný v rámci projektových dnů na ZŠ Dr. Edvarda Beneše. Je zároveň součástí mezinárodního eTwinningového projektu Staviame mosty – Stavíme mosty, na kterém spolupracují žáci ze ZŠ a MŠ Drietoma a žáci ze ZŠ Dr. Edvarda Beneše. Volně navazuje na projekt Stavíme mosty 1.

Nová reforma školství zahájená v roce 2015 ve Finsku přináší revoluci, o jejíž základech se v Česku zatím příliš nediskutuje. Článek se snaží upozornit na skutečnost, že jedním z klíčových prvků této reformy je změna uskutečňovaná prostřednictvím digitálních technologií – ty mohou hrát v učení a vzdělávání několik důležitých rolí.

Žáci pochopí, že každý organizmus je jedinečný a přizpůsobený co nejdokonaleji svému prostředí a způsobu života. Např. bruslařka obecná se dokáže pohybovat po vodní hladině díky chloupkům na těle a nohách, k pohybu po vodní hladině využívá také povrchové napětí vody.