Jedenáctá kapitola příručky Cizí jazyky napříč předměty 2. st. ZŠ v seriálu Implementace CLIL do české školy se věnuje plánování CLILu. Struktura hodiny CLIL vychází z charakteru integrované výuky a jejích principů. Je nezbytné navazovat na předchozí znalosti žáků, dát jim příležitost objevit samostatně nové poznatky a dát je do souvislostí se stávajícími znalostmi nebo dovednostmi, žáky ke studiu motivovat, učit je učit se, pravidelně přimět žáky reflektovat – samostatně i ve skupině – jak probíranou látku, tak samotný proces učení. Tato kapitola se zaměřuje na didaktické postupy, které CLIL při plánování a realizaci samotné výuky přebírá zejména z výuky cizích jazyků.

Článek představuje základní aspekty modelu vzdělávání, které vychází ze snahy o participativní a autonomní učení – co-curiculum. Klade jej do souvislostí s konektivistickým pojetím vzdělávání.

Příklad dobré praxe pracuje s rozvojem sebehodnocení u mladších školních žáků a má za cíl ukázat učitelům možný způsob individualizace práce při stanovení vlastních jazykových cílů žákem. Ukazuje, jak je možné do výuky na 1. stupni zapojit e-portfolio s pomocí interaktivní tabule v případě, že ne každý žák ovládá dobře počítač a ne každý žák je v e-portfoliu registrován (a zvládne plně ovládat prostředí svého portfolia).

Digitální portfolio představuje jeden z důležitých stavebních prvků, které mohou posílit reflektivní učení žáků a snížit distanci mezi školou a reálným prostředím, což může sehrát důležitou roli jak při tvorbě celkové koncepce učebního prostředí, tak také u motivace jednotlivých žáků.

Padlet se často používá jenom pasivně, jako zdroj informací, učitel tam umístí nějaké svoje materiály a odkazy na videa a podobně a řekne žákům, „podívejte se na Padlet, tam to všechno máte“. Ne všichni žáci se ale opravdu na tyto materiály pak podívají, natož aby s nimi nějak pracovali. Takže učitel se tak trochu pro tuto část své třídy namáhal zbytečně. Mnohem efektivnější je, když se role obrátí.