Tento článek se zamýšlí nad přístupy k dětskému výtvarnému projevu v období předškolního věku. Vyzdvihuje zde důležitost a opodstatněnost humanistického pojetí výchovy a integrativního přístupu v současné době se zřetelem na výtvarný projev dítěte. Když si uvědomíme, že tou nejdůležitější a nejtypičtější činností v tomto věku je hra, související v našem případě s hrou výtvarnou a její prožitkovou složkou, neměli bychom zapomínat na náš pohled a přístup. A to v podobě nedirektivního přístupu, který je uplatňován i vzhledem k výtvarnému projevu dětí (autenticita, akceptace, empatie). Právě ona úloha dospělého (rodiče či pedagoga) nese společně s uplatňováním uvedených přístupů tak velký význam, byť se dospělý nachází vzhledem k dětské výtvarné tvorbě v roli diváka a zúčastněného pozorovatele.
Autor Lenka Minaříková