Příspěvek se zabývá praktickým didaktickým problémem: …když cíl učení a zvolená metoda k sobě „nepatří“. Z našich praktických šetření víme, že jde o jedno z důležitých témat didaktiky osobnostní a sociální výchovy. Text se zabývá návodem na konkretizaci cíle v OSV a na určení logické vazby tohoto cíle, metody (hry, aktivity, techniky), kterou má být cíl dosažen, a skutečné činnosti žáka.

Kniha je pomocníkem pro ty, kteří se chtějí zabývat výukou angličtiny v předškolním věku, je však vhodná i pro mladší školní věk. Nabízí nejen metodické rady a pokyny, ale rovněž praktické ukázky a nápady. Děti by měly brát výuku jako hru, na niž se vždy těší a která je vždy baví. "Výukový program musí především u předškolních dětí vycházet z jejich potřeby učit se novým věcem během činností, které jsou pro ně přirozené, aby si je mohly osvojovat způsobem, při němž mohou využít všechny své smysly i pohyb... V knize najdete řadu tipů a podnětných nápadů, které můžete prakticky ihned, bez zdlouhavých příprav a složitých pomůcek, zařadit do výuky," říká o knize Stanislav Kára, ředitel PROGRESS Language Institute s. r. o. a víceprezident Asociace jazykových škol a agentur ČR.

Autor se v článku zamýšlí nad aktuálním tématem nových forem a metod práce ve výuce cizích jazyků. V souvislosti s tvorbou ŠVP a jejich zaváděním do praxe se stává uplatňování nových forem a metod práce nutností. Učitelé musejí reagovat na veškeré změny ve školství, a to změnou přístupu k látce i k žákům. Škola a třída se stávají významným polem působnosti učitelů, kteří chtějí učit moderně a pomocí nových metod žáky více aktivizovat, motivovat, vybavit KK i potřebnými vědomostmi a vůbec pozitivně naladit k celoživotnímu učení. Součástí článku je i srovnání výuky jazyků před revolucí, krátce po ní a v současnosti.

Každý z pedagogů potřebuje mít v zásobě nějaké hry, které uplatní buď přímo ve vyučovací hodině, výchovném bloku, nebo jako doplňkovou aktivitu na výletech, procházkách a ve škole v přírodě. Příspěvek nabízí hry, které snad každý hrál jako malé dítě, ale i mnoho dalších.

Článek popisuje zkušenosti z práce se studenty - dobrovolníky. V této části se zaměřujeme především na motivaci a oceňování dobrovolníků.

Článek představuje široké možnosti uplatnění aktivity Pětilístek ve výuce.

Příspěvek popisuje pedagogický výzkum, který je svým obsahem orientován na oblast pedagogické komunikace. Ve výzkumu se jedná o pozorování a vyhodnocování komunikace ve školní třídě. Celý pedagogický výzkum vychází ze stanoveného výzkumného problému: Jak jsou ve výuce procentuálně zastoupeny jednotlivé činnosti učitele a žáka ve vyučovací hodině a jak spolu souvisí, jak se navzájem podmiňují? Pro získání konkrétních dat byla zvolena kvantitativní metoda standardizovaného pozorování, konkrétně technika interakční analýzy. Získaná data byla dále zpracována pomocí popisných a vícerozměrných statistických metod. Z vícerozměrných statistických metod jsme použili k testování hypotéz shlukovou a faktorovou analýzu. Vícerozměrné statistické metody jsme zvolili proto, že díky nim dostaneme popis vztahů mezi proměnnými navzájem, a tím si odpovíme na otázku, jak spolu jednotlivé kategorie popisující činnost učitele a činnost žáka ve vyučovací hodině souvisí. Pomocí popisných statistických metod, především procentuálního vyjádření zastoupení jednotlivých kategorií pozorovacího systému, získáme přehled o tom, které činnosti učitele a činnosti žáka ve výuce převládají.

Aktivita je zaměřena na vyvození, objasnění a pochopení jednoho z principů fungování demokratické společnosti – principu vzájemné pomoci a spolupráce mezi adolescenty a seniory.

4 + 1 námět na využití post-it lístečků ve výuce (nejen) na 1. stupni ZŠ – poznámky při/po čtení, anketa, trénink dovednosti hodnocení nebo tzv. Terapie post-it.

Aktivita „Secret message“ představuje jednoduché zařazení CLIL do výuky dějepisu. Pro vyučujícího neznamená žádnou složitou a zvlášť náročnou přípravu. Potřebujeme krátký text v angličtině. Může nám posloužit krátká věta či souvětí k danému tématu nebo například citát historické osobnosti. Tento text rozčleníme na 6 – 8 dílčích úryvků či lépe řečeno útržků. Úkolem žáků je sestavit takovou „tajnou zprávu“ do smysluplného textu. Sestavení zprávy představuje výchozí bod aktivity CLIL. Po seznámení se s novou slovní zásobou mohou navazovat otázky a úkoly související s tématem, či společná diskuze.