Praktická část studie představuje jeden z příkladů doporučeného vyučovacího postupu k rozvoji EV a k podpoře výchovy k udržitelnému rozvoji ve vyučovacím předmětu Zeměpis (Geografie) v podobě krátkodobého školního projektu.

Účelem studie je poskytnutí metodické i praktické podpory učitelům vyučovacího předmětu Zeměpis (Geografie) pro zavádění a uplatňování prvků environmentální výchovy (EV) a výchovy k udržitelnému rozvoji lidské společnosti v základní škole a na nižším stupni osmiletých gymnázií. Metodická část studie obsahuje podněty, opěrné body, možnosti, přístupy a postupy pro uplatnění EV a výchovy k udržitelnému rozvoji ve výuce zeměpisu podle aktuálně platných učebních dokumentů. Uvádějí se zde konkrétní příklady učebních metod, postupů a forem vhodných a doporučených pro praktické vyučování.

Metodické komentáře a úlohy ke Standardům pro základní vzdělávání pro vzdělávací obor Zeměpis (Geografie) poskytují několik zásadních podnětů pro praktickou výuku. Především je to nastavení tří kvalitativních úrovní obtížnosti ilustrativních úloh v gradaci minimální, optimální a excelentní úrovně, které se vztahují ke konkrétním očekávaným výstupům. S přispěním této „banky“ stupňovaných úloh lze ukázat možnosti výuky s ohledem na konkrétní skupiny žáků s odlišnou kvalitativní úrovní myšlení a činností. Každá úloha je doplněna o metodický komentář, usnadňující použití dané úlohy ve výuce. Uvádějí se vhodné a doporučené metody, formy a postupy učitele pro vyučovací praxi. Smyslem materiálu je poskytnout učitelům metodický materiál obsahující alternativní možnosti zjišťování dosažení výukových cílů.

Projekt zaměřený na využití geoinformačních technologií ve výuce v souvislosti s propojením několika vzdělávacích oborů. Žijeme v informační společnosti, ve které vznikají nebo se rozvíjejí nejrůznější technologie. Tyto trendy je třeba zohledňovat také ve vzdělávání tak, aby žák, který opouští vzdělávací systém, měl dostatečný přehled a byl vybaven znalostmi či dovednostmi, které by mu pomohly při uplatnění v běžném životě. Vzdělávání v rámci geoinformačních technologií bývá často z nejrůznějších důvodů (časových, technických, odborných, ...) na školách opomíjeno. Tento celodenní projekt by mohl být příkladem, jak realizovat geoinformační technologie v rámci zeměpisného vzdělávání v souvislosti s využitím znalostí a dovedností žáků z více vzdělávacích oborů.

Článek obsahuje metodický popis pracovního listu zaměřeného na využití geoinformačních technologií ve výuce v souvislosti s prací v rámci vybraných mapových portálů. Pracovní list naleznete v příloze.

Aktivita vede k zamyšlení nad mimořádnou osobností Roalda Amundsena. Zabývá se nejen jeho objevitelskými, ale i morálními vlastnostmi.

Vyučovací hodina zaměřená na téma památných stromů, na niž navazují úkoly do terénu. Článek může být inspirací pro krátký třídní projekt – Zmapování památných stromů v okolí školy.

Článek představuje dlouhodobý projekt Krajina za školou, který probíhal či probíhá na různých místech republiky.

Autor se ve svém teoretickém příspěvku zabývá otázkou, jak realizovat průřezová témata v rámci ŠVP. Komentuje a hodnotí tři hlavní způsoby takových realizací na základě analýz z 11. ZŠ Plzeň.

Hodnocení žáka je ve škole velmi důležité, jelikož jím může být motivován, odměňován, posouván dále, ale také demotivován. Řada odkazů a jednotlivých článků níže nabízí příklady úloh z různých oblastí vzdělávání a k nim připravené ukázkové hodnocení, včetně žákovských řešení. Úkol, řešený na Národním ústavu pro vzdělávání, vychází přímo ze dvou opatření v DZ 2015–2020, a to F.5.4: připravit podpůrné materiály, jako jsou přehledy hodnocení/známkování uvádějící kritéria pro hodnocení a škálování různých aspektů žákova výkonu, a modelové příklady ilustrující výkon žáka na různých úrovních. Doufáme, že příklady, které zde naleznete, budou sloužit pro Vaši praxi a budou Vás inspirovat k tvorbě vlastního hodnocení žáků, které je bude motivovat.