Článek se věnuje vzdělávací oblasti Umění a kultura a jejím vzdělávacím oborům v rámci RVP GV, zejména specifikám integrujícího tématu Umělecká tvorba a komunikace a možnostem jeho uchopení ve vzdělávacím procesu.

Článek se zabývá nejdůležitějšími myšlenkami koncepce Výtvarného oboru v RVP GV, nabízí praktickou ukázku zpracování oboru v ŠVP.

Příspěvek přináší informaci o úsilí německých kolegů vymezit specifický termín obrazová kompetence, který má stěžejní význam pro vytvoření vzdělávacího standardu předmětu Umění v Německu. Zároveň klade otázku, zda a do jaké míry žákům zadávané výtvarné úkoly na několika sledovaných bavorských gymnáziích korelují s navrhovaným pojetím dílčích kompetencí kompetence obrazové.

Výtvarné úkoly v hodinách "umění" na bavorských gymnáziích jako východisko pro úvahy nad naplňováním dílčích kompetencí kompetence obraznosti, jak ji definuje prof. R. Niehoff.

Hlavním tématem příspěvku je vznik fámy a její život. Žáci by si měli uvědomit, jak fáma vzniká a jak je třeba přijímat sdělení, která se k nám dostanou, abych tzv. nenaletěli a nepomáhali šířit poplašné zprávy.

Sledovaný příklad dobré praxe seznamuje s výsledky vlastní tvorby žáků ve vyučovacím předmětu Umělecká výchova.

Informace o demoverzi programu VV inspirativní, sloužící jako metodická podpora pro obor Výtvarná výchova.

Tvůrčí dílny pro pedagogy v Moravské galerii v Brně jsou přímým a živým dialogem s originály uměleckých děl. Jednotlivá setkávání probíhají u vybraných děl ve stálých expozicích i aktuálních výstavách formou dialogů a výtvarných interpretací a slouží pedagogům jako inspirace pro jejich vlastní pedagogickou činnost. Cílem tohoto setkání je propojení uměleckých děl napříč staletími. Barokní autor Martin Vinazer se nám představuje vedle moderních autorů počátku 20. století, jako jsou Otto Gutfreund a Emil Filla.

Komparace cílových kategorií uměleckého vzdělávání vychází z rozboru kurikulárních dokumentů pro gymnázia České republiky a Bavorska. Středem zájmu jsou základní segmenty vzdělávacích obsahů, a to formulovaných na úrovni vzdělávacího oboru se zohledněním celoevropského trendu dosahování klíčových kompetencí. Příspěvek nastoluje na velmi podrobném rozkladu otázku, jaký může mít výtvarný obor podíl na dosahování klíčových kompetencí. Jako aktuální téma (jde o situaci potěšující) není ani tak argumentace pro obhajobu významu oboru pro dosahování klíčových kompetencí, jako to (jde o situaci méně potěšující), jak vůbec dosáhnout oborových očekávaných výstupů. Obor má stále pro školní praxi velmi málo podpůrných materiálů, které daleko jemněji, než je uváděno v rámcových vzdělávacích programech, vysvětlují významy klíčových pojmů a také způsoby, jak dovednosti, vědomosti a kompetence, které jsou na obecné úrovni v kurikulárních dokumentech uvedeny, přiblížit učitelům.