Psaní Wikipedie obvykle nezačíná vytvářením nových hesel, ale drobnějšími editacemi. V předchozích dílu tohoto seriálu jsme si představili prvních 5 kategorií článků vhodných pro první editace a dnes se podíváme na dalších 5.

Předtím, než se rozhodnete začlenit Wikipedii do své výuky, ať už pasivně (needitačně), či aktivně (editačně), je vhodné absolvovat několik nezbytných kroků. V následujícím textu se podíváme na 5 základních, které nám pomohou nejen s uvedenou integrací Wikipedie, ale umožní nám úspěšně realizovat kurz Wikipedie na naší škole.

Ve třetím dílu tohoto seriálu se zaměříme na zastaralé články na Wikipedii. Kde tyto články najít, jak je opravit a jak předcházet tomu, aby nezastarávaly.

V úvodních třech dílech jsme se detailněji zabývali strukturou (díl 1.), tvorbou pomocí překladu (díl 2.) a aktualizací (díl 3.) článků na Wikipedii. Nyní je na čase podívat se na využití Wikipedie v konkrétních předmětech. V tomto dílu se zaměříme na český jazyk a literaturu.

Psaní Wikipedie obvykle nezačíná vytvářením nových hesel, ale drobnějšími úpravami. V tomto dílu seriálu se podíváme na 5 kategorií článků vhodných pro první editace Wikipedie a ukážeme si konkrétní zadání, která lze použít pro úpravy daných hesel se žáky.

V druhém dílu tohoto seriálu se detailně podíváme na tvorbu encyklopedického hesla na Wikipedii pomocí překladu.

V prvním dílu tohoto seriálu se detailně podíváme na encyklopedické heslo na Wikipedii – jeho významnost, strukturu, obsah, styl a zdroje a společně vytvoříme či upravíme článek o mezinárodní vzdělávací události BETT.