Praktická ukázka metodiky aplikace zpětného kanálu na Twitteru používané Shelly Blake-Plockem - učitelem hudby, historie a latiny na středních školách v Baltimore (Maryland, USA) .

Článek pojednává o zapojení tematiky sociálních médií do výuky výchovy k občanství. Uvádí stručný kontext, proč by učitelé něco takového měli dělat, nabízí aktivity, kterými by mohli začít. Součástí článku je naznačení průniku mezi sociálními sítěmi, výchovou k občanství a vybranými složkami čtenářské a digitální gramotnosti. Obsah článku vychází ze zkušeností autorky z (ne)formálního vzdělávání na základní, střední i vysoké škole. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání.

Dnešní doba a svět jsou plně digitalizovány a dnešní generace si bez digitálních technologií, sociálních sítí a internetu jako takového svůj život neumí pomalu ani představit. Toho můžeme (ne-li musíme) využít ve výuce nejen společenských věd. Tento článek Použij (sociální síť), vytvoř (příspěvek) a propaguj (firmu)! popisuje aktivitu zaměřenou na rozvoj digitální gramotnosti, váže se na očekávané výstupy z RVP ZV a přináší inspiraci, jak aktuální trend sociálních sítí využít ve výuce občanské výchovy. Cílem aktivity je především rozvíjení digitální gramotnosti, dále také propojení digitálních technologií s občanskou výchovou a propojení občanské výchovy s aktuálními trendy ve světě internetu. Článek vznikl v rámci projektu Podpora práce učitelů (PPUČ). Jedná se o projekt financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů a realizovaný Národním ústavem pro vzdělávání. Cílem je podpora pedagogů mateřských i základních škol v jejich snaze o rozvíjení čtenářské, digitální a matematické gramotnosti.

Článek je příspěvkem k diskusi nad problematikou kritického přístupu k informacím. Předkládá otázku odpovědnosti školy za schopnosti žáků kriticky posuzovat věrohodnost informací ve veřejném prostoru. Komplexní téma je zúženo na vzdělávací oblast Člověk a příroda a průřezové téma Mediální výchova.

Žáci ve skupinách posuzují různé příklady chování při komunikaci v digitálním světě. Během vzájemné diskuse a spolupráce vytvářejí plakát, na který vyberou pět nejdůležitějších pravidel netikety.

Článek se zabývá problematikou internetové bezpečnosti a budováním síťové gramotnosti. Snaží se na základě typologie anglického odborníka Simona Finche popsat potřebné kompetence učitelů v této oblasti.

Článek shrnuje zkušenosti studentky pedagogické fakulty a jejích spolužáků s výukovým využitím sociálních sítí.

Zamyšlení nad úlohou učitele v online prostředí, v němž probíhá stále více neformálních vzdělávacích aktivit a mělo by být se školním formálním prostředím propojeno.

Žáci ve skupinách posuzují různé modelové životní situace a určují typické prostředky, které zajistí komunikaci s ostatními. Při vzájemné diskusi a spolupráci sestavují myšlenkovou mapu digitální komunikace a komunikace bez užití digitálních prostředků.

Žáci se za pomoci pracovního listu a doplňujících praktických aktivit postupně seznamují s problematikou tvorby normální a digitální stopy. Pracují a diskutují nejprve samostatně a pak ve smíšených dvojicích (děvče a chlapec). Učitel žáky v aktivitě doprovází a podporuje, při závěrečné diskuzi zaznamenává zajímavé postřehy a provede jejich zhodnocení.