Článek popisuje speciální vzdělávací potřeby žáků s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka (a z odlišného kulturního prostředí) ve vztahu k digitálním technologiím. Upozorňuje na přednosti, ale i možné úskalí při jejich využívání ve výuce. Uvádí konkrétní příklady digitálních technologií a jejich využití při vzdělávání žáků s nedostatečnou znalostí jazyka.

Článek popisuje využití digitálních technologií při vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných. V úvodu popisuje fenomén nadání, projevy žáků ve škole a jejich potřeby při vzdělávání. Dále popisuje možnosti, které digitální technologie nabízí pro uspokojování těchto potřeb. Na závěr zmiňuje pozitiva a negativa, která s sebou využívání digitálních technologií u žáků nadaných a mimořádně nadaných nese.

Článek popisuje využití digitálních technologií při vzdělávání žáků s odlišnými kulturními a životními podmínkami. Na úvod uvádí charakteristiku znevýhodnění a možné příčiny a důsledky. Dále poukazuje na speciální vzdělávací potřeby žáků s odlišnými kulturními a životními podmínkami a způsoby využití digitálních technologií při kompenzaci obtíží ve výuce a podpoře procesu učení. Na konec uvádí výzvy, kterým učitelé mohou čelit při využívání digitálních technologií při výuce žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

Obchodní akademie Kollárova vypracovala vlastní systém ověřování úrovně znalosti češtiny u žáků, kteří ukončili povinné vzdělávání v zahraničí a nemusí konat jednotnou přijímací zkoušku z českého jazyka. Článek obsahuje konkrétní postupy ověření.

Smyslem projektu je vytvoření nové komunikační platformy na bázi školního webu, který se tak stává strategickým mostem v procesu předávání informací mezi školou, rodiči a žáky.

Příklady inkluze v některých zemích EU.