Proč Aralské jezero vysychá? Jak jsou ovlivněny životy místních obyvatel? Lze tuto katastrofu zastavit? Nebo zmizí jezero z mapy Asie? Na tyto a jiné otázky naleznou žáci odpověď v hodinách popsaných v následujícím příspěvku.

Inspirace a návody na přírodovědná pozorování a pokusy v hodinách prvouky a přírodovědy.

Příspěvek je námětem na praktické cvičení z biologie živočichů. V článku je popsáno, jaké znalosti a dovednosti si žáci mohou osvojit během pozorování žížaly obecné a jak efektivně tuto vyučovací hodinu připravit.

Tento článek je druhým námětem ze souboru laboratorních prací zaměřených na lišejníky. V přílohách je uveden zdrojový soubor materiálů a pracovní list k laboratorní práci na téma Řez stélkou.

Ukázka bloku hodin odehrávajícího se v přírodní učebně, kde jsou k dispozici stolky, lavice nebo židle a potřebné pomůcky. Žáci prakticky pozorují stavbu květu, pozorují a porovnávají znaky bylin a dřevin, znaky dvouděložných a jednoděložných rostlin.

Článek představuje 2 vyučovací hodiny zaměřené na témata znečištění vody a znečištění ovzduší, které byly vytvořeny ve Sdružení TEREZA v rámci projektu Tři kroky k aktivnímu vyučování. Hodiny na sobě nejsou nijak závislé, každou lze použít samostatně.

Jednodenní výukový projekt zaměřený na pozitivní vztah dětí k životnímu prostředí a k vlastnímu zdraví. Smyslem projektu je rovněž prohloubení vztahů mezi žáky navzájem a mezi žáky a učiteli. Projekt byl uskutečněn v málotřídní škole ZŠ Olomouc - Droždín.

Článek představuje zajímavou aktivitu propojující chemii s matematikou, fyzikou či přírodopisem.

Sledovaný příklad dobré praxe ukazuje nově pojaté zařazení tradičních laboratorních cvičení z fyziky, biologie a chemie do ŠVP a následně do výuky.

Příspěvek přináší návod, jak jednoduše, ale účinně odpovědět žákům na některé základní otázky zemské hydrosféry - pomocí internetu či encyklopedie a pracovního listu, který žáci sami vyplňují.