Nárůst objemu informací vyžaduje schopnost rozlišování jejich hodnoty (věrohodnosti, relevance, spolehlivosti). Tomuto účelu mohou posloužit i postupy, které tento článek zmiňuje.

Autor seznamuje čtenáře s názory na vyučování českého jazyka po r. 1989 a upozorňuje na některé tendence v oblasti komunikační výchovy a jejího pojetí.

Článek představuje některé zajímavé projekty podpořené z OP VK, jejichž výstupy mohou přispět k podpoře a rozvoji čtenářské gramotnosti ve výuce. Každý projekt je krátce představen, připojeny jsou odkazy na projekty.

Článek představuje široké možnosti uplatnění aktivity Pětilístek ve výuce.

Jednodenní projekt proběhl ve 2. ročníku ZŠ. Základními rozvíjenými dovednostmi je čtení s porozuměním a kritické vyhledávání informací s využitím internetu.

Článek „Poznámky ke kritickému myšlení a mediální gramotnosti na základní škole“ dává dvě témata uvedená v názvu textu do souvislosti jako žádoucí nástroje orientace žáků ve světě informací. První část článku se zaměřuje především na pojem „kritické myšlení“ a na způsoby, jakými bývá v oblasti vzdělávání interpretován (zejména v kontextu pedagogického konstruktivismu). Druhá část článku bude věnována spíše interpretaci pojmu kritické myšlení jako nástroje mediální gramotnosti.

Text navazuje na články Poznámky ke kritickému myšlení a mediální gramotnosti na základní škole 1. a 2. část. Opět se zaměřuje na problematiku kritického myšlení (přesněji na problematiku kritického přístupu k informacím), tentokrát v kontextu některých přirozených lidských sklonů chybně interpretovat informace a činit chybné závěry.

Text je čtvrtým a posledním ze série příspěvků věnovaných problematice kritického myšlení (Poznámky ke kritickému myšlení a mediální gramotnosti na základní škole, 1.–4. část). Článek se tentokrát věnuje vědeckému přístupu jako další formě kritického způsobu uvažování a možnostem, jak jej přiblížit žákům základní školy.

Zpráva o studii amerického profesora kognitivní psychologie Daniela Willinghama vysvětlující postavení faktických znalostí při budování schopnosti kriticky myslet.

Článek přináší soubor aktivit (založených na metodách kritického myšlení) k hodinám slohu zaměřeným na vypravování. Aktivita žáků je částečně založena na práci s uměleckými texty (Čapek, Erben, bible). Časové rozložení je pouze orientační, záleží samozřejmě na konkrétní třídě a učiteli.