Tento článek navazuje na první obecnou část. V tomto textu také navazuje na první část číslování, rámečků, tabulek a obrázků. Na konci tohoto textu je uvedena použitá literatura pro obě části.

Tento článek je součásti dvoudílného textu Učit (se) místem. První článek se věnuje této geografické koncepci obecně, druhý se zaměřuje za zkušenosti s touto koncepcí v přípravě budoucích učitelů zeměpisu a FP TU v Liberci. Použitá literatura je na konci druhého článku.

Rozvíjení matematické gramotnosti ve vzdělávacím oboru Zeměpis (Geografie) sehrává významnou roli jak při vlastní prezentaci zeměpisného učiva, tak při řešení zeměpisných úloh. Příspěvek se věnuje využití matematiky v zeměpisných úlohách dokumentu: Metodické komentáře a úlohy ke Standardům pro základní vzdělávání.

Článek vznikl v rámci projektu Podpora práce učitelů (PPUČ). Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání.

Hodnocení žáka je ve škole velmi důležité, jelikož jím může být motivován, odměňován, posouván dále, ale také demotivován. Řada odkazů a jednotlivých článků níže nabízí příklady úloh z různých oblastí vzdělávání a k nim připravené ukázkové hodnocení, včetně žákovských řešení.

Úkol, řešený na Národním ústavu pro vzdělávání, vychází přímo ze dvou opatření v DZ 2015–2020, a to F.5.4: připravit podpůrné materiály, jako jsou přehledy hodnocení/známkování uvádějící kritéria pro hodnocení a škálování různých aspektů žákova výkonu, a modelové příklady ilustrující výkon žáka na různých úrovních.

Doufáme, že příklady, které zde naleznete, budou sloužit pro Vaši praxi a budou Vás inspirovat k tvorbě vlastního hodnocení žáků, které je bude motivovat.

Metodické komentáře a úlohy ke Standardům pro základní vzdělávání pro vzdělávací obor Zeměpis (Geografie) poskytují několik zásadních podnětů pro praktickou výuku. Především je to nastavení tří kvalitativních úrovní obtížnosti ilustrativních úloh v gradaci minimální, optimální a excelentní úrovně, které se vztahují ke konkrétním očekávaným výstupům. S přispěním této „banky“ stupňovaných úloh lze ukázat možnosti výuky s ohledem na konkrétní skupiny žáků s odlišnou kvalitativní úrovní myšlení a činností. Každá úloha je doplněna o metodický komentář, usnadňující použití dané úlohy ve výuce. Uvádějí se vhodné a doporučené metody, formy a postupy učitele pro vyučovací praxi. Smyslem materiálu je poskytnout učitelům metodický materiál obsahující alternativní možnosti zjišťování dosažení výukových cílů.

Článek představuje učitelům zeměpisu projekt Akademie geoinformačních dovedností podporovaný z fondů Evropské unie (ESF) se zaměřením na aplikace tematiky geoinformačních, kosmických a navigačních technologií. Vybraný projekt může být zdrojem nápadů a inspirace pro uplatnění nových výukových postupů, metod a forem při výuce zeměpisu (geografie) na základních a středních školách v České republice.

Předkládaný text vznikl na základě autorovy prožité zkušenosti, a stálého studia, které se zaměřovalo na geografické vzdělávání v Československu, od roku 1993 v České republice, a v pedagogickém výzkumu s budoucími učiteli geografie.
Na konci roku 2012 vyšlo v USA 2. vydání Geography for Life (více viz Vávra, 2012) a jedním z hlavních charakteristik amerického geografického vzdělávání je matematizace a vědeckost. Při pohledu na tato dvě slova se autorovi tohoto textu vybaví jeho zkušenost dříve studenta a současného geografa-pedagoga v geografickém vzdělávání, a to v tehdejším Československu a v současné České republice. Zkušenosti, které také nabyl cestami v zahraničí a studiem zahraniční literatury.
Tento článek pokračuje textem Poznávání a poznání ve výuce českého (gymnaziálního) zeměpisu II: styly a strategie

Článek reaguje na výzkumnou zprávu, která má titul: Kurikulární reforma na gymnáziích. Případová studie tvorby kurikula. Základem výzkumu jsou individuální rozhovory s učitelem příslušného vzdělávacího oboru. Text tohoto článku se věnuje obecným kvalitativním přístupům (triangulace, hermeneutika), které jsou ve výzkumu použity, a zaměřuje se na případovou studii geografie/zeměpisu (historický vývoj, geografické pojmy a koncepce). Zpráva je dostupná z uvedené literatury u tohoto článku.

Mineralogická a petrologická mapa ČR je učební pomůcka, kterou si žáci sami vyrobí a která jim zároveň umožní utřídit si informace o základních vlastnostech, využití a nalezištích významných šperkařských nerostů, technických rud a hornin na území ČR.

Praktická část studie představuje jeden z příkladů doporučeného vyučovacího postupu k rozvoji EV a k podpoře výchovy k udržitelnému rozvoji ve vyučovacím předmětu Zeměpis (Geografie) v podobě krátkodobého školního projektu.