Příspěvek pojednává o tom, jak žákům přiblížit historii na skutečných věcech. Na základní škole ve Stráži se během roku snažili přiblížit život předků nejen „založením muzea“, ale i dalšími aktivitami, které propojovaly minulost se současností. Důležitou roli zde hraje i zapojení rodičů a veřejnosti do života školy a daného projektu. Text je určen jako inspirace pro pedagogy 1. stupně a vychovatele školních družin.

Článek popisuje jednu vyučovací hodinu s různými způsoby opakování obecných znaků feudalismu, které byly probrány v předchozích hodinách. Cílem je naučit žáky pracovat ve skupině, vnímat pojmosloví dějepisu, definovat jevy a umět obhájit svou práci před ostatními.

Příspěvek informuje o obsahu projektu „Neztratit víru v člověka… Protektorát očima židovských dětí“ a současně o poslání a nabídce aktivit Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze.

Možnosti využití experimentální archeologie k obohacení školní výuky, zapojení představivosti žáků.

Práce s dokumentem, který znamenal počátek Československa, vede žáky k vyhledávání informací v textu i k orientaci v širších souvislostech, učí je vnímat nejen stránku obsahovou, ale také jazykovou.

Jde o první dvě vyučovací hodiny dějepisu vůbec, proto je největší důraz kladen na motivaci a přiblížení předmětu dějepis žákům. Děti se nenásilnou formou seznámí s náplní vyučovacího předmětu a sami dojdou k závěru, že již mnohé znají. Seznámí se také se základním dělením historie a s prameny, jichž dějepis využívá.

Začlenění tvorby literárních útvarů do výuky dějepisu.

Aktivita směřuje k uchopení tématu husitské války žáky prostřednictvím tvorby novin.

Formou analýzy textů žáci zpracují jednotlivé aspekty Karlovy vlády a sestaví je v přehlednou nástěnnou mapu.

Aktivita pomáhá definovat, objasnit a představit si role oběti, násilníka a nezúčastněného diváka a pomáhá nám pochopit, že čas od času každý z nás vystupuje ve všech těchto rolích.