Do muzea a galerií se při výuce vydáváme zřídka. Do ulic a na náměstí, kde se psala historie, snad už vůbec. Přitom dějepisná práce v terénu je velké dobrodružství, které navíc rozvíjí historickou gramotnost, a při správném využití pomůcek může rozvíjet i tu digitální. Článek popisuje několik badatelských dějepisných aktivit žáků základní školy, které lze modifikovat v podstatě na jakékoliv podmínky a prostředí.

Práce s historickými prameny by jistě měla být součástí výuky dějepisu, která rozvíjí historické i kritické myšlení a zároveň digitální gramotnost žáků. Článek popisuje několik jednoduchých příkladů, jak práci s prameny do výuky zařadit ve sdílených online prostředích.

Virtuální prostředí umožňuje žákům atraktivní formou získávat nové informace o historických událostech a jevech. Panoramatické vizualizace, virtuální reality nebo digitální 3D modely by určitě ve výuce dějepisu měly mít své místo. Článek popisuje několik příkladů využití těchto nástrojů v praxi.

Článek popisuje možnosti zpestření výuky formou únikových her a poukazuje na způsoby rozvoje gramotností. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR).

Článek reflektuje průběh a výsledky semináře, který proběhl v rámci setkání společenství praxe českého jazyka a literatury v Hranicích na Moravě 5. listopadu. Seminář si kladl za cíl diskutovat s přítomnými učiteli a učitelkami představený metodicky propojený výukový celek tematicky zaměřený na připomenutí listopadových událostí roku 1989 v Československu. Příspěvek je strukturován podle konstruktivistického pojetí didaktiky do částí evokace – uvědomění si významu informací – reflexe. Využívá zkušeností z různých MAP a dalších zdrojů, vč. on-line. Článek ukazuje, jak lze výuku na dané téma provázat a koncipovat tak, aby rozvíjela dovednosti a postoje žáků užitečné pro jejich úspěšný budoucí život (základní gramotnosti). Článek obsahuje pracovní list, který byl využit během uvedeného setkání společenství praxe. Vznik článku a plán a realizace semináře pro učitele, který je v textu reflektován, byl financován z ESF jako součást podpory učitelů vyvíjené v projektu PPUČ.

Žáci na základě práce s primárním historickým pramenem (Zlatá bula sicilská) vyvozují, jaká práva získal český král Přemysl Otakar I. Žáci se tak procvičují a posilují v rozvoji čtenářské gramotnosti, včetně vyhledávání a třídění nových informací. Aktivita je vhodná pro samostatnou i skupinovou práci, je vhodné ji zařadit do výkladu o počátcích Českého království – a to buď jako formu získávání nových informací, nebo naopak reflexe probrané látky. Článek vznikl v rámci projektu Podpora práce učitelů (PPUČ). Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání.

Cílem aktivity je představit žákům rok 1968 z různých pohledů v rámci „osudových osmiček“, které si v roce 2018 připomínáme, zároveň poukázat na aktuálnost těchto událostí a na jejich vliv na minulost i budoucnost a v neposlední řadě posílit čtenářskou, matematickou a ICT gramotnost.

V současnosti rostoucí zájem o otázky každodennosti, zejména pak při výuce školního dějepisu, vedl doc. PhDr. Františka Čapku, autora několika školních učebnic a učebních textů (jako metodických titulů, vysokoškolských skript a desítek popularizačních titulů), vysokoškolského pedagoga na Pedagogické fakultě brněnské Masarykovy univerzity k vytvoření publikace, která přibližuje vývoj českých dějin v poněkud jiné podobě, než jak jsme běžně zvyklí.

Článek pojednává o projektu Legie do škol, v jehož rámci vznikly dvě elektronické publikace, které jsou volně ke stažení v příloze tohoto článku. Realizace projektu byla podpořena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR v rámci dotačního programu Podpora vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy v roce 2017.

Metodické komentáře a úlohy ke Standardům pro základní vzdělávání pro vzdělávací obor Dějepis poskytují několik zásadních podnětů pro praktickou výuku. Především je to nastavení tří kvalitativních úrovní obtížnosti ilustrativních úloh v gradaci minimální, optimální a excelentní úrovně, které se vztahují ke konkrétním očekávaným výstupům. Takto vzniklá „banka“ vybraných stupňovaných ilustrativních úloh může napomoci učitelům dějepisu s vlastní identifikací vzdělávacího obsahu konkrétního vybraného očekávaného výstupu. S jejím přispěním lze ukázat možnosti výuky s ohledem na konkrétní skupiny žáků s odlišnou kvalitativní úrovní myšlení a činností. Každá úloha je doplněna o metodický komentář, usnadňující použití dané úlohy ve výuce. Uvádějí se vhodné a doporučené metody, formy a postupy učitele pro vyučovací praxi. Smyslem materiálu je poskytnout učitelům metodický materiál s alternativními možnostmi zjišťování dosažení výukových cílů.