Výuka metodou CLIL se v médiích i odborných časopisech skloňuje v poslední době ve všech pádech. Jak to udělat, aby se tato metoda stala příjemným způsobem k lepšímu osvojení cizího jazyka přirozenou cestou? Čím zaujmout žáky, aby cizí jazyk začali více vnímat jako prostředek komunikace a nejen jako další předmět, který se musejí naučit? A co učitelům brání v tom, aby metodu CLIL ve výuce využívali častěji? Takové otázky si tým metodiků jazykové a vzdělávací agentury Channel Crossings kladl v průběhu přípravy a realizace projektu Škola bez hranic.

Výuka metodou CLIL (Content and Language Integrated Learning) neboli způsob, kdy se žáci během vyučovací hodiny učí současně obsahu daného předmětu a cizímu jazyku, je stále diskutovanějším tématem.

Na stránkách Evropského centra pro moderní jazyky byly uveřejněny moduly určené pro CLIL výuku v různých vyučovacích předmětech v kombinaci s němčinou a francouzštinou. Materiály jsou určeny pro výuku na ZŠ a je možné je modifikovat pro další cizí jazyky.

Text článku je zaměřen na vyučování metodou CLIL v rámci předmětu fyzika. V první části článku je čtenář seznámen s tím, co znamená výuková metoda CLIL, jaké jsou její přednosti a jaká může přinášet úskalí. V druhé části textu je konkrétní ukázka (inspirace), jak zpracovat učivo odraz světla (zrcadla) metodou CLIL.

V čem se odlišuje cizojazyčná výuka ve středním odborném vzdělávání oproti všeobecnému střednímu vzdělávání? Jaké jsou vhodné učební materiály? Jaký je vztah odborného jazyka a základních obecných komunikačních dovedností? Ovlivňuje cílená cizojazyčná výuka ve středním odborném vzdělávání spolupráci učitelů? Existují příklady některých projektů, z jejichž výsledků by se mohly nechat školy inspirovat? Na všechny tyto otázky a mnohé další se pokusí odpovědět následující příspěvek, který především vychází z praktických zkušeností obou autorek.

Sedmá kapitola příručky Cizí jazyky napříč předměty 2. stupně ZŠ přibližuje plánování jako důležitý aspekt úspěšné integrace CLILu ve škole, při kterém je nutné počítat se všemi účastníky vzdělávacího procesu - učiteli, žáky i rodiči. Co se učitelů týká, je nutné zvážit nejen jejich jazykovou vybavenost, ale i možnosti jejich dalšího vzdělávání a týmové spolupráce. Zavedení CLILu bude na učitele klást zvýšené nároky a škola musí zvážit, jak se s touto zvýšenou zátěží vyrovnat. Velmi vhodné je do programu CLIL zapojit i ty učitele, kteří se přímo na výuce CLILu nepodílejí. Zároveň je třeba pečlivě naplánovat, jakým způsobem bude CLIL do školy začleněn, posoudit vhodnost předmětů i dostupných materiálů a zvážit způsob jejich uchovávání, distribuce apod. Neméně důležité je i posouzení vhodného stupně pro nasazení CLILu a také šíře jeho zavedení.

Se začátkem nového školního roku vám nabízíme pestrou mozaiku informací a zkušeností, kterou pro vás připravili garanti jednotlivých vzdělávacích oborů či oblastí. Věříme, že náměty, které jsou pro vás připraveny, využijete při vaší pedagogické práci.

Článek se snaží nastínit, co by mělo předcházet uvedení přístupu CLIL do školy, a upozorňuje na některé oblasti, které je potřeba před samotnou realizací CLIL promyslet.

Content Language Integrated Learning neboli CLIL je moderní vyučovací metoda, která se v poslední době dostává i k českým žákům. O CLILu a jeho využití ve školách jsme hovořili s Terezou Šmídovou, autorkou a editorkou příspěvků a publikací k této problematice.

6. kapitola příručky Cizí jazyky napříč předměty 2. stupně ZŠ se zaměřuje na kritéria, která musí každá škola zvážit, pokud se rozhodne zařadit výuku CLIL do svého vzdělávacího programu. V úvodu ukážeme dva přístupy, které škola může využít při zvažování zavedení CLILu. Škola stanoví kritéria, která bude nutné naplnit, a provede audit i SWOT analýzu. Oba přístupy se vhodně doplňují. Dále se kapitola věnuje jednotlivým aspektům plánování a zavádění CLILu, které musí škola brát v úvahu, například učitelům, žákům, rodičům a vhodným materiálům pro CLIL.