V tomto pojednání se jako jeho autor zamýšlím a rekapituluji proměnu přístupu pedagogických zaměstnanců škol, nejvíce pak v profesi učitel, k výjimečné a neočekávané situaci, která v současnosti postihla snad všechny oblasti života v České republice, tedy i vzdělávání žáků a studentů a z toho plynoucí proměny v přístupech k němu. Rovněž z toho vyplývající změny přístupů vedoucích pracovníků škol k organizaci svých povinností a proměny v jejich aktivitách včetně řešení mnoha nových a z aktuální situace plynoucích úkonů jsou součástí tohoto textu. Některé konkrétní z výše uvedených jsou vyjmenovány na příkladu práce ředitelství konkrétní základní školy v Praze 6. V závěru je zmíněna nelehká situace žáků a jejich rodičů při tomto rychle zavedeném inovovaném způsobu vzdělávání a stručně zhodnoceno jeho zvládání z jejich strany.

Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR).

Speciálně pedagogická péče jako soubor opatření se projevuje jako úspěšné zapojení žáka nejen do vyučovacích hodin, ale také do spolužití se spolužáky i s dospělými. Jedná se o pomoc v různých oblastech života žáků.

Článek nazvaný Příčiny rušivého chování žáků ve výuce realizované ve školní třídě se zabývá příčinami rušivého chování žáků. Zaměřuje se také na popis vhodného a nevhodného postupu učitele v těchto situacích.

Hodnocení vypovídá o míře osvojení učiva či o úspěšnosti dané aktivity, poskytuje nám objektivní zpětnou vazbu o znalostech, dovednostech žáků. Prochází určitým systematickým vývojem.

Autorita učitele je v současnosti hojně diskutovaným tématem. Článek věnovaný tomuto tématu se zaměřuje především na činitele, kteří hrají rozhodující roli při budování autority učitelů. Autorita učitele hraje ve vztahu učitel–žák, učitel–žáci významnou roli. Autorita učitele má bezesporu velký vliv na kázeň ve třídě, ovlivňuje efektivitu práce učitele. Učitel, který je pro žáky autoritou, je pro ně také vzorem.

Tato obsáhlá lekce lze rozdělit na více lekcí, aktivity a činnosti vás mohou provázet celým týdnem, tudíž si s dětmi můžete „hrát“ na školu celý týden. Jednotlivé činnosti a aktivity lze opakovat v podstatě každý den, či je rozdělit na více částí, umožníte si tak například výtvarný projekt vypracovávat celý týden.
Snažila jsem se děti zaujmout hrou na školu způsobem, aby si školu oblíbily a těšily se, až započne jejich školní docházka.
Dbala jsem při realizaci na školní atmosféru – děti se hlásí, když něco chtějí říct apod.

Sedmá kapitola příručky Cizí jazyky napříč předměty 2. stupně ZŠ přibližuje plánování jako důležitý aspekt úspěšné integrace CLILu ve škole, při kterém je nutné počítat se všemi účastníky vzdělávacího procesu - učiteli, žáky i rodiči. Co se učitelů týká, je nutné zvážit nejen jejich jazykovou vybavenost, ale i možnosti jejich dalšího vzdělávání a týmové spolupráce. Zavedení CLILu bude na učitele klást zvýšené nároky a škola musí zvážit, jak se s touto zvýšenou zátěží vyrovnat. Velmi vhodné je do programu CLIL zapojit i ty učitele, kteří se přímo na výuce CLILu nepodílejí. Zároveň je třeba pečlivě naplánovat, jakým způsobem bude CLIL do školy začleněn, posoudit vhodnost předmětů i dostupných materiálů a zvážit způsob jejich uchovávání, distribuce apod. Neméně důležité je i posouzení vhodného stupně pro nasazení CLILu a také šíře jeho zavedení.

Příspěvek zdůrazňuje uplatnění tvořivosti, originality, fantazie, nutnosti navazovat vhodná témata ke komunikaci, věnovat se rozvíjení slovní zásoby a správnému pochopení významů slov. Ukazuje na možnost využití tradic, obyčejů i zvyků při komunikaci, ale také aktuálních témat ze současného života.

Článek pojednává o odlišnosti mezi muži a ženami, původu této odlišnosti, genderu a jeho vlivu v oblasti vzdělávání.
Popisuje jednotlivé teorie vzniku této odlišnosti: teorii sociálního konstruktivismu, biologického determinismu, transformativní pojetí vývoje genderu. V závěru popisuje také novou teorii genderové dekonstrukce, jež tvrdí, že rozdíly mezi muži a ženami se postupně „smazávají“ až nakonec budou existovat jen rozdíly biologické.
V oblasti vzdělávání se zaměřuje na vliv genderu v této oblasti (což se projevuje například odlišnými preferencemi předmětů a studijních oborů, rozdílnými přístupy pedagogů k chlapcům a k dívkám) a vytváření rodově citlivé školy.

Příspěvek popisuje pedagogický výzkum, který je svým obsahem orientován na oblast pedagogické komunikace. Ve výzkumu se jedná o pozorování a vyhodnocování komunikace ve školní třídě.
Celý pedagogický výzkum vychází ze stanoveného výzkumného problému: Jak jsou ve výuce procentuálně zastoupeny jednotlivé činnosti učitele a žáka ve vyučovací hodině a jak spolu souvisí, jak se navzájem podmiňují?
Pro získání konkrétních dat byla zvolena kvantitativní metoda standardizovaného pozorování, konkrétně technika interakční analýzy.
Získaná data byla dále zpracována pomocí popisných a vícerozměrných statistických metod. Z vícerozměrných statistických metod jsme použili k testování hypotéz shlukovou a faktorovou analýzu. Vícerozměrné statistické metody jsme zvolili proto, že díky nim dostaneme popis vztahů mezi proměnnými navzájem, a tím si odpovíme na otázku, jak spolu jednotlivé kategorie popisující činnost učitele a činnost žáka ve vyučovací hodině souvisí. Pomocí popisných statistických metod, především procentuálního vyjádření zastoupení jednotlivých kategorií pozorovacího systému, získáme přehled o tom, které činnosti učitele a činnosti žáka ve výuce převládají.