Příspěvek informuje o aktivitách, které proběhly na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně mj. v rámci projektů ESF, k integraci žáků – cizinců do výuky v českých školách. Snaží se načrtnout výhody a nevýhody přítomnosti žáka cizince v kolektivu třídy a nároky na odbornou připravenost učitelů.

Článek se zabývá administrativními náležitostmi, s kterými se vyučující setkává, když přijde do české školy žák-cizinec. Je praktickou ukázkou všech legislativních kroků, které jsou při vstupu žáka-cizince ze strany školy zapotřebí.

Zásady, které zde uvádíme, jsme převzali zejména z publikace Žáci s odlišným mateřským jazykem v českých školách. Publikaci vydalo sdružení META, o. s. – Sdružení pro příležitosti mladých migrantů a jejím cílem je shrnout současnou situaci žáků s odlišným mateřským jazykem a nabídnout možné způsoby jejího řešení. Dále vycházíme ze zkušenosti učitelů, členů expertního týmu VÚP k problematice výuky žáků-cizinců.

Článek byl vytvořen na základě příručky Metodika práce s žáky-cizinci v základní škole, která vznikla v roce 2012 pod patronací MŠMT. Metodiku najdete v závěru příspěvku jako soubor ke stažení. Všechny kapitoly z příručky budou součástí uceleného seriálu článků. Některé části kapitol vycházejí ze zkušeností pedagogů, kteří se účastnili e-learningového kurzu v rámci projektu z ESF s názvem Sociokulturní kompetence pro pracovníky škol a školských zařízení (CZ.1.07/1.2.00/08.0104 ). Informace týkající se využití národního korpusu a žákovského korpusu CzeSL pro výuku cizinců vycházejí z projektu Inovace vzdělávání v oboru čeština jako druhý jazyk (CZ.1.07/2.2.00/07.0259).

ZŠ Meteorologická navštěvuje přes sto žáků s OMJ, především z Vietnamu, Číny, Ukrajiny a Ruska. Ve škole je vybudované zázemí a tým lidí, kteří se o žáky starají. Na začátku každého školního roku škola vyhodnocuje situaci a sestavuje plán výuky žáků-cizinců.

ZŠ Angelovovu v Praze navštěvují žáci-cizinci především z Vietnamu a bývalých republik Sovětského svazu. Po příchodu do školy je provedena diagnostika vzdělávacích a sociálních potřeb. Ve spolupráci s organizací META následuje diagnostika úrovně českého jazyka. O žáky-cizince pečuje tým odborníků. Škola nabízí výuky češtiny jako druhého jazyka, adaptační kurzy a systematicky buduje multikulturní prostředí. Nedílnou součástí je i široká nabídka volnočasových aktivit. Nejdůležitější je však ochota jednotlivých učitelů se k žákům-cizincům přiblížit a pochopit je.

V České republice žije množství příslušníků národnostních menšin. Některé národnosti jsou zastoupeny již delší dobu, jiné začaly přicházet na naše území až po roce 1989 (což souvisí s otevřením státních hranic). Jejich vzdělávání i podmínky stanovuje zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Začleňování cizinců do předškolního vzdělávání přináší výhody, ale i určité nevýhody a jistá rizika.

Je dobré začít s výukou spisovného či obecně českého jazyka nebo obou variant? Jak přistupovat k výuce češtiny žáků-cizinců, kteří mají odlišnou jazykovou zkušenost a vstupní úroveň jazyka?

Potřebují školy asistenty pedagogů pro vzdělávání žáků-cizinců? Odpověď můžete nalézt v tomto příspěvku, který informuje o 1. vlně Rychlého šetření 2010, jehož jedna část se týkala i vzdělávání žáků-cizinců.

Článek se zabývá počátečním kontaktem žáka-cizince se školním prostředím, třídou, školní budovou. Zahrnuje poznávací aktivity ve vztahu k prostředí, k žákovskému kolektivu i k neznámému jazyku.