Metodický portál 

Základní škola Bohumila Hrabala na Praze 8 vzdělává velký počet žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ). Systém, který škola nastavila, popisuje učitelka prvního stupně a výchovná poradkyně pro cizince Jana Císařová.

Počet žáků s odlišným mateřským jazykem (dále jen žáků s OMJ), kteří přicházejí do základní školy s omezenou znalostí českého jazyka, se zvyšuje a jejich vzdělávání není snadné. Následující text je určen pro učitele, kteří tyto žáky mají ve svých třídách a jejichž úkolem je nejen žáky českému jazyku a dalším oborům učit, ale poskytnout jim takovou oporu, aby se do vyučovacího procesu mohli aktivně zapojit a nebyli pasivními diváky.

Aby žák s OMJ vykonal stejnou práci jako jeho spolužáci, musí vynaložit větší úsilí. Může tedy být více unaven, což se projeví nesoustředěním a unikáním do jeho vnitřního světa. Z toho vyplývá, že potřebuje při výuce více a častěji motivovat. Takovou motivací mohou být vhodně zařazené hry, které navíc poslouží k rozvíjení komunikačních dovedností (naslouchání, mluvení, čtení, psaní).

Školy hledají způsoby, jak si poradit s výukou žáků s nedostatečnou znalostí češtiny. Kromě žáků-cizinců přibývají i děti s českým státním občanstvím, kteří se vrací ze zahraničí s nulovou nebo velmi omezenou znalostí češtiny – tzv. OMJ (žáci s odlišným mateřským jazykem). Seriál článků dokumentuje na příkladu konkrétního žáka integraci do základní školy. Zaměřuje se na nastavení plánu pedagogické podpory (PLPP), nastavení individuálního vzdělávacího plánu (IVP) a je doplněn o příklady konkrétních metod, obsahu a organizace výuky.

Školy hledají způsoby, jak si poradit s výukou žáků s nedostatečnou znalostí češtiny. Kromě žáků-cizinců přibývají i děti s českým státním občanstvím, kteří se vrací ze zahraničí s nulovou nebo velmi omezenou znalostí češtiny – tzv. OMJ (žáci s odlišným mateřským jazykem). Seriál článků dokumentuje na příkladu konkrétního žáka integraci do základní školy. Zaměřuje se na nastavení plánu pedagogické podpory (PLPP), nastavení individuálního vzdělávacího plánu (IVP) a je doplněn o příklady konkrétních metod, obsahu a organizace výuky.

Cílem článku je charakterizovat z hlediska češtiny jako cílového jazyka vybrané jevy jednotlivých rovin systému jazyka, v kterých žáci-cizinci v základní škole při osvojování si češtiny nejčastěji chybují a které jim působí největší potíže jak v počáteční fázi, tak i ve vyšším stadiu osvojování (např. pod vlivem interference), jež je omezují a celý proces ztěžují v rovině foneticko-fonologické, grafické, morfo-syntaktické a lexikální na pozadí některých cizích jazyků, se kterými se může učitel v multikulturní třídě setkat.
Pokusíme se ukázat, čím může učitel žáka-cizince přispět k jeho začlenění do komunikačního prostředí a jak mu může napomoci při odstraňování jazykových bariér.

Článek byl vytvořen na základě příručky Metodika práce s žáky-cizinci v základní škole, která vznikla v roce 2012 pod patronací MŠMT. Všechny kapitoly z příručky budou součástí uceleného seriálu článků. Příručka je jako příloha ke stažení přiložena k úvodnímu článku celého seriálu.

Některé části kapitol vycházejí ze zkušeností pedagogů, kteří se účastnili e-learningového kurzu v rámci projektu z ESF s názvem Sociokulturní kompetence pro pracovníky škol a školských zařízení (CZ.1.07/1.2.00/08.0104 ). Informace týkající se využití národního korpusu a žákovského korpusu CzeSL pro výuku cizinců vycházejí z projektu Inovace vzdělávání v oboru čeština jako druhý jazyk (CZ.1.07/2.2.00/07.0259).