V České republice žije množství příslušníků národnostních menšin. Některé národnosti jsou zastoupeny již delší dobu, jiné začaly přicházet na naše území až po roce 1989 (což souvisí s otevřením státních hranic). Jejich vzdělávání i podmínky stanovuje zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Začleňování cizinců do předškolního vzdělávání přináší výhody, ale i určité nevýhody a jistá rizika.

Je dobré začít s výukou spisovného či obecně českého jazyka nebo obou variant? Jak přistupovat k výuce češtiny žáků-cizinců, kteří mají odlišnou jazykovou zkušenost a vstupní úroveň jazyka?

Kdo je žák-cizinec a jak na něj nahlíží školská legislativa? Vydáním vyhlášky č. 147 s účinností od 1. 9. 2011 se mění současné podmínky pro začleňování žáků-cizinců do českých škol. Tento příspěvek přináší metodická doporučení pro ředitele škol, jak postupovat v případech nově příchozích cizinců.

Příspěvek se věnuje problematice sluchového vnímání a následně rozlišování délek samohlásek v českém jazyce u žáků cizinců.

Následující pokyny pro práci pedagogů na základních školách vycházejí z Metodického listu k vyučování českému jazyku pro učitele žáků-imigrantů autorek M. Čechové a L. Zimové, a rozšiřujeme je o další postupy a zásady při začleňování žáků-cizinců do výuky v základní škole. Článek byl vytvořen na základě příručky Metodika práce s žáky-cizinci v základní škole, která vznikla v roce 2012 pod patronací MŠMT. Všechny kapitoly z příručky budou součástí uceleného seriálu článků. Příručka je jako příloha ke stažení přiložena k úvodnímu článku celého seriálu. Některé části kapitol vycházejí ze zkušeností pedagogů, kteří se účastnili e-learningového kurzu v rámci projektu z ESF s názvem Sociokulturní kompetence pro pracovníky škol a školských zařízení (CZ.1.07/1.2.00/08.0104 ). Informace týkající se využití národního korpusu a žákovského korpusu CzeSL pro výuku cizinců vycházejí z projektu Inovace vzdělávání v oboru čeština jako druhý jazyk (CZ.1.07/2.2.00/07.0259).

V soudobém přístupu k osvojování si cizího jazyka je chyba považována za velmi cennou informaci o vyvíjejícím systému cílového jazyka v mysli žáka. Jednotlivé teorie se částečně liší akceptovanými důvody, proč a jak k chybám dochází, shodují se však, že chyba by neměla být cílem restrikcí, ale měla by být chápána jako cenný nástroj. Článek byl vytvořen na základě příručky Metodika práce s žáky-cizinci v základní škole, která vznikla v roce 2012 pod patronací MŠMT. Všechny kapitoly z příručky budou součástí uceleného seriálu článků. Příručka je jako příloha ke stažení přiložena k úvodnímu článku celého seriálu. Některé části kapitol vycházejí ze zkušeností pedagogů, kteří se účastnili e-learningového kurzu v rámci projektu z ESF s názvem Sociokulturní kompetence pro pracovníky škol a školských zařízení (CZ.1.07/1.2.00/08.0104 ). Informace týkající se využití národního korpusu a žákovského korpusu CzeSL pro výuku cizinců vycházejí z projektu Inovace vzdělávání v oboru čeština jako druhý jazyk (CZ.1.07/2.2.00/07.0259).

Naším cílem bylo předložit pedagogům v praxi metodický návod k začleňování žáků-cizinců do ZŠ a vyložit interkulturní komunikaci jako nový fenomén dnešní moderní evropské společnosti, který výrazně zasahuje do oblasti základního vzdělávání a přináší do vzdělávacího procesu nové podmínky, výzvy, úlohy a perspektivy nejen jako jazyka mateřského (rodného, východiskového), ale také jako jazyka cílového jazyka z pohledu žáků jiné státní příslušnosti). Článek byl vytvořen na základě příručky Metodika práce s žáky-cizinci v základní škole, která vznikla v roce 2012 pod patronací MŠMT. Všechny kapitoly z příručky budou součástí uceleného seriálu článků. Příručka je jako příloha ke stažení přiložena k úvodnímu článku celého seriálu. Některé části kapitol vycházejí ze zkušeností pedagogů, kteří se účastnili e-learningového kurzu v rámci projektu z ESF s názvem Sociokulturní kompetence pro pracovníky škol a školských zařízení (CZ.1.07/1.2.00/08.0104 ). Informace týkající se využití národního korpusu a žákovského korpusu CzeSL pro výuku cizinců vycházejí z projektu Inovace vzdělávání v oboru čeština jako druhý jazyk (CZ.1.07/2.2.00/07.0259).

V současné době se v problematice výuky žáků-cizinců stává jednou z hlavních otázek diagnostika žáků-cizinců, nastavení vhodné jazykové podpory a jejich zařazování do běžné výuky.

Článek popisuje zkušenosti ZŠ Olešská, Praha 10 se vzděláváním žáků-cizinců. Lze využít jako inspiraci pro další školy.

Text má poskytnout ředitelům, pedagogům a dalším pedagogickým pracovníkům v základním školství na základě příkladů dobré praxe organizační pokyny a metodická doporučení, jak postupovat při přijímání, začleňování a vzdělávání malého počtu žáků-cizinců, s nimiž se škola setkává poprvé a má jen minimální zkušenosti s touto problematikou.