Článek vysvětluje pojmy užívané ve vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem.

Příspěvek si klade za cíl seznámit čtenáře s nejnovějšími poznatky a nejmodernějšími přístupy v oblasti integrace a vzdělávání cizinců na školách v zemích EU. Obsah článku je zaměřen zejména na řešení aktuálních problémů spojených s vícejazyčností a multikulturní třídou, na postupy a přístupy pedagogů, které vedou nejen k rychlejší integraci žáků-cizinců, ale i k jejich efektivnějšímu vzdělávání ve školním prostředí. Příspěvek přináší i doporučení Rady Evropy ve vztahu k národním politikám jednotlivých zemí, zabývá se otázkami plurilingvismu, diversity, interkulturního vzdělávání, profesionality pedagoga, a to nejen v souvislosti se zvyšováním jazykové kompetence, ale i postavením žáka-cizince v multikulturní třídě.

Příspěvek se věnuje publikaci Sociokulturní minimum pro malé cizince, která vznikla za finančního přispění Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Je dostupná ve třech jazykových mutacích (čj-ukr, čj-vit, čj-mong) a lze si ji zdarma stáhnout z internetových stránek www.nebelvir.cz. Jejím cílem je usnadnit žákům-cizincům první krůčky v neznámém českém prostředí.

Asistent pedagoga není stále v našich školách automaticky se vyskytujícím zaměstnancem. Žáků s neznalostí vyučovacího jazyka přicházejících z kulturně odlišných prostředí naopak stále přibývá. Ti potřebují, především v počátcích své nové školní docházky, intenzivní podporu a pomoc při začleňování se do nového prostředí a odstraňování jazykové bariéry. V těchto fázích by právě asistent pedagoga mohl být velmi užitečnou oporou. Ve svém článku popisuji jednu z možných cest, jak tyto žáky ve výuce podpořit, a to i díky využití asistenta pedagoga.

Článek se zabývá administrativními náležitostmi, s kterými se vyučující setkává, když přijde do české školy žák-cizinec. Je praktickou ukázkou všech legislativních kroků, které jsou při vstupu žáka-cizince ze strany školy zapotřebí.

Projekt zapadá do dlouhodobé koncepce školy v oblasti integrace žáků - cizinců do prostředí české školy, přičemž proces integrace je chápán "obousměrně". To představuje nejen vytvářet podmínky pro začlenění nově příchozích žáků - cizinců na jejich straně, ale souběžně také výchovně působit na ostatní žáky s cílem přijetí nově příchozích žáků - cizinců a jejich začlenění do stávajících sociálních skupin školních tříd.

Příspěvek informuje o aktivitách, které proběhly na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně mj. v rámci projektů ESF, k integraci žáků – cizinců do výuky v českých školách. Snaží se načrtnout výhody a nevýhody přítomnosti žáka cizince v kolektivu třídy a nároky na odbornou připravenost učitelů.

Je dobré začít s výukou spisovného či obecně českého jazyka nebo obou variant? Jak přistupovat k výuce češtiny žáků-cizinců, kteří mají odlišnou jazykovou zkušenost a vstupní úroveň jazyka?

ZŠ Curieových je umístěna v historickém centru Prahy. Vzhledem k dlouholeté zkušenosti s výukou dětí s OMJ přitahuje mnoho cizinců různých národností. Škola spolupracuje s META, o. p. s., o děti pečují proškolení pedagogové, asistenti, speciální pedagog a koordinátor péče o děti s OMJ.

Obsahem článku je kapitola z publikace Čeština jako cizí jazyk pro začínající školáky: metodika pro učitele. Praha : Portál, 2011. Praktická ukázka se zaměřuje na procvičování tázacích a ukazovacích zájmen a určování rodu podstatných jmen.