Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami za využití informačních technologií - aneb Jak na to?

Standardy vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět (dále jen Standardy) blíže konkretizují očekávané výstupy Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Jsou tvořeny indikátory, které stanovují minimální úroveň obtížnosti očekávaných výstupů na konci 5. ročníku. Ilustrativní úlohy pro vzdělávací obor Člověk a jeho svět, které Standardy doplňují, zohledňují individuální schopnosti žáků a jsou zpracovány ve čtyřech úrovních: snížené, minimální, optimální a excelentní. Tyto úlohy jsou pouze ukázkou toho, jak lze se Standardy při výuce pracovat, možnosti začlenění Standardů do výuky jsou pochopitelně mnohem širší.

Informace o projektu zaměřeném na zvyšování kvality vzdělávání dětí v pěti pražských speciálních základních školách při nemocnicích.

Příspěvek ukazuje vliv zdravotního stavu žáků na vzdělávací činnost školy, plánování vzdělávání i samotnou výuku. Rozdílné druhy a stupně zdravotního postižení či zdravotního znevýhodnění vyžadují nejen uplatňování speciálních pedagogických metod a přístupů vyučujících, ale v některých případech i přítomnost asistenta pedagoga či osobního asistenta, např. u autistů. Příspěvek vychází z koncepce a uspořádání školy a soustřeďuje se na učební obory zahradník a zahradnické práce, pro které jsou zpracovány školní vzdělávací programy. Uvádí příklady výukové strategie a pomůcek používaných v uvedených oborech

Ukázková hodina je výukovou formou používanou v odborném výcviku v oboru kuchařské práce, ve kterém se vzdělávají žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. Jedná se o praktické ukázky přípravy a veřejné prezentace nejrůznějších druhů pokrmů, jejichž příprava je aktuálně probírána v teoretických předmětech. Dochází tak k vhodnému spojení předkládaného teoretického učiva a samostatných praktických činností žáků. Ukázkové hodiny probíhají v rámci jedné vyučovací jednotky odborného výcviku, mají však charakter projektového vyučování. Při ukázkových hodinách jsou rozvíjeny vedle odborných kompetencí samovolně či cíleně rovněž kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, komunikativní kompetence, personální a sociální kompetence.

Příspěvek se zabývá problematikou vytváření zdravého sociálního klimatu ve škole, kde se vzdělává velký počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. K tomu škola využívá různé nástroje, zejména seznamovací programy, diagnostiku tříd a nástroje pro včasnou intervenci. Příspěvek seznamuje s těmito nástroji a různými psychosociálními hrami, které jsou zaměřeny na vzájemné poznání, posilování sociálních a personálních dovedností a na nácvik komunikačních dovedností.

Mnozí učitelé nemají rádi taková slova, jako je individualizace, integrace nebo dokonce inkluze. Přesto je povinností naší profese se těmito otázkami vážně zabývat. Proč?

Publikace je teoreticky zaměřena na oblast využití informačních a komunikačních technologií při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Jejím cílem je poskytnout zájemcům přehled o současném stavu a potenciálu, který ICT u těchto žáků mají. Na začátku publikace jsou uvedeny výsledky některých výzkumů zaměřených na využití informačních a komunikačních technologií ve školách, následuje text popisující možnosti využití ICT u různých skupin žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Následující kapitoly jsou zaměřeny na hardware a software, zejména pak na jednotlivé kategorie speciálního hardwaru pro žáky s různým zdravotním postižením. Poslední část knihy obsahuje příklady pro využití ICT v práci s dětmi se specifickými vzdělávacími potřebami (vytváření pracovních listů a prezentací pro výuku).

Příklady inkluze v některých zemích EU.

Návrh strukturované výukové jednotky pro 1. stupeň ZŠ (vzdělávací obor Člověk a jeho svět, tematický okruh Lidé kolem nás), při níž jsou společně v jedné třídě bez přítomnosti asistenta pedagoga vzděláváni také žáci se speciálními vzdělávacími potřebami a žáci nadaní.