Metodický portál 

Obdobně jako Milgram (vložit link na článek Milgramův experiment: poslušnost či neposlušnost?), ostatně byli to spolužáci se střední, se Zimbardo zajímal o to, jak sociální vlivy mohou přispět k extrémnímu chování (Haslam, Reicher, 2017). Společnou snahou Milgrama i Zimbarda bylo ukázat, že lidské chování není determinované pouze osobnostně, ale roli hraje i sociální kontext. A proto se i psychicky normální lidé pod vlivem extrémních okolností mohou dopouštět extrémního chování. Oproti laboratorním experimentům spojeným s Milgramovými studiemi se však Zimbardo rozhodl vytvořit takové výzkumné podmínky, které dají více prostoru pro spontánní rozvoj skupinové dynamiky. Spolu s dalšími kolegy v roce 1971 nechali v univerzitním sklepě vytvořit vězení (APA – https://www.apa.org/research/action/prison, 2004).

Celodenní projekt s názvem DEN PROTI ŠIKANĚ.
Děti se seznamují s pojmem šikana, s možným nebezpečím jejího výskytu a návrhem různých a výběrem nejvhodnějších řešení krizových situací.

Příspěvek se bude zabývat typologií agresorů a obětí v rámci šikanujícího chování.
Velice často se mě lidé na kurzech ptají, jak je možné, že někdo si „libuje“ v ubližování
jinému a naopak, jak je možné, že někdo si nechá ubližovat a nedokáže se bránit.

Školní šikanování představuje velmi starý fenomén, jistě starý jako škola sama. V současnosti víme, že výskyt šikany na českých školách má epidemický rozměr. Nejlépe je situace zmapována na základních školách. Jak ale vypadá situace v našich mateřských školách? Existuje šikana i mezi tak malými dětmi?
Michal Kolář (1951) je etoped a psychoterapeut. Vytvořil původní teorii, diagnostiku a léčbu školního šikanování. Je autorem knih Skrytý svět šikanování ve školách a Bolest šikanování. Vede kurzy prevence šikanování, poskytuje konzultace a supervizi.

Výtah z monitorovaných textů týkajících se problematiky nekázně ve školství.