Žádné jiné roky než ty s devítkou na konci nejsou pro český nebo československý hokej tak zásadní. Jsou to roky 1949, 1969 a 1999.

Žáci s pomocí historického textu a dějepisné mapy určí národnostní menšiny žijící na území nově vzniklé Československé republiky a popíší změny v národnostním postavení Slováků a Němců v novém státě. Při činnosti žáci rozvíjejí čtenářskou i matematickou gramotnost, mohou pracovat samostatně i ve skupině. Aktivitu je vhodné zařadit jako doplňující do výkladu o vnitřních problémech Československa ve 20. letech 20. st. Článek vznikl v rámci projektu Podpora práce učitelů (PPUČ). Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání.

Žáci jsou prostřednictvím aktivity seznámeni se vznikem Československa v roce 1918. Aktivita zařazuje tuto událost do kontextu česko-německých vztahů a zároveň vede k přemýšlení nad možnostmi alternativního vývoje. Veškeré hodnotové soudy by měly zaznít od žáků, vyučující by měl doplňovat jen věcné připomínky. Pokud bude zájem ze strany žáků, může svá stanoviska přiblížit na počátku další hodiny, třeba při práci s přiloženou mapou. Téměř rovnoměrná část se zabývá průřezovým tématem mediální výchova a to především možnostmi „zabarveného“ sdělování v jednotlivých pořadech. Za velmi funkční považujeme odhalení intence filmových sdělení, která jsou ve dvou případech zaštítěna stejnou značkou. V těchto činnostech jsou veškeré interpretace záležitostí žáků. Pokud se žáci shodnou na určité interpretaci, učitel ji respektuje a „jen“ vhodně zvolenými otázkami žákům pomáhá zpřesnit jejich argumentaci a objasnit jejich názor. Uvozovky u slova „jen“ mají naznačit, že považujeme tuto činnost za velmi náročnou.

Padesátá léta v Československu (a zejména jejich první polovina) jsou vnímána jako jedna z nejtemnějších kapitol našich moderních dějin. Zatímco na jedné straně na popravištích a v komunistických pracovních táborech a vězeních umírali a trpěli nevinní občané, kteří byli perzekvováni na základě příslušnosti ke společenským vrstvám vnímaných komunistickým režimem jako nebezpečné, otevíral se na straně druhé před velkou částí společnosti zcela nový život, pomalu se osvobozující z dozvuků války. Životní úroveň obyvatel se ve srovnání s válečnými lety pomalu zvyšovala, i přes nepříznivé dopady měnové reformy v roce 1953.

Žáci jsou prostřednictvím aktivity seznámeni s výsledky a průběhem rozpadu Československa v roce 1992. Aktivita zařazuje tuto událost do kontextu česko–slovenských vztahů a zároveň vede k přemýšlení nad možnostmi alternativního vývoje. Měla by veškeré hodnotové soudy nechat zaznít od žáků; vyučující by měl doplňovat jen věcné připomínky. Pokud bude zájem ze strany žáků, může svá stanoviska přiblížit na počátku další hodiny, třeba při práci s přiloženou mapou. Téměř rovnoměrná část se zabývá průřezovým tématem mediální výchova, a to především možnostmi „zabarveného“ sdělování o jednotlivých politicích. I v této pasáži jsou veškeré interpretace záležitostí žáků. Učitel jen vhodně zvolenými otázkami žákům pomáhá zpřesnit jejich argumentaci a objasnit jejich názor.

Svým životním příběhem může být Madeleine Albrightová vzorem pro mladé lidi a její příběh může naučit hrdosti. V rámci vzdělávací aktivity Češka americkou ministryní zahraničí se žáci seznamují s touto významnou osobností a jejím kariérním úspěchem.

Aktivita je zaměřena na komplikovaný mravní rozměr Palachova činu a na jeho analogii s dalšími protesty proti okupaci Československa v roce 1968.

Úvod k praktickému námětu projektového vyučování do hodin dějepisu.

Příspěvek je zaměřen na práci s moderními dějinami. Žáci se při této aktivitě seznamují se základními tezemi komunismu.

Československá společnost v období normalizace