Článek popisuje speciální vzdělávací potřeby žáků s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka (a z odlišného kulturního prostředí) ve vztahu k digitálním technologiím. Upozorňuje na přednosti, ale i možné úskalí při jejich využívání ve výuce. Uvádí konkrétní příklady digitálních technologií a jejich využití při vzdělávání žáků s nedostatečnou znalostí jazyka.

Čtenář se seznámí s pedagogickými myšlenkami Ferdinanda Krcha. Hlavním cílem příspěvku je určit ty Krchovy ideály, které by mohly obohatit současnou pedagogiku. Věříme, že je možné označit Ferdinanda Krcha jako nadčasového pedagoga, jehož pedagogické přístupy lze aplikovat především v moderní hudební výchově a speciální pedagogice.

Článek popisuje využití digitálních technologií při vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných. V úvodu popisuje fenomén nadání, projevy žáků ve škole a jejich potřeby při vzdělávání. Dále popisuje možnosti, které digitální technologie nabízí pro uspokojování těchto potřeb. Na závěr zmiňuje pozitiva a negativa, která s sebou využívání digitálních technologií u žáků nadaných a mimořádně nadaných nese.

Článek popisuje využití digitálních technologií při vzdělávání žáků s odlišnými kulturními a životními podmínkami. Na úvod uvádí charakteristiku znevýhodnění a možné příčiny a důsledky. Dále poukazuje na speciální vzdělávací potřeby žáků s odlišnými kulturními a životními podmínkami a způsoby využití digitálních technologií při kompenzaci obtíží ve výuce a podpoře procesu učení. Na konec uvádí výzvy, kterým učitelé mohou čelit při využívání digitálních technologií při výuce žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

Digitální technologie mají nezastupitelnou roli při podpoře procesu učení žáků s mentálním postižením a při rozvoji a podpoře jejich komunikace. Jejich význam je zřejmý především v této době, kdy se mnozí žáci s kognitivním znevýhodněním vzdělávají s pomocí digitálních technologií distančním způsobem.

Tento článek má sloužit pro neslyšící pedagogy z českého prostředí jako inspirace pro výuku českého znakového jazyka. Materiálů pro výuku znakových jazyků není mnoho. Stále neexistují učebnice, které by zohledňovaly všechny potřebné složky výuky a komplexně vykládaly obsah gramatiky, slovní zásoby a dalších jazykových kompetencí. Pedagogové znakových jazyků jsou tak často odkázáni na různé materiály od svých kolegů, které si upravují pro své potřeby, nebo čerpají z informací a materiálů ze zahraničí. Tento článek má přinést inspiraci od kolegů z Austrálie, není vyčerpávajícím přehledem, ale subjektivním výběrem výukových materiálů z několika internetových zdrojů.

Neslyšící studentka nám ve svém videu zprostředkovává osobní zkušenosti Neslyšících s výukou znakových jazyků (ZJ) ve vybraných zemích. Informace získala z vlastní praxe nebo prostřednictvím online rozhovorů v mezinárodním znakovém jazyce (MZJ) s neslyšícími učiteli ZJ, studenty a absolventy škol pro neslyšící z několika států.

Žákům, kteří to potřebují, je státem poskytována podpora spočívající ve využití speciální učební pomůcky, kompenzační pomůcky nebo speciálního softwarového vybavení. Seznam těchto podpůrných opatření souvisejících s využitím digitálních technologií poskytuje platná školská legislativa. Konkrétní řešení se liší podle druhu znevýhodnění a jeho závažnosti a je žákovi poskytnuto na základě doporučení školského poradenského zařízení. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR).

Článek podává přehled možností integrovaného vzdělávání a vysvětluje důvody, proč je nutná změna přístupu.

Speciálně pedagogická péče jako soubor opatření se projevuje jako úspěšné zapojení žáka nejen do vyučovacích hodin, ale také do spolužití se spolužáky i s dospělými. Jedná se o pomoc v různých oblastech života žáků.