Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
RSS Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > Učitel > Psychologie

Zobrazit na úvodní stránce článků

Dostupné záložky

Tato kategorie nemá podřazené záložky.
Seřadit dle: Datum publikace, Nejnovější
Podle názvu:
Podle autora:
Počet komentářů:
Datum publikace:
Počet zobrazení:

Využití psychometrie u jednotných státních maturitních zkoušek

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Jednotné celostátní maturity garantují jednotnou úroveň znalostí maturantů, čímž zaručí zaměstnavatelům, že žadatel o zaměstnání má garantovanou úroveň znalostí. Při vyhodnocování maturitních testů by bylo užitečné přihlédnout ke zkušenostem z psychologického testování, tzn. z psychometrie IQ. Neměli bychom se bát vyslovit názor, že by mělo být apriori stanoveno a sledováno procento dětí, které tuto zkoušku neudělá ani na podruhé.
Autor PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D.

Kritický pohled: V čem Le Bon zkresluje naše vnímání davové dynamiky

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
V tomto cyklu článků se podíváme na to, jak psychologie, zejména tedy sociální psychologie, konceptualizuje dav a chování jedinců v davu. Začneme u tradičních, i laicky dobře známých konceptů, které vnímají davy převážně negativně, jako prostor, kde lidé ztrácejí zábrany a dělají i věci, které by si jinak netroufli. Přes kritiku původních koncepcí a novější studie se dostaneme k porozumění davového chování za pomoci konceptu sociální identity.
Autor Kateřina Machovcová

I v davu někam patřím

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
V tomto cyklu článků se podíváme na to, jak psychologie, zejména tedy sociální psychologie, konceptualizuje dav a chování jedinců v davu. Začneme u tradičních, i laicky dobře známých konceptů, které vnímají davy převážně negativně, jako prostor, kde lidé ztrácejí zábrany a dělají i věci, které by si jinak netroufli. Přes kritiku původních koncepcí a novější studie se dostaneme k porozumění davového chování za pomoci konceptu sociální identity.
Autor Kateřina Machovcová

Davové šílenství: Klasický model davu v díle Gustava Le Bona

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
V tomto cyklu článků se podíváme na to, jak psychologie, zejména tedy sociální psychologie, konceptualizuje dav a chování jedinců v davu. Začneme u tradičních, i laicky dobře známých konceptů, které vnímají davy převážně negativně, jako prostor, kde lidé ztrácí zábrany a dělají i věci, které by si jinak netroufli. Přes kritiku původních koncepcí a novější studie se dostaneme k porozumění davového chování za pomoci konceptu sociální identity.
Autor Kateřina Machovcová

Je umění odolat pokušení zásadní pro úspěch v životě?

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Asi každý rodič občas učí své dítě „sedět a počkat“. Je docela běžnou součástí výchovy, nejen v rodině, ale i ve škole, že děti učíme zvládat jejich předpokládanou impulsivitu a učíme je, že je dobré umět odložit svou potřebu, rychlé uspokojení a vydržet „až bude vhodný čas“. Slyšeli jste již někdy o „marshmallow testu“, v češtině někdy také můžete narazit na pojmenování „žužu test“? Tento experiment sledující u dětí schopnost čekat na sladkou odměnu vlastně využíval běžné rodičovské zkušenosti a díky návaznému longitudinálnímu výzkumu došel k ve své době velmi populárnímu závěru, že schopnost odložit potěšení projevená již v dětském věku zásadně ovlivňuje budoucí úspěch v životě. Děti, které se umí lépe ovládat, dosáhnou vyššího vzdělání, lépe se chovají a třeba i méně často trpí obezitou. Toto poselství bylo hojně medializováno, ale opět se jedná o případ, kdy novější studie ukazují složitější obrázek. Pojďme se tedy podívat na test s bonbonem pěkně popořádku.
Autor Kateřina Machovcová

Sociální vliv a identifikace se skupinou: vězeňský experiment v novém

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
V předcházejícím textu (Stanfordský vězeňský experiment) se čtenáři a čtenářky mohli seznámit s velmi známou Stanfordskou vězeňskou studií vedenou profesorem Zimbardem. Ten výsledky interpretuje především ve prospěch vlivu situace a role na chování jedince, tyto vlivy v zásadě vnímá jako určující a rozhodně významnější než osobní dispozice. Jednoduše řečeno i normální člověk se může dopustit hrozného chování pod tlakem situace. Tyto závěry se však rozhodli podrobněji prozkoumat, a zpochybnit, psychologové Haslam a Reicher.
Autor Kateřina Machovcová

Stanfordský vězeňský experiment

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Obdobně jako Milgram (vložit link na článek Milgramův experiment: poslušnost či neposlušnost?), ostatně byli to spolužáci se střední, se Zimbardo zajímal o to, jak sociální vlivy mohou přispět k extrémnímu chování (Haslam, Reicher, 2017). Společnou snahou Milgrama i Zimbarda bylo ukázat, že lidské chování není determinované pouze osobnostně, ale roli hraje i sociální kontext. A proto se i psychicky normální lidé pod vlivem extrémních okolností mohou dopouštět extrémního chování. Oproti laboratorním experimentům spojeným s Milgramovými studiemi se však Zimbardo rozhodl vytvořit takové výzkumné podmínky, které dají více prostoru pro spontánní rozvoj skupinové dynamiky. Spolu s dalšími kolegy v roce 1971 nechali v univerzitním sklepě vytvořit vězení (APA – https://www.apa.org/research/action/prison, 2004).
Autor Kateřina Machovcová

Milgramův experiment: poslušnost, či neposlušnost?

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Milgramův experiment je obvykle znám jako studie, která dokládá, že i běžný člověk se může dopustit krutého zacházení s druhými, pokud se naleznete v určité situaci. A že problém není ve zkažené povaze, což bylo své době převratné tvrzení, ale je to otázka poslušnosti a respektu vůči autoritám. V přítomnosti autority jednotlivci nejsou schopní racionálního, morálního smýšlení, jednoduše podlehnou pod vlivem okolností a smyslu pro povinnost (Gough et. al., 2013). V tomto duchu se výsledky experimentu běžně tradují nejen v popularizačních textech, ale i v základních učebnicích psychologie. I tato slavná studie však přitáhla pozornost kriticky smýšlejících autorů, kteří se vydali do archivů, prostudovali replikační experimenty a posouvají naše porozumění tomu, jaký odkaz nám profesor Stanley Milgram zanechal.
Autor Kateřina Machovcová

Syndrom vyhoření u pedagogických pracovníků

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
V současné době, kdy se velká část zaměstnanců potýká se stresem bez ohledu na povolání, může potkat syndrom vyhoření kohokoliv. Nejvíce ohroženou skupinou však zůstávají lidé pracující v profesích spojených s prací s druhými lidmi, především v pomáhajících profesích. Jednou z nejohroženějších skupin jsou právě pedagogičtí pracovníci bez ohledu na typ a stupeň školy.
Autor Lucie Zormanová

Další psychologické přístupy ke studiu předsudků

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Tento text je součástí série článků, které se zabývají vybranými psychologickými teoriemi předsudků. Článek je určen především vyučujícím jako podklad pro zahrnutí souvisejících témat do výuky. Poukazuje na vývoj psychologického přemýšlení o předsudcích, a otevírá i řadu otázek, na které se v oblasti vědeckého bádání stále hledají odpovědi.
Autor Kateřina Machovcová
Celkem: 60