Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Odborné vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Odborné vzdělávání > Jsme opravdu lidmi?

Jsme opravdu lidmi?

Praktický příspěvek
zkušenost
Autor Mgr. Lea Bednaříková
Výuková aktivita je zaměřena na vyvození, objasnění a pochopení jednoho z principů mezinárodního humanitárního práva.

Cíl výuky

Cílem aktivity je, aby žáci na příkladech ukázali fungování daného principu a aby objasnili, jak a proč chrání MHP raněné a nemocné. V neposlední řadě mají také vysvětlit, jaké dokumenty a organizace zajišťují dodržování MHP. Lekce je určena pro žáky 1.–4. ročníků SŠ a je vhodná pro zařazení do výuky společenských věd, případně dějepisu. Dle schopností a pohotovosti žáků lze aktivitu zvládnout během 45 minut. K realizaci jsou potřebné pracovní listy se zadanými tvrzeními a sada inspiračních obrázků (viz pracovní listy).

1. Warming-up aktivita: Žáci jsou rozděleni do 2 skupin a mají za úkol napsat 3 pravidla, která by měla platit pro zacházení s těmito skupinami lidí: a) s raněnými a nemocnými, b) se zdravotnickým personálem.

Např.: Zacházení se zraněnými: 1. Všichni ranění, nemocní a trosečníci z řad vojenských i civilních osob, kteří potřebují lékařskou péči a zdržují se aktivního nepřátelství, mají právo na lidské zacházení a co nejúplnější zdravotní péči. 2. Ranění a nemocní musí být vyhledáni a sebráni, ať patří k jakékoli straně. 3. Raněný či nemocný příslušník ozbrojených sil nesmí být předmětem útoku.

Zacházení se zdravotnickým personálem: 1. Zákaz útoku na zdravotnické jednotky za všech okolností. 2. Zdravotnická jednotka nesmí být umístěna v blízkosti vojenských objektů a nesmí jí být užito jako štítu. 3. Stavby a materiál stálých zdravotnických jednotek v rukou nepřítele musí sloužit původnímu účelu.

2. Mezitím učitel rozdá nakopírované pracovní listy s 10 tvrzeními (viz Příloha – tvrzení), ke kterým žáci vyjadřují svůj souhlas nebo nesouhlas. V tomto případě může být využita metoda škálování. Žáci zakroužkují buď A (ano) na levé straně úsečky, nebo N (ne) na pravé straně úsečky, nebo jakýkoli pomyslný bod na úsečce AN (kromě zobrazené 1/2), který vyjadřuje míru souhlasu či nesouhlasu s danou tezí.

Tvrzení (kurzivou je vyznačena chyba v tvrzení, v závorce správné řešení):

    1. Raněný zajatec může být nepřítelem beztrestně zlikvidován. (N)
    2. Rozeznávacím signálem pro zdravotnická letadla je přerušované modré světlo. (A)
    3. Ranění, nemocní a trosečníci musí být vyhledáni a sebráni, ať patří ke kterékoli straně. (A)
    4. U raněných zajatců je možné bez jejich předchozího souhlasu odnímat tkáně za účelem transplantace pro jiné, na životě ohrožené zraněné pacienty. (N)
    5. Ranění a nemocní zajatci musí být chráněni před oloupením, nemusí však být chráněni před zvědavostí a urážkami. (N)
    6. Každý raněný má právo odmítnout jakýkoli zákrok. (A)
    7. Je nezadatelným právem nepřátelské strany zlikvidovat těžce raněné či nemocné zajatce, pokud by péče o ně byla příliš náročná. (N)
    8. Útok na zdravotnické jednotky je za všech okolností zakázán. (A)
    9. Zajatý zdravotnický personál je povinen sdělit druhé straně informace o svých ošetřených. (N)
    10. Pokud nepřítel obsadí stavbu stálé zdravotnické jednotky, může ji použít k jakýmkoli účelům. (N)

3. Po zpracování úkolu projde učitel se žáky jejich řešení, opraví a vysvětlí případné nedostatky a výsledky konfrontuje se zadanými 3 pravidly. Zpětnou vazbou je pak ověření správnosti pravidel, která žáci napsali bez předchozího rozboru a vysvětlení.

4. Následují otázky učitele:

Existuje dokument, který stanoví pravidla chování v ozbrojeném konfliktu?

Znáte organizaci, která zabezpečuje dodržování těchto pravidel?

Jaké jsou její rozeznávací znaky?

5. Na základě předchozích bodů žáci odvodí daný princip MHP a jeden z nich ho zapíše na tabuli.

6. Žákům je předloženo další tvrzení: Každá strana pomáhá nejprve svým zraněným, pak teprve raněným na straně nepřítele. Žáci se rozdělí do 2 skupin, jedna skupina obhajuje dané tvrzení, druhá ho vyvrací. Učitel debatu podporuje a usměrňuje, jako příklad blízký zkušenosti z běžného života může uvést paralelu s autonehodou – pomáháme nejprve těžce zraněnému bez ohledu na to, kdo nehodu zavinil. Metodou řízené debaty dochází k tříbení názorů a konečnému vyvození závěru, ke kterému argumentace spěje, a to, že princip lidskosti je nadřazen ostatním zájmům.

7. V závěrečné fázi výuky žáci vytvoří 4–5 skupin. Každá skupina dostane jeden obrázek (viz Příloha - obrázky)vztahující se k bojům nebo válečné situaci a k němu společně napíše krátký příběh, který ověří pochopení probraného principu MHP. V případě nedostatku času lze dokončení příběhu zadat jako domácí úkol. Příběhy je možné přečíst na začátku další hodiny jako připomenutí a zopakování jednoho z důležitých principů MHP.

Reflexe

Zatímco ve 4. ročníku měli žáci už jistý přehled o problematice lidských práv a řešení zadaných problémů tomu odpovídalo, v nižších ročnících převažovalo emocionální hodnocení modelových situací, které většinou ostře kontrastovalo se stávajícími pravidly MHP (např. své raněné ošetřit, ostatní postřílet). V průběhu hodiny a po vysvětlení různých souvislostí se postupně začal měnit úhel pohledu žáků na danou problematiku, zejména po srovnání s postupem pomoci při autonehodě. Krátké příběhy inspirované obrázky z bojiště již obsahují velkou míru soucitu a pochopení pravidel lidskosti, jejichž dodržování některým žákům zpočátku připadalo nebezpečné.

Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
doc54 kBPříloha - tvrzení
doc1327 kBPříloha - obrázky
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek