Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Mediální výchova > stavba mediálních sdělení > Rozvoj rychlostních schopností – 1. část

Ikona prakticky

Rozvoj rychlostních schopností – 1. část

Ikona inspiraceIkona hodina
Autor: Ilona Kolovská
Anotace: Příspěvek se věnuje rozvoji rychlostních schopností. Všechny uvedené činnosti pro stimulaci rychlostních schopností v tomto článku jsou realizovány v praxi a jsou využitelné ve školní tělesné výchově v tréninkovém procesu i v zájmové oblasti. V praktické části jsou uvedeny přiklady cvičení pro stimulaci reakční rychlosti a lokomočních rychlostních schopností.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání » Kompetence komunikativní » rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a aktivnímu zapojení se do společenského dění
  2. Základní vzdělávání » Kompetence k řešení problémů » ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů
  3. Základní vzdělávání » Kompetence k učení » samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti
Očekávaný výstup:
  1. základní vzdělávání » Člověk a zdraví » 2. stupeň » Tělesná výchova » Činnosti podporující pohybové učení » sleduje určené prvky pohybové činnosti a výkony, eviduje je a vyhodnotí
  2. základní vzdělávání » Člověk a zdraví » 1. stupeň » Tělesná výchova » 1. období » spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti
  3. základní vzdělávání » Člověk a zdraví » 1. stupeň » Tělesná výchova » 2. období » užívá při pohybové činnosti základní osvojované tělocvičné názvosloví; cvičí podle jednoduchého nákresu, popisu cvičení
Mezioborové přesahy a vazby:
  1. Základní vzdělávání -> Výchova ke zdraví
Průřezová témata:
  1. Základní vzdělávání » Environmentální výchova » Lidské aktivity a problémy životního prostředí
  2. Základní vzdělávání » Mediální výchova » stavba mediálních sdělení
  3. Základní vzdělávání » Osobnostní a sociální výchova » Rozvoj schopností poznávání
Organizace řízení učební činnosti: Skupinová, Individuální
Organizace prostorová: Specializovaná učebna
Nutné pomůcky: Nářadí a náčiní
Klíčová slova: rozvoj, pohybové činnosti, rychlost, rychlostní schopnosti, pohybové hry

V našem příspěvku se budeme věnovat rozvoji rychlostních schopností, konkrétně ve volejbalu. Všechny dále uvedené činnosti pro stimulaci rychlostních schopností jsou realizovány v praxi u družstva děvčat (12 a 13 let) v Plzni. Zároveň je většina činností využitelná ve školní tělesné výchově nebo v zájmové oblasti.

Cvičení byla zařazována pravidelně v období leden - červen, a to v týdenním tréninkovém cyklu (mikrocyklu), při frekvenci tří tréninkových jednotek, 1 - 3 krát (většinou 2 - 3 krát). Ve školní tělesné výchově by toto odpovídalo zařazování do každé vyučovací jednotky, většinou v 1 - 3 sériích. Pro ověření námi navržených činností jsme provedli vstupní i výstupní testování. Výsledky porovnávacích testů považujeme za zajímavé až překvapivé. Nečekali jsme, že může dojít k tak výraznějšímu zvýšení úrovně rychlostních schopností.

Vzhledem k tomu, že realizovaných pohybových činností pro rozvoj rychlostních schopností je větší množství, jsou popisy rozděleny do dvou příspěvků. Rozvoj rychlostních schopností 1. obsahuje něco z teorie a část praktických cvičení. Ve druhém článku - Rozvoj rychlostních schopností 2. - jsou uvedena navazující cvičení.

Rychlostní schopnosti

Rychlostní schopnosti můžeme obecně charakterizovat jako předpoklady jedince provést danou motorickou činnost v co nejkratším čase. Rychlostní schopnost je vnitřní příčina lidského rychlého pohybu, která se na výstupu mění v rychlost, kterou je nutno chápat jako popisnou charakteristiku dosaženého výsledku (VOTÍK, BURSOVÁ 1994).

V komplexu rychlostních schopností můžeme rozlišovat:

  • Reakčně rychlostní schopnosti - předpoklady jedince odpovídat na daný podnět či zahájit pohyb v co nejkratším čase. Je závislý především na činnosti CNS, činnosti psychické (kvalita, síla a aktuálnost podnětu) a kvalitě soustředěnosti (vnímání a rychlost výběru odpovědi). Nejkratší reakční doba je na taktilní podnět a z hlediska složitosti na podnět jednoduchý. Nejdelší reakční doba na podnět vizuální a složité podněty při složitých typech odpovědí (např. ve sportovních hrách). Reakční dobu můžeme podle množství podnětů a odpovědí rozlišovat jednoduchou (reakce na jeden podnět) a složitou - výběrovou (různé reakce na několik podnětů).
  • Akčně (realizačně) rychlostní schopnosti - předpoklad jedince provést daný pohybový úkol v co nejkratším čase od započetí pohybu (bez reakční doby). Rozlišujeme rychlost jednotlivého pohybu (segmentová, acyklická) a komplexního pohybového projevu (cyklická, lokomoční), ta může mít několik podob - akcelerace, frekvence, rychlost se změnou směru.

Jednotlivé druhy jsou na sobě relativně nezávislé. Určitá úroveň jednoho druhu rychlostních schopností nemusí podmiňovat tutéž úroveň jiného druhu. (Nekorelují mezi sebou např. ani rychlost přímého běhu a běhu se změnou směru.) V tréninku je potřeba stimulovat všechny druhy rychlostních schopností jak samostatně, tak v komplexu, po stránce obecné i speciální.

Rychlostní schopnosti závisejí na několika oblastech, které můžeme (některé více a některé méně) v tréninku ovlivňovat:

  • nervosvalová koordinace - rychlost střídání kontrakce a relaxace svalového vlákna;
  • typ svalových vláken - důležitý je podíl bílých (rychlých) svalových vláken, které pracují rychle, ale také se rychle unaví (druhý typ vláken - červená, pomalá - pracují dlouho, ale pomalu); zastoupení těchto dvou typů vláken je dáno geneticky; u volejbalistů se uvádí zastoupení 53 % ve prospěch rychlých vláken (WILMORE a COSTILL, 1994);
  • podpůrná role dalších pohybových schopností - zvláště u lokomočních rychlostních schopností je důležité posílení svalových skupin zapojovaných v průběhu pohybu a zlepšení jejich pružnosti, dále zvýšení úrovně koordinačních schopností a pohyblivosti;

Rychlostní schopnosti jsou nejvíce ze všech pohybových schopností geneticky podmíněny - podíl dědičnosti činí 70 - 80 % - ale určitá míra ovlivnitelnosti existuje. Důležitý je věk sportovce, kde se nacházejí příznivé podmínky pro jejich stimulaci. Ve 12 - 13 letech se formuje nervový základ rychlostních projevů a vhodné období pro stimulaci se nachází mezi 10. - 14. rokem věku sportovce. Uvádí se, že maxima úrovně rychlostních schopností se dosahuje v 18 - 21 letech (zde nastupuje již další podpůrná role jiných pohybových schopností).

V žákovské kategorii spojujeme stimulaci rychlostních schopností hlavně s koordinací. Do tréninkového procesu by měla být zařazována pravidelně, především z důvodu zatěžování rychlých svalových vláken a nervosvalové koordinace - doporučuje se alespoň jednou týdně, lépe do každé tréninkové jednotky. Ve struktuře tréninkové jednotky má své místo na začátku hlavní části (samozřejmě po důkladné přípravě organismu).

Základní metodou stimulace všech forem rychlostních schopností je metoda opakovací. Při využití této metody bychom měli respektovat následující komponenty:

  • Intenzita cvičení - maximální nebo téměř maximální intenzita pohybové činnosti. Při poklesu této intenzity je potřeba činnost přerušit nebo ukončit.
  • Doba trvání pohybové činnosti (jednoho pokusu) - 5 - 15 sekund (nejvíce 20 sekund).
  • Počet opakování - doporučený počet pokusů v jedné sérii 3 - 5 a počet sérií také 3 - 5. Celkový počet pokusů v jedné tréninkové jednotce by neměl přesáhnout 15 - 20.
  • Interval odpočinku - délku volíme tak, aby bylo zajištěno potřebné zotavení organismu a současně nepoklesla vzrušivost nervosvalového systému. Mezi jednotlivými pokusy se doporučuje doba intervalu odpočinku v poměru 1:6 (10), kdy 1 je doba pohybové činnosti (jednoho pokusu) a 6 (10) je doba odpočinku. Mezi sériemi by měl být odpočinek tak dlouhý, aby v následujícím rychlostním zatížení byla činnost prováděna maximálním úsilím. Doba intervalu odpočinku mezi sériemi se doporučuje 2 - 5 minut.
  • Způsob odpočinku - vhodné je zařazení aktivního způsobu odpočinku (nízká intenzita), jež příznivě ovlivňuje rychlost probíhajících zotavných procesů a současně udržuje dráždivost nervosvalového systému na dostatečně vysoké úrovni.
Přiklad cvičení pro stimulaci reakční rychlosti
Blokařský pohyb

Žáci stojí v řadě čelem k síti v základním postoji blokaře. Učitel stojící na druhé straně sítě provádí různé činnosti (podněty), na něž žáci reagují izolovaně. Nejprve pouze pohyb horních končetin (HK) - do vzpažení, šikmo stranou vpravo nebo vlevo podle druhu podnětu. Dále pouze náznak úkroku stranou, poté může být pohyb blokaře komplexní bez přesunu. Zpočátku pouze jednoduchá reakce na jeden podnět, později různé reakce na různé podněty (složená, výběrová reakce).

Pohyb podle podnětu

Žáci jsou rozmístěni po ploše hřiště, čelem k síti. Učitel stojící na druhé straně sítě provádí různé činnosti (podněty) na něž žáci reagují zpočátku opět izolovaně (pohyb pouze HK, HK s trupem), později spojení jednotlivých pohybů. Žáci v poli začínají ze střehového postoje (můžeme spojit i frekvenční činností dolních končetin - DK), na určitý podnět reagují vpřed, šikmo vpřed v P či v L nebo vzad. Zpočátku pouze jednoduchá reakce na jeden podnět, později různé reakce na různé podněty (složená, výběrová reakce).

Vybírání „ulívek"

Učitel stojí na lavičce, u sebe má zásobník smíči a pomocníka (podavače míčů), nadhazuje míče vpřed, šikmo vpřed stranou vL a P, do takové vzdálenosti, aby se žáci při pohybu přemístili o jeden až dva kroky. Žáci vpoli začínají ze střehového postoje (můžeme spojit i frekvenční činností dolních končetin - DK), po nadhozu se snaží chytit (vybrat) nadhozený míč.

Vybírání „ulívek
1. Vybírání „ulívek

Házení, odbíjení o desku (stěnu)

Žáci se postaví proti desce (stěně) do zástupu. První odhodí (odbije) míč o desku, druhý v zástupu se snaží odražený míč chytit (odbít) a opět odhodí (odbije) míč o desku a odražený míč chytá třetí v pořadí v zástupu atd. Žáci se řadí na konec zástupu.

Házení, odbíjení o desku (stěnu)
2. Házení, odbíjení o desku (stěnu)

Házení, odbíjení o stěnu - dvojice

Dvojice se postaví proti stěně za sebe. První (1.) z dvojice má zavřené oči a druhý (2.) hodí (odbije) míč o stěnu. 1. žák reaguje v momentě doteku míče se stěnou, otevře oči a snaží se míč chytit (odbít).

Obměna: 1. žák mění polohy - klek, dřep, sed atd.

Házení, odbíjení o stěnu - dvojice
3. Házení, odbíjení o stěnu - dvojice

Vybírání míče v poli - dvojice

Žák 2. sedí (můžeme využít i jiné polohy) zády ke svému spolužákovi. Žák 1. zvolá jméno (domluvené slovo), nadhodí míč do prostoru (dle množství žáků). Žák 2. se snaží míč chytit přímo ze vzduchu nebo po dopadu na zem. Vzdálenost mezi žáky ve dvojici by neměla být příliš velká, pokud se jedná o reakční rychlost.

Vybírání míče v poli - dvojice
4. Vybírání míče v poli - dvojice

Příklady cvičení pro stimulaci lokomočních rychlostních schopností
Starty z místa z různých poloh

Využíváme různé druhy podnětů (vizuální, sluchové, taktilní). Vzdálenost doběhu většinou 6 - 9 metrů (přiblížit herním podmínkám). Důležitá je také, z hlediska bezpečnosti, dostatečná vzdálenost mezi cílovou čarou a stěnou tělocvičny.

Nabíhané rovinky

Žáci se snaží o maximální zrychlení z pohybu (z chůze, poklusu, z prvků atletické abecedy atd.) na signál (opět různé podněty) nebo na vlastní povel. Důležitá je také, z hlediska bezpečnosti, dostatečná vzdálenost mezi cílovou čarou a stěnou tělocvičny.

Atletická abeceda

Skipink, liftink, cupitavý běh, zakopávání, cval stranou, skřižný běh stranou, blokařské kroky stranou a překroky apod.

Běh se změnou směru

Můžeme určit:

  • způsob přesunu (vpřed, šikmo vpřed, stranou, vzad)
  • změnu směru (postavení met)
  • vzdálenost
Volba změny směru

Po ploše rozmístíme mety. Žáci si mohou volit, ke které metě poběží nebo způsob přesunu. Učitel může určit počet výběrových met, způsob přesunů či postavení stále čelem k síti.

Volba změny směru
5. Volba změny směru

Odhoď míč a běž

Upravíme prostor pro podbíhání sítě - nataženou síť povolíme z dolního upevnění a přehodíme přes vrchní okraj.

Žáci s míči stojí za koncovou čarou. Každý sám si odhodí míč přes síť na druhou polovinu hřiště a snaží se míč doběhnout a chytit (odbít) po dopadu na zem (nebo přímo ze vzduchu).

Odhoď míč a běž
6. Odhoď míč a běž

Dobíhání míče

Dvojice se postaví za sebe. Žák č. 2 odhodí (kutálí) přiměřeně míč vpřed. Žák č. 1 vybíhá (z různých poloh) a snaží se míč chytit přímo ze vzduchu nebo po jednom dopadu na zem.

Dobíhání míče
7. Dobíhání míče

Kombinované přeběhy v trojici

Žáci (trojice) se postaví do rohů rovnostranného trojúhelníka. Jeden ze žáků (č. 2) vyhodí míč nad sebe, vymění si místo s jiným žákem (č. 3) a ten se snaží padající míč chytit (odbít) ze vzduchu nebo po dopadu na zem.

Obměna: žák č. 2 nadhodí míč; žákovi č. 1 a 3 si vymění pozice a ke komu běží žák č. 2, ten se snaží chytit padající nadhozený míč

Kombinované přeběhy v trojici
8. Kombinované přeběhy v trojici

Kombinované přeběhy ve čtveřici

Tři žáci ze čtveřice (č. 2, 3, 4) se postaví do rohů rovnostranného trojúhelníka a čtvrtý žák (č. 1) s míčem do středu. Žák č. 1 vyhodí míč nad sebe, běží k žákovi č. 2, ten se snaží chytit padající míč; žáci č. 3 a 4 si vymění místo.

Obměna: žák č. 1 vyhodí míč nad sebe a běží k žákovi č. 2, ten si vymění místo se žákem č. 4 a tento žák (č. 4) se snaží chytit padající míč.

Kombinované přeběhy ve čtveřici
9. Kombinované přeběhy ve čtveřici

Další navazující cvičení pro rozvoj rychlostních schopností budou uvedeny v následujícím článku - Rozvoj rychlostních schopností 2.

Citace a použitá literatura:
[1] - BURSOVÁ, M.; ČEPIČKA, L. Cvičení zantropomotoriky. Plzeň : ZČU, 1998.  
[2] - DOVALIL, J. et al. Výkon a trénink ve sportu. Praha : Olympia, 2002.  
[3] - DOVALIL, J. et al. Sportovní trénink. Lexikon základních pojmů. Praha : UK, 1992.  
[4] - CHOUTKA, M.; DOVALIL, J. Sportovní trénink. Praha : Olympia, 1991.  
[5] - RUBÁŠ, K. Sportovní příprava. Plzeň : ZČU, 1996.  
[6] - VOTÍK, J.; BURSOVÁ, M. Přehled metod stimulace motorických schopností. Plzeň : ZČU, 1994.  
[7] - PERIČ, T. Sportovní příprava dětí. Praha : Grada, 2004.  
[8] - HANÍK, Z.; LEHNERT, M. Volejbal 1. Herní dovednosti a kondice v tréninku mládeže . Praha : ČVS, 2004.  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 07. 11. 2008
Zobrazeno: 15447krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
KOLOVSKÁ, Ilona. Rozvoj rychlostních schopností – 1. část. Metodický portál: Články [online]. 07. 11. 2008, [cit. 2019-11-20]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/ZPC/2600/ROZVOJ-RYCHLOSTNICH-SCHOPNOSTI---1-CAST.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.