Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Záhada – vražda Václava III.
Odborný článek

Záhada – vražda Václava III.

29. 10. 2009 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Jiří Tůma

Anotace

Žáci se v roli historiků, případně detektivů, pomocí kartiček s indiciemi snaží objasnit vraždu Václava III.

Cíl

Žák se seznámí se souvislostmi této události, uvědomí si různorodost historických pramenů a pohledů na jednu historickou událost. Faktografie: nenásilnou formou získá, případně si zopakuje hlavní události, osobnosti tohoto období a vztahy mezi nimi.

Struktura a popis lekce

Evokace: Krátký brainstorming, co už víme o posledních Přemyslovcích, sousedé Českého království apod. Jak pracují historikové a detektivové? Buď detektivem a najdi vraha. Nebo buď historikem, autorem učebnice a zjisti, jak to bylo.

Uvědomění si významu:

K výkladu: Informace o vraždě přinášejí kroniky sepsané několik let po této královraždě. Zbraslavská kronika Petra Žitavského a druhou je staroněmecká Rýmovaná kronika Otokara Štýrského. Dále se touto vraždou zabývaly v kartičkách zmíněné Krzeszowské letopisy i kronika Dalimilova. Z doby Karla IV. kroniky Beneše Krabice z Weitmile a Přibíka Pulkavy z Radenína.

Rozdělení do skupin a práce s kartičkami: Díky množství různých informací a pohledů si žáci uvědomí, že na historickou událost neexistuje jen jeden názor. Že máme k dispozici prameny, a s těmi je třeba pracovat a zkoumat je. Není cílem, aby si všechny informace z kartiček žáci pamatovali, ale aby s nimi v rámci hodiny pracovali a přemýšleli nad nimi.

Na kartičkách je napsáno 24 informací. Učitel je vloží do obálek pro každou tříčlennou skupinu, měl by napsat úkol na tabuli: Kdo zavraždil, nebo nechal zavraždit krále? Nechat žáky/studenty otevřít obálku a třídit na pracovní ploše informace dle jejich vlastního uvážení a hledat možné viníky vraždy. Nyní by měl učitel chodit po třídě, poslouchat a sledovat, jak žáci úkol řeší.
(15 – 20 minut.)

Reflexe: Učitel žádá žáky, aby vysvětlili, kdo mohl krále zabít, každá skupina představí svého podezřelého.

Nechá žáky vysvětlovat a posléze pokládá otázky, jako např.:

  • Dle jakých indicií jste určili viníka?
  • Jak jste úkol řešili?
  • Jak jste vyřešili své rozdílné názory a neshody ve skupině?
  • Prozradí obecně přijímaný názor historiků, že vraha neznáme. Správně tedy uvažovaly všechny skupiny. Nejlépe až v této fázi – AHA efekt.
  • Tuto část reflexe a práci s textem stihne učitel zřejmě až v další hodině.
  • Co nám v této záhadě chybí, abychom mohli skutečně vyřešit, kdo zabil krále?
  • Měli pravdu historikové, kteří jednoznačně popsali, kdo zabil Václava III.?
  • Čím a proč se liší názory jednotlivých pramenů (kronik)? Koho chránili a obviňovali jednotliví autoři a proč?

Učitel může vysvětlit, že tato hodina není důležitá jen z historického hlediska, ale také z hlediska interpretace „faktů" jako takových.

Práce s textem

Je dobré, pokud si na závěr žáci přečtou text z učebnice o posledních Přemyslovcích, doplněný o mapku a obrázky. Tím si sami potvrdí a upevní získané poznatky.

Reflexe

Tato lekce byla vyzkoušena již ve čtyřech sedmých třídách ZŠ a v sekundě na gymnáziu. Stanovené cíle lekce naplňovala. Žáci ve skupinách přicházeli na různé viníky vraždy (Viola, Vladislav, Albrecht, česká šlechta) a dále o nich debatovali. Myslím, že na jejich věk šlo o velmi pokročilé myšlení a analýzy. Pokus o spojení dvou tříčlenných skupin s různým názorem a jeho ujednocení nebyl již efektivní. Motivující byl i fakt, že všechny skupiny přemýšleli "dobře". Na druhou stranu někteří žáci vyžadovali jasnou odpověď. K pochopení různých pohledů autorů kronik, letopisů... pomohl příměr se současnými médii. Například různé interpretace novinářů po mezistátním fotbalovém zápase (za vše může rozhodčí, měli jsme smůlu x hráli jsme skvěle apod). Debatovali jsme i o nebezpečí, kdy autoři na základě kusých informací podávají jasné názory a stanoviska. Někteří žáci uznali, že práce historiků může být velmi zajímavá a může se podobat práci detektivů. Po měsíci jsme se k tématu pokusili vrátit a většina žáků stále prokazovala i znalosti ohledně vymření Přemyslovců. Ta se neomezovala jen na rok 1306, vymření po meči a Olomouc, ale i na informace z kartiček a z následné diskuze. Rizikem může být fakt, že někteří žáci vědí o problematice vraždy Václava III. již před hodinou a vědí, že vrah je neznámý.

Literatura a použité zdroje

[1] – Zbraslavská kronika . Praha : Nakladatelství Svoboda, 1976. 597 s.
[2] – ŽEMLIČKA, Josef. Století posledních Přemyslovců. Praha : Melantrich, 1998. 412 s. ISBN 80-7023-281-1.
[3] – MARÁZ, Karel. Václav III. (1289-1306). Poslední Přemyslovec na českém trůně. České Budějovice : Veduta, 2007. 160 s. ISBN 978-80-86829-25-8.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
doc
52.73 kB
Dokument
Václav III.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Jakub Horálek
29. 10. 2009, 21:31
Výborný nápad, jak žákům ozřejmit problematiku interpretace historických pramenů.
Petr Hopfinger
23. 1. 2010, 21:52
souhlas s panem Horalkem

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co druzí lidé myslí, říkají a dělají

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Řešení problémů a rozhodovací dovednosti
  • Základní vzdělávání
  • Mediální výchova
  • vnímání autora mediálních sdělení

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

Kartičky s informacemi, text z učebnice o posledních Přemyslovcích.