Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona prakticky

Dotkni se...

Ikona inspiraceIkona blok
Autor: Barbora Škaloudová
Anotace: Vzdělávací program pro první stupeň ZŠ, který probíhá v expozicích Veletržního paláce v Národní galerii v Praze.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání » Kompetence komunikativní » využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi
  2. Základní vzdělávání » Kompetence pracovní » využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření
Očekávaný výstup:
  1. základní vzdělávání » Umění a kultura » 1. stupeň » Výtvarná výchova » 2. období » osobitost svého vnímání uplatňuje v přístupu k realitě, k tvorbě a interpretaci vizuálně obrazného vyjádření; pro vyjádření nových i neobvyklých pocitů a prožitků svobodně volí a kombinuje prostředky (včetně prostředků a postupů současného výtvarného umění)
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:
  1. Základní vzdělávání » Mediální výchova » práce v realizačním týmu
Organizace řízení učební činnosti: Skupinová
Organizace prostorová: Exkurze
Nutné pomůcky: Krabičky, předměty různých tvarů, hrníček, kámen opravdový a jeho nápodoba, nafukovací šusťákové objekty, ventilátor, malba zobrazeného předmětu, bílé křídy, černé papíry A6.
Klíčová slova: hmat, Národní galerie, trojrozměrný objekt, sochařské dílo, umělecké dílo, zrak

Text článku:

 

Dotkni se... je vzdělávací program pro první stupeň ZŠ, který probíhá v expozicích Veletržního paláce v Národní galerii v Praze. Program uvádí žáky do problematiky percepce trojrozměrných objektů a sochařských děl. Žáci vnímají sochu nejen jako umělecké dílo, ale i jako objekt, který je prostorový, má specifický tvar, objem a povrch. Žáci jsou vedeni k analýze vlastních zkušeností při vnímání trojrozměrných předmětů, uvědomují si a porovnávají vnímání skutečnosti zrakem a hmatem.

Zkusili jste někdy „vidět hmatem" a „dotýkat se pohledem"? Pojďme společně prozkoumávat prostory, které jsou někde vyplněné a někde prázdné. Inspirujte se přístupem sochařů Henryho Moora či Erica Grateho, umělců, kteří ve svých sochách pojímají do velkých objemů fragmenty prostoru.

„Sochař pracuje s něčím, čemu říkáme prázdno, a hmotou - něčím, co tento prostor vyplňuje." (H. Moore, Myšlenky moderních sochařů)

Učivo (rozvíjení smyslové citlivosti)
  • reflexe a vztah zrakového a haptického vnímání
  • prvky vizuálně obrazných vyjádření (objem a prostor v trojrozměrných vyjádřeních)
Scénář a klíčové momenty tvůrčího procesu
1. Úvod - Dvourozměrné a trojrozměrné zobrazení

Co je socha? Jaký je podle vás rozdíl mezi sochou a obrazem?

Představte si, že bychom chtěli udělat kopii předmětu, například hrníčku. Předmět bychom mohli zobrazit na plátno (2D) nebo vymodelovat plasticky (3D).

Má malíř a sochař rozdílný přístup ke zkoumání a nahlížení předmětů?

obr.
1. obr.
 

 

obr.
2. obr.
 

 

obr.
3. obr.
 

 

 

Žáci konfrontují mezi sebou své představy o přístupu malíře a sochaře. Porovnávají, v čem jsou zobrazení odlišná. Uvědomují si více - pohledovost, která je důležitá pro vnímání trojrozměrných předmětů.

Očekávaný dílčí výstup:

  • uvědomuje si, jak byl doposud schopen sochu vnímat, jak o ní uvažoval, jaké rozdíly mezi ní a plošným vyjádřením byl schopen pojmenovat
  • porovnává své představy spředstavami spolužáků
  • uvědomuje si rozdíl mezi 2D a 3D vnímáním a uplatňování těchto rozdílů při zobrazení
2. část - Co vidím a co znám

Jak zjistíme podobu předmětu z druhé strany? Vycházíme z naší představivosti?

Žáci si vezmou krabičku, ve které je připevněn neznámý předmět (vidět je jen z jedné strany). Představují si, jak předmět vypadá z druhé strany. Poté se na předmět podívají a srovnají své představy s jeho reálnou podobou.

Podle čeho jste usuzovali, jak předmět z druhé strany vypadá?

obr.
4. obr.
 

 

obr.
5. obr.
 

 

obr.
6. obr.
 

 

 

Žákyně se domnívala, že v krabičce je shnilý brambor či něco neidentifikovatelného a z druhé strany je tvar podobný. Poté, co předmět otočila, objevila, že jde o achát.

Děti si uvědomují, že trojrozměrné předměty potřebujeme otáčet a vnímat z více stran.

Očekávaný dílčí výstup:

  • zapojuje do vnímání 3D předmětu otáčení
  • porovnává, co vidí a to, co si pamatuje z předchozí zkušenosti, co zná (pamatuje si).
3. část - Na oko stejné, v ruce jiné

Kdybychom chtěli udělat věrnou kopii kamene, co bychom museli ještě zapojit vedle zraku? Dokážeme například zjistit, jak hrbolatý má povrch, zda má hluboké rýhy a díry jen tím, že se na něj díváme?

obr.
7. obr.
 

 

obr.
8. obr.
 

 

 

Žákům dostanou dva kameny (pozn.: jeden předmět je kámen, druhý tak vypadá, ale jde o šedý odlehčený porézní materiál ve tvaru kamene). Každý si vezme kámen krátce do ruky. Porovná, co o předmětu věděl, když se na něj díval, a co si uvědomuje, když se ho dotýká.

Co můžeme zjistit po hmatu, co zrakem nepoznáme?
(např. jakou má teplotu, váhu, povrch a tvar...)

Očekávaný dílčí výstup:

  • porovnává objem a strukturu povrchů skrze hmat a zrak
  • uvědomuje si rozdílnost hranice vnímání skrze hmat a zrak
  • učí se zapojit při vnímání trojrozměrného předmětu dotyk

„Divák vidí sochu vždy jen z jednoho pohledu, vnímat sochu jako trojrozměrný prostorový útvar je možné vlastně jen skrze hmat." (H. Moore, Plastiky a myšlenky kolem nich)

4. část - Vnímání soch skrze zrak a hmat

Žáci si ověří, jak zrak a hmat můžeme uplatnit při vnímání soch v galerii. Například u soch od autorů E. Grate, B. Lobo, F. Wotruba (1. patro Veletržního paláce) si zkusí uplatnit jak pozorování soch z více stran, tak i jejich vnímání dotykem. Žáci si prohlížejí sochu a volí si různé úhly pohledu. Ukazují si navzájem, co vidí. Popisují její tvar, a co jim evokuje. Porovnávají mezi sebou své dojmy a představy.

Jakou jste volili metodu k pozorování sochy ze všech stran? Je možné ji v její trojrozměrnosti pohledem zachytit?

Poté prozkoumávají sochu hmatem. Popisují, co zjistí a naleznou, když se jí dotýkají. Je něco, co jste objevili, až když jste se sochy dotkli?

obr.
9. obr.
 

Žáci komentují zejména povrch a materiál soch. Uvědomují si její proporce a objem. Tím, že se sochy dotýkají, vytvářejí si i nové představy o jejím tvaru. Mezi sebou hledají pro plastiku název. Na závěr představí jednotlivé sochy. Popíší, co si uvědomili při jejich vnímání. Porovnávají své náměty názvů s originálními tituly.

Očekávaný dílčí výstup:

  • uplatňuje při vnímání soch hmat i zrak, porovnává vzájemně tyto druhy vnímání
  • učí se pojmenovávat to, co vidí a co cítí
  • popisuje tvar z vlastní interakce - zkušenosti
5. část - Inspirace k vlastní tvůrčí činnosti a tvůrčí činnost
obr.
10. obr.
 
obr.
11. obr.
 

 

 
 

 

obr.
12. obr.
 
obr.
13. obr.
 

 

 

Dvoudílná plastika č. 10 - Propletení od Henryho Moora.

Žáci popisují tvar této sochy. Co vám připomíná?

„Každá socha má v sobě mít na první pohled vždy něco nejasného a také má mít více významů. V lidech by měla vzniknout potřeba chodit se na sochu dívat a přemýšlet o ní, neměla by o sobě říci všechno hned."
(H. Moore: Plastiky a myšlenky kolem nich, str. 204)

„Všechny formy, i když jsou navzájem odlišné, mají stejný základní tvar. Stejně jako obratel, který se skládá až z dvanácti segmentů, z nichž každý je přibližně stejný jako ostatní, ne však naprosto shodný...proto nazývám tyto skulptury obratle. Ony dvě nebo tři formy jsou v zásadě stejné, ale jsou upraveny tak, aby do sebe zapadaly v různých pozicích." (H. Moore: Plastiky a myšlenky kolem nich, str. 204)

„Co kdybychom měli možnost proniknout do nitra sochy. Jak by to tam podle vás vypadalo? Zkusíme si něco, co nás možná do podobné situace přivede..."

Žáci si zkusí vytvořit novou sochu pomocí rozměrných nafukovacích objektů. S objekty mohou lehce manipulovat a spojovat je (pomocí gumiček a karabinek). Vytvoří různé kompozice, ty obcházejí ze všech stran a vnímají její prostor.

Jak jste postupovali - spíš jste experimentovali nebo jste měli dopředu představu, co vytvoříte? Co vám výsledný tvar připomíná? Je tvar ze všech stran stejně zajímavý?

obr.
14. obr.
 

 

obr.
15. obr.
 

 

obr.
16. obr.
 

 

obr.
17. obr.
 

 

obr.
18.. obr.
 

 

 

Postaví se tam, odkud považují pohled na sochu nejzajímavější, např. z podhledu, nadhledu, naklonění. Vezmou si papír a bílou křídu a vytvoří skicu tvaru sochy.

obr.
19. obr.
 

 

obr.
20. obr.
 

 

obr.
21. obr.
 

 

 

Žáci porovnají navzájem své skici. Uvědomují si, jak je tvar jedné sochy proměnlivý. Konfrontují navzájem různé pohledy - měřítka, která ve svých skicách (pohledech) uplatnili.

Očekávaný dílčí výstup:

  • ověřuje si komunikační účinky kompozic, které sám vytvořil či upravil
  • podílí se na tvorbě společného díla (argumentuje, vyjednává)
  • uvědomuje si různorodost interpretací vizuálně obrazných vyjádření
Reflexe

Jak byste charakterizovali sochu? Jaké má vlastnosti? Jaká činnost pro vás byla nejzajímavější a proč?

O doprovodných programech Lektorských oddělení Národní galerie v Praze získáte více informací na tel. 224 301 003 nebo na webových stránkách http://www.ngprague.cz/.

Vyjádření Národní galerie v Praze ke zveřejněným fotografiím (výtvarným dílům):

"Uživatel bere výslovně na vědomí, že reprodukce (rozmnoženiny) výtvarných děl zveřejněné na tomto portále může užít jen pro svou osobní potřebu a nikoliv za účelem dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského anebo obchodního prospěchu (ust.§ 30 autorského zákona). Dále bez licence nesmí užít předmětné reprodukce jinak než způsoby uvedenými v autorském zákoně jako bezúplatné zákonné licence, tedy např. může  v odůvodněné míře užít výňatky těchto výtvarných děl ve svém díle, užít jejich výňatky nebo drobná díla celá pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby, pokud je takové užití  v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem, nebo užít dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu za předpokladu, že nepřesáhne  rozsah odpovídající sledovanému účelu. Uživatel bere výslovně na vědomí, že je vždy povinen uvést jméno autora, název díla a pramen."

Citace a použitá literatura:
[1] - VOLAVKOVÁ-SKOŘEPOVÁ, Z. Myšlenky moderních sochařů. Praha : Obelisk, 1971.  
[2] - MOORE, H. Plastiky a myšlenky kolem nich. Praha : Odeon, 1985.  
[3] - KOTALÍK, J. Eric Grate :sochařské dílo – Endre Nemes: nové obrazy. Národní galerie v Praze, 1971.  
[4] - BAUM, P. Lobo: Skulpture. Zürich, 1995.  
[5] - HOFMANN, W. F. Wotruba. Paris : Galerie Claude Bernard, 1961.  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 19. 05. 2008
Zobrazeno: 6382krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
ŠKALOUDOVÁ, . Dotkni se.... Metodický portál: Články [online]. 19. 05. 2008, [cit. 2018-12-13]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/ZP/2307/DOTKNI-SE.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.