Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Mediální výchova > Slavné dny pro ZŠ: Brouci - ikona popkul...

Ikona prakticky

Slavné dny pro ZŠ: Brouci - ikona popkultury

Ikona inspirace
Autor: Tereza Vodičková
Anotace: Žáci se prostřednictvím aktivity seznamují s problematikou slávy, uvědomují si její negativa, debatují o změně medii prezentovaných hodnot, kdy většinu populace zajímají spíše skandály známých osobností nežli jejich samotné umění.
Vznik popkultury úzce souvisí s rozvojem hromadných sdělovacích prostředků a popkultura prostupuje každodenním životem společnosti. Žáci by se měli zamyslet nad tím, kam vede skutečnost, že masová media se začala přizpůsobovat nejnižším potřebám svých spotřebitelů.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání » Kompetence sociální a personální » přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co druzí lidé myslí, říkají a dělají
  2. Základní vzdělávání » Kompetence k učení » vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení
Očekávaný výstup:
  1. základní vzdělávání » Umění a kultura » 2. stupeň » Hudební výchova » vyhledává souvislosti mezi hudbou a jinými druhy umění
Mezioborové přesahy a vazby:
  1. Základní vzdělávání -> Dějepis
Průřezová témata:
  1. Základní vzdělávání » Mediální výchova » fungování a vliv médií ve společnosti
Organizace řízení učební činnosti: Frontální, Individuální
Organizace prostorová: Školní třída
Nutné pomůcky: Internet, pracovní list, text z knihy Slavné dny 50+2 příběhy, které psaly historii (str. 32)
Klíčová slova: mediální sdělení, slavné dny, popkultura, hudební průmysl, beatles

Cíl výuky:

Žáci:

  • objasní jednotlivé pojmy, na příkladech doloží určující trendy v oblasti popkultury,
  • objasní mechanismy hudebního průmyslu,
  • vysvětlí vztah masy a popkultury (Určují trendy producenti nebo naopak masy?),
  • objasní vztah popularity a medií.

Délka:

45 minut

1) Učitel rozdá / promítne pracovní list.

2) Následně učitel pracuje s fenoménem slávy / ocenění / popularity.

  • Co znamená být populární?
  • Pokud chci být populární co nejvíce, na co se musím zaměřit? Čemu se musím přizpůsobit?
  • Za jakých okolností může být sláva zatěžující?
  • Pokud je někdo populární, jaký druh informací se o něm nejčastěji dozvídáme?

3) Učitel žákům pustí video nebo přečte text z knihy „Slavné dny 50+2 příběhy, které psaly historii“.

Učitel má doprovodné otázky k videu: Proč přestali členové skupiny Beatles koncertovat? Co je to trend? Jak se stává z celebrity idol / popstar?

4) Učitel společně s žáky odpovídá formou diskuze na nastolené otázky. Společně si také definují znaky populární kultury.

5) Žáci se vrátí k pracovnímu listu a mají za úkol napsat veškeré informace, které mají o lidech na obrázku. Navazuje diskuze pod vedením učitele na téma, o jaký typ (bulvární x seriozní) informace se jedná.

7) Proběhne závěrečné shrnutí - viz reflexe.

Reflexe:

Reflexe proběhne formou závěrečné diskuze. Učitel se společně s žáky zamýšlí nad současným stavem ve světě kultury, viz Susan Sontag, která tvrdí, že v naší kultuře je většina „...srozumitelných, přesvědčivých hodnot (čím dál tím více) čerpána ze zábavního průmyslu“, který „ohrožuje standardy závažnosti.“ Výsledkem pak je, že témata, podávaná „zběžně, povrchně a zbytečně krutě,“ jsou vnímána jako norma.

Někteří kritici tvrdí, že popkultura je „dumbing down“ (neologismus ve významu degradace, úpadek): „...stránky novin, kde kdysi běželo zahraniční zpravodajství, dnes zaplavují drby o celebritách, obrázky spoře oblečených žen... televizní společnosti nahradily kvalitní dramatickou tvorbu pořady o zahrádkářství, vaření a dalšími „lifestylovými“ programy... různými reality show, přiblblými telenovelami“ (Sontagová píše „asinine soaps“ – doslova „oslími operami“), a to až do té míry, že lidé jsou prakticky neustále zaplavováni naprostými trivialitami ze života slavných.

V Rosenbergově a Whiteově knize Masová kultura tvrdí MacDonald, že „populární kultura je znehodnocená, plytká kultura, která banalizuje jak zásadní věci (sex, smrt, životní prohry, tragédie), tak i prosté spontánní radosti. (...) Masy, zkažené několika generacemi takového stavu věcí, pak samy začínají vytvářet poptávku po triviálních a nekomplikovaných kulturních dílech.“

Van den Haag tvrdí, že „... všechny hromadné sdělovací prostředky v důsledku odcizují lidem jakoukoliv osobní zkušenost a přestože se jeví jako vyvážené, posilují jejich mravní izolaci od společnosti, od skutečnosti i od sebe sama.“

Kritici si stěžují, že „...nahrazení vysokého umění a autentické lidové kultury nevkusnými artefakty, průmyslově vyráběnými v masovém měřítku, slouží jen k uspokojení na nejnižší společné úrovni“. A tato „masová kultura se objevila po druhé světové válce a koncentrovala se v každé větší globálně působící mediální korporaci.“ Bulvární tisk snížil množství novinek a informací a nahradil je zábavou či lechtivým drážděním, posilujícím „...obavy, předsudky, předhazování obětních beránků, paranoiu a agresi.“

Vznik popkultury úzce souvisí s rozvojem hromadných sdělovacích prostředků a popkultura prostupuje každodenním životem společnosti. Žáci by se měli zamyslet nad tím, kam vede skutečnost, že masová media se začala přizpůsobovat nejnižším potřebám svých spotřebitelů.

Učitel by debatu měl vztáhnout zpět k videu a upozornit na fakt, že Beatles přestali koncertovat právě po koncertě, který ovládlo davové šílenství / masa lidí chtějící značku, nikoli hudbu!

Poznámka a zdroje:

Pro učitele:

Definování termínu popkultura ve vztahu ke kultuře (což je již ve své podstatě také nesmírně diskutovaný pojem), je komplikováno několika soupeřícími definicemi popkultury. John Storey v knize Cultural Theory and Popular Culture (Teorie kultury a Popkultura) rozebírá šest způsobů, jak definovat popkulturu.

1. Kvantitativní definice popkultury má problém v tom, že velká část tzv. „vysoké kultury“ je široce oblíbená (v Česku to byla např. v 70. letech 20. století televizní dramatizace F. L. Věka).

2. Popkultura je také definována jako kultura, která „zbude“ poté, co jsme rozhodli, co bude „vysoká“ kultura. Nicméně mnoho autorů takové hranice překračuje (např. Shakespeare, Dickens, v Česku Hrabal). Storey zdůrazňuje síly a vztahy, které tyto hranice udržují, především vzdělávací systémy.

3. Třetí definice ztotožňuje popkulturu s masovou kulturou, kterou chápe jako komerční kulturu, sériově produkovanou za účelem masové spotřeby. Z pohledu Západní Evropy to může být vymezení se ke kultuře americké (tj. severoamerické, zvl. vůči USA).

4. Alternativně může být popkultura definována jako „skutečná“, „autentická“ kultura lidu, ale tím vzniká problém, protože je mnoho způsobů jak definovat „lid“.

5. Storey tvrdí, že je zde i politický rozměr popkultury; neo-Gramsciova teorie kulturní hegemonie „… vnímá populární kulturu jako místo boje mezi vzdorovitými či podřízenými skupinami společnosti a silami snažícími se o začlenění, které působí v zájmu skupin ovládajících společnost.“

6. Postmodernistický přístup k populární kultuře je ten, že „brzy už nebude žádný rozdíl mezi vysokou a populární kulturou“.

Storey zdůrazňuje, že popkultura vznikla v důsledku urbanizace vyvolané průmyslovou revolucí a splývá s obvyklými definicemi tzv. „masové kultury“.

Popkultura se neustále proměňuje a obsahuje mnoho místních i časových jedinečností, kolem nichž vznikají různé proudy a víry. Vzniká tak komplex vzájemně provázaných stanovisek a hodnot, které zpětně ovlivňují různými způsoby společnost i její instituce. Tak mohou například některé proudy popkultury pramenit ze subkultury, která jinak reprezentuje postoje, k nimiž má popkulturní mainstream (hlavní proud) jen velmi omezený vztah. Jiné proudy popkultury však také mohou do této subkultury naopak vplývat.

Pro popkulturu je nejtypičtější, že její jednotlivá témata oslovují široké spektrum veřejnosti.

Zdroje

http://magazin.aktualne.cz/kultura/hudba/lady-gaga-je-monstrum-jez-zrodila-voyeurskapopkultura/r~i:article:656568/

http://www.voxeurop.eu/cs/content/article/45721-pop-kultura-vysoke-umeni-valka-skoncila

http://magazin.aktualne.cz/kultura/hudba/kdo-byl-michael-jackson-muz-ktery-poprelkunderu/r~i:article:641005/


Kapitolu Brouci - ikona popkultury z cyklu Slavné dny pro střední vzdělávání najdete na http://www.slavne-dny.cz/episode/551373/den-kdy-beatles-odehrali-posledni-koncert-30-leden včetně příloh.

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Slavné dny.

Ostatní články seriálu:

Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
Odstranitpdf463 kBMetodika pro učitele k tisku
Odstranitpdf253 kBPracovní list
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 02. 02. 2015
Zobrazeno: 6352krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

2 uživatelé Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
VODIČKOVÁ, Tereza. Slavné dny pro ZŠ: Brouci - ikona popkultury. Metodický portál: Články [online]. 02. 02. 2015, [cit. 2019-10-22]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/ZP/19565/SLAVNE-DNY-PRO-ZS-BROUCI---IKONA-POPKULTURY.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.