Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona prakticky

Co se stalo 19. ledna

Ikona inspiraceIkona blok
Autor: Marek Mičienka
Anotace: Vzorová hodina si klade za cíl přivést žáky ke zjištění, že zpravodajství je výsledkem vysoce selektivní a rutinní práce a že o zveřejnění zprávy rozhodují takové parametry, jako je negativita, jednoznačnost, přítomnost prominentní osoby apod. Aktivitu lze realizovat jako samostatnou hodinu Mediální výchovy nebo v rámci jiného předmětu (například Výchovy k občanství) s integrací průřezového tématu MV.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání » Kompetence k řešení problémů » vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností
  2. Základní vzdělávání » Kompetence k učení » vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení
  3. Základní vzdělávání » Kompetence komunikativní » formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu
Očekávaný výstup:
  1. základní vzdělávání » Člověk a společnost » 2. stupeň » Výchova k občanství » Člověk ve společnosti » posoudí a na příkladech doloží přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů a dosahování některých cílů v rodině, ve škole, v obci
Mezioborové přesahy a vazby:
  1. Základní vzdělávání -> Český jazyk a literatura 2. stupeň
Průřezová témata:
  1. Základní vzdělávání » Mediální výchova » kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
  2. Základní vzdělávání » Mediální výchova » stavba mediálních sdělení
Organizace řízení učební činnosti: Skupinová
Organizace prostorová: Školní třída
Nutné pomůcky: Pracovní listy (případně ukázky TV zpravodajství z CD-ROMu Rozumět médiím).
Klíčová slova: mediální výchova, zpravodajství, zpravodajské hodnoty, člověk a společnost, jazyk a jazyková komunikace, český jazyk a literatura, komunikační a slohová výchova, výchova k občanství, člověk ve společnosti

Text článku:

Vzorová hodina, kterou představujeme, si klade za cíl přivést žáky ke zjištění, že zpravodajství je výsledkem vysoce selektivní a rutinní práce a že o zveřejnění zprávy rozhodují takové parametry, jako je negativita, jednoznačnost, přítomnost prominentní osoby apod. Aktivitu lze realizovat jako samostatnou hodinu Mediální výchovy nebo v rámci jiného předmětu (například Výchovy k občanství) s integrací průřezového tématu Mediální výchova.

 


Původní text je k dispozici na stránkách www.rozumetmediim.cz, které provozuje o. p. s. Partners Czech.


 

1. Úvod

Vyzvěte žáky, ať si představí, že by měli v rozhlasových zprávách, které jsou určeny pro jejich město (region), oznámit jednu z následujících informací jako hlavní zprávu. Která by to byla?

  1. Dominik Hašek, známý český hokejista, bude zítra odpoledne v knihkupectví na Velkém náměstí podepisovat knihu o své kariéře.
  2. Pachatel, který se minulý týden vloupal do prodejny elektroniky a odnesl si kamery a mobily za 760 tisíc korun, byl včera dopaden.
  3. Jedné občance města se včera večer narodila čtyřčata - Pavel, Petr, Alena a Zdena. Zdravotní stav matky a dětí je dobrý.
  4. Zastupitelstvo města na svém včerejším jednání rozhodlo o přidělení deseti bytů mladým rodinám.

Žáci vyberou jednu zprávu. Poté se jich ptejte:
Kterou z informací jste vybrali? Která z nich je nejdůležitější/nejzajímavější?
Proč? V čem je vámi vybraná událost důležitější než ostatní?

2. Co se stalo 19. ledna?

Seznamte žáky s tím, že v následujícím cvičení se budou moci vžít do rolí editorů televizní stanice. Rozdělte je do skupin po šesti až osmi. Každá skupina dostane pracovní listy Co se stalo 19. ledna? s přehledem událostí, které se staly 19. ledna 2006. Jejich úkolem bude vybrat informace do hlavních večerních zpráv.

První tři skupiny reprezentují televizní stanice (první skupina Českou televizi, druhá Novu, třetí Primu). V případě většího počtu žáků můžete více skupinám přiřadit stejnou televizní stanici. Mají vybrat takové zprávy, které by jim určená televize vybrala do hlavních večerních zpráv. Svou volbu musí umět zdůvodnit. Poslední skupina představuje ideální TV stanici. Její členové vyberou zprávy, které by oni sami vybrali, pokud by mohli rozhodovat o podobě zpravodajského pořadu. Skupiny se mohou rozdělit do podskupin (redakce domácího, zahraničního a sportovního zpravodajství). Úkolem každé skupiny je vytvořit zpravodajství, které bude obsahovat:

  • Události z domova
    Tři události z domácí scény - z toho jednu hlavní domácí událost dne a dvě vedlejší
  • Události ze zahraničí
    Tři události ze zahraničí - z toho jednu hlavní zahraniční událost dne a dvě vedlejší
  • Události ze sportu
    Tři události ze sportu - z toho jednu hlavní sportovní událost dne a dvě vedlejší

Po skončení této části s žáky diskutujte. V diskusi se snažte, aby žáci formulovali kritéria, podle kterých zprávy vybírali. Kritéria můžete zapisovat na tabuli.

Jak těžké bylo vybrat jednotlivé zprávy?
V jakých událostech se shodují jednotlivé skupiny? V čem se rozcházejí? Proč?
Podle čeho jste zprávy vybírali? Jaká kritéria jste používali?
Jak probíhala diskuse ve vaší skupině? Shodli jste se všichni na výběru těchto zpráv?

Na závěr diskuse můžete pustit headlines (úvodní přehled zpráv) reálných hlavních zpravodajských relací z tohoto dne, které najdete na CD-ROMu. Pokud ukázku nemáte, můžete žáky seznámit s tím, jaké zprávy jednotlivé televize vybraly do úvodního přehledu hlavních zpráv (TV PRIMA: D7, Z7, D1, S3; ČT: D6, Z4, D4, D1, D2, S10; TV NOVA: D4, D3, Z4, S3).

Můžete porovnat, jak se výsledky jednotlivých skupin shodují se zprávami daného dne, a hledat důvody pro případné rozdíly.

3. Zpravodajské hodnoty

Na základě diskuse v předchozí části se pokuste shrnout spolu se žáky (za pomoci úvodního textu a přílohy Jak se vybírají zprávy), jaké zprávy se dostávají do zpravodajských relací.

4. Reflexe

Na závěr shrňte informace, které se týkají tvorby zpravodajství, a pokuste se zdůraznit to, co měly aktivity žákům v této lekci sdělit: Zpravodajství je výsledkem vysoce selektivní a rutinní práce a o zveřejnění zprávy rozhoduje řada faktorů.

Na úplný závěr můžete položit otázku, zda by po zkušenosti z této lekce žáci chtěli vybírat zprávy pro vysílání. Proč ano? Proč ne?

 

Citace a použitá literatura:
[1] - www.rozumetmediim.cz.  
[2] - MIČIENKA, M. Rozumět médiím. Základy mediální výchovy pro učitele. Praha : Partners Czech, 2006.  
[3] - BURTON, G.; JIRÁK, J. Úvod do studia médií. Brno : Barrister&Principal, 2001.  
Přílohy:
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 05. 03. 2007
Zobrazeno: 8862krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
MIČIENKA, . Co se stalo 19. ledna. Metodický portál: Články [online]. 05. 03. 2007, [cit. 2019-03-19]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/ZP/1209/CO-SE-STALO-19-LEDNA.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.