Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Rozmanitost podmínek na Zemi, aneb podnebné pásy zajímavě
Odborný článek

Rozmanitost podmínek na Zemi, aneb podnebné pásy zajímavě

16. 4. 2008 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Dana Svobodová

Anotace

Různé podmínky života na Zemi jsou dané svoji polohou na Zemi. Při učení se tomuto tématu je vhodné vyjít z existence podnebných pásů. Ale ty jsou tématem příliš vzdáleným, abstraktním. Příspěvek nabízí propojení pojmů a získaných vědomostí s reálným životem.

Cílem projektu je poskytnout žákům možnost získat nové informace o rozmanitosti podmínek na Zemi s ohledem na podnebné pásy. Žákům je umožněno vyhledávat a zpracovávat informace z různých zdrojů (encyklopedie, webové stránky, články z různých časopisů), objevovat a zjišťovat propojenost prvků živé a neživé přírody a nacházet souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka. Žák si uvědomuje, jak se rostliny a zvířata přizpůsobují klimatickým podmínkám v různých podnebných pásech. V této souvislosti si žák rovněž uvědomuje vztah člověka k přírodě v různých částech světa, získává přehled o typických přírodních katastrofách a jejich následcích. Přemýšlí, jakým způsobem by sám mohl přispět k ochraně životního prostředí.

Druhým cílem projektu je poskytnout žákům příležitost k diskusi, komunikovat ve skupině, vyslovovat a obhajovat vlastní názor i respektovat názor druhých.

Rozmanité podmínky na Zemi v souvislostech podnebných pásů je velmi rozsáhlé a žákům 5. ročníku vzdálené téma. Vzhledem k této okolnosti jsme ve třídě rozdělili danou problematiku do několika oblastí. Ve své činnosti žáci 5. ročníku navazují a rozšiřují si poznatky o podmínkách života na Zemi. V tomto příspěvku nabízím celý projekt zpracovaný do vyučovacích hodin, ale praktičtější je, pokud probíhá např. v blocích nebo například jako projektový den (možnost vytvářet heterogenní skupiny složené z žáků 4. a 5. ročníku).

1. hodina - Podmínky života na Zemi

Výuka probíhá ve třídě, pracujeme ve skupinách (jejich sestavování je pod vedením učitele, skupina má předem rozdělené role - vyhledávač, zapisovatel, sběrač...). Cílem této hodiny je zjistit, jak a proč ovlivňuje podnebí život rostlin a zvířat a zda má také vliv na potravní řetězec. V práci ve skupině se mi velmi osvědčilo mít na tvrdém kartonu zapsáno: Cíl - úkol celé skupiny, role ve skupině - s popisem, jakou kompetenci role má. Po takovémto rozdělení třídy přistupují zástupci jednotlivých skupin a losují si svůj úkol. Předcházím tím různým nařčením o „nadržování", zadávání lehčích úkolů. Další výhodou takového zadání je, že žáci si mají možnost kdykoliv připomenout cíl své práce i svoji osobní roli. Pro toto téma byla třída rozdělena do 4 skupin. Na začátku práce požádám žáky všech skupin, aby si společně připomenuli a zapsali, co k svému danému tématu již vědí, co si pamatují a vybavují si.

1. skupina
Co jsou základní podmínky života?
Potravní řetězec

Role:
Vyhledávači - vyhledávají informace v učebnici, sešitu, encyklopediích
Sběrač - třídí získané informace
Zapisovatel - zapisuje informace, které mu sdělují vyhledávači a sběrač

2. skupina
Počasí a podnebí - rozdíly
Co ovlivňuje podnebí a jak?

Role:
Vyhledávači - vyhledávají informace v učebnici, sešitu, encyklopediích
Sběrač - třídí získané informace
Zapisovatel - zapisuje informace, které mu sdělují vyhledávači a sběrač

3. skupina
Přizpůsobivost rostlin na různé podmínky
Uveďte příklady a popište, jak se přizpůsobily

Role:
Vyhledávači - vyhledávají informace v učebnici, sešitu, encyklopediích
Sběrač - třídí získané informace
Zapisovatel - zapisuje informace, které mu sdělují vyhledávači a sběrač

4. skupina
Přizpůsobivost živočichů na různé podmínky
Uveďte příklady a popište, jak se přizpůsobily

Role:
Vyhledávači - vyhledávají informace v učebnici, sešitu, encyklopediích
Sběrač - třídí získané informace
Zapisovatel - zapisuje informace, které mu sdělují vyhledávači a sběrač

Ve druhé části hodiny rozdám všem žákům pracovní list (PL - 1). Skupiny postupně prezentují výsledky (doporučení - prezentuje zapisovatel) své činnosti, ostatní spolužáci nejen poslouchají, ale zároveň zapisují do pracovních listů. Po prezentaci ostatní žáci kladou členům skupiny otázky pro doplnění, či ujasnění dané problematiky. Závěr hodiny tvoří hodnocení: skupiny se vyjadřují ke své práci, k přijímání rolí a zodpovědnosti za splnění cílů. Rovněž se vyjadřují, ve kterém zdroji získali nejvíce nových informací. Na základě získaných informací žáci usuzují a vyvozují souvislosti mezi skupinovými okruhy (např. čím se živí fenek a proč?).

2. hodina - Podnebné pásy I.

Výuka probíhá ve třídě, pracujeme opět ve skupinách. Pokud byla práce skupin v minulé hodině efektivní, ponecháme stejné složení. V této hodině využíváme již získaných poznatků, k práci použijeme nejen PL - 1, ale rovněž vystavené projekce skupin. Cílem následující činnosti je získat co nejvíce informací o daném podnebném pásu, uvědomovat si, jak podnebí ovlivňuje život rostlin, zvířat i lidí, případně jaké přírodní katastrofy se v dané oblasti vyskytují. Každá skupina bude pracovat na jednom podnebném pásu, každý člen bude z dostupných zdrojů (projekce skupinové práce z minulé hodiny, PL, učebnice, encyklopedie - minimálně jedna do každé skupiny) vybírat a poté zapisovat ke svému zvolenému okruhu charakteristické znaky a rysy (výběr okruhů ponechám na samotných žácích). Ve skupině následně probíhá diskuse k danému podnebnému pásu. K zadání úkolů opět použiji karty.

1. skupina
Tropický podnebný pás

1. člen - podnebí ......................... jméno žáka
2. člen - rostliny .........................
3. člen - zvířata .........................
4. člen - lidé .........................
5. člen - zajímavosti .........................

Po ukončení své práce ke svému jménu přiřaď počet smajlíků (1 - 5: čím více, tím lépe) podle toho, jak se ti pracovalo a jakým dílem jsi přispěl k úspěchu skupiny.

2. skupina
Subtropický podnebný pás

1. člen - podnebí ......................... jméno žáka
2. člen - rostliny .........................
3. člen - zvířata .........................
4. člen - lidé .........................
5. člen - zajímavosti .........................

Po ukončení své práce ke svému jménu přiřaď počet smajlíků (1 - 5: čím více, tím lépe) podle toho, jak se ti pracovalo a jakým dílem jsi přispěl k úspěchu skupiny.

3. skupina
Mírný podnebný pás

1. člen - podnebí ......................... jméno žáka
2. člen - rostliny .........................
3. člen - zvířata .........................
4. člen - lidé .........................
5. člen - zajímavosti .........................

Po ukončení své práce ke svému jménu přiřaď počet smajlíků (1 - 5: čím více, tím lépe) podle toho, jak se ti pracovalo a jakým dílem jsi přispěl k úspěchu skupiny.

2. skupina
Polární podnebný pás

1. člen - podnebí ......................... jméno žáka
2. člen - rostliny .........................
3. člen - zvířata .........................
4. člen - lidé .........................
5. člen - zajímavosti .........................

Po ukončení své práce ke svému jménu přiřaď počet smajlíků (1 - 5: čím více, tím lépe) podle toho, jak se ti pracovalo a jakým dílem jsi přispěl k úspěchu skupiny.

Skupiny ke zjišťování informací používají své učebnice, ale také encyklopedie (vhodné je mít k dispozici více zdrojů - třídní knihovna), ale postačí nám minimálně jedna encyklopedie do každé skupiny. Každá skupina dostává k dispozici jeden flipový papír a barevné fixy. Na ten zaznamenává každý žák své získané poznatky formou myšlenkové mapy (viz ukázka). Tuto činnost můžeme žákům zpestřit i tím, že připravíme jednoduché obrysy různých živočichů, rostlin a lidí jako samostatné obrázky na jednu lavici. Jednotliví žáci mají možnost z hromádky obrázků vybírat své zástupce a nalepovat do svých myšlenkových map. Každá skupina vytváří jednu společnou myšlenkovou mapu, která umožní žákům vidět a vnímat různé jevy podnebných pásů ve vzájemných souvislostech. Pokud skupina pracuje efektivně, stává se, že si její členové vzájemně vypomáhají nejen při zjišťování, ale i při samotném třídění a zpracování informací tak, aby skupina splnila svůj cíl.

Myšlenková mapa potom může vypadat např. takto:

Myšlenková mapa
1. Myšlenková mapa

Ve druhé části hodiny opět každá skupina prezentuje ostatním svoji myšlenkovou mapu. Členové ostatních skupin mají příležitost klást otázky, prezentující skupina odpovídá. Po prezentaci všech map vytvoříme galerii podnebných pásů. Vylepíme flipové papíry s myšlenkovými mapami na dveře, stěny apod. ve třídě. Všichni žáci procházejí postupně podél všech myšlenkových map, seznamují se s výsledky práce ostatních, mají příležitost s tvůrci či ostatními spolužáky nad jednotlivými mapami diskutovat, doplňovat o vlastní zkušenosti. Pokud do konce hodiny zbude dostatek času, je vhodné žákům připravit barevná lepítka. Tam mohou zapsat svůj nápad, známou informaci a nalepit k příslušně bublině konkrétní myšlenkové mapy. Učitel rovněž získává kontrolu nad samotnou prací žáka, neboť je na kartičce se zadáním úkolů uvedeno jméno zpracovatele. S myšlenkovými mapami budeme pracovat i v příštích hodinách.

3. hodina - Podnebné pásy II.

Tato hodina probíhá ve speciální učebně - u nás v Infocentru, kde máme k dispozici další encyklopedie i počítače s připojením na Internet. Je potřeba mít připravené různé novinové nebo odborné články s tematikou životního prostředí a zejména její ochranou (nebo alespoň části článků). Doporučuji články se zaměřením na tropické deštné pralesy, globální oteplování, přírodní katastrofy - sopečná činnost, znečišťování moří a oceánů apod. Je vhodné mít k dispozici tolik článků, kolik je dětí ve třídě (nebo alespoň do dvojice). Pokud se žáci sami zapojí do vyhledávání článků z různých časopisů, které mají doma k dispozici, oceníme jejich přínos pro práci celé třídy (není vhodné zadávat jako domácí úkol. Dále je vhodné mít k dispozici i globus. Žáci si vyberou jeden článek, individuálně pracují s textem, vyhledávají klíčová slova (např. sopka, tanker, znečištění, hladomor) - zapisují si je na papír a určují, ke kterému podnebnému pásu se článek vztahuje. Následuje opět práce ve skupinách podle podnebných pásů. Každý žák nabídne svůj článek té skupině, o které si myslí, že tam patří.

Skupina se s článkem seznámí, vyhledá podobné informace na webových stránkách, posoudí a rozhodne, zda patří k jejich podnebnému pásu. Pokud skupině článek patří, nalepí jej na svoji myšlenkovou mapu, pokud ne, přidělí ho jiné. Také bychom měli počítat s tím, že jeden článek může náležet několika skupinám. Cílem této činnosti je, aby si žáci uvědomili, jak je důležité životní prostředí alespoň zachovat na takové úrovni, na jaké se nachází nyní. Ovšem snahou naší i specializovaných institucí je stav životního prostředí neustále zlepšovat.

Na závěr hodiny opět skupiny prezentují výsledky své práce. Pokoušejí se formulovat své zamyšlení nad stavem životního prostředí, a co mohou sami udělat pro jeho zlepšení. Velmi často se objevovaly výroky typu: budu třídit odpad, šetřit elektřinou, budu chodit do školy pěšky - teď mě vozí táta autem, až budu velký, nebudu jezdit autem, nebudu plýtvat vodou apod.

4. hodina - Podnebné pásy III.

Dlouho jsem přemýšlela, jakým způsobem žákům jednotlivé podnebné pásy přiblížit. Ideální by bylo sednout do letadla a zaletět se přímo do pouště nebo tropického pralesa podívat. Některé oblasti, např. subtropického podnebného pásu, mohou žáci i učitel přiblížit na základě osobních zkušeností - dovolená, návštěva známých, výlety apod. (velmi obezřetně v případě, že ve třídě převládají děti ze sociálně slabých rodin).

Začátkem školního roku jsme společně s žáky vyráběli herbář podzimních rostlin. Proč bych tuto myšlenku nepoužila nyní? Nebude to herbář rostlin, ale koření. Od myšlenky nebylo daleko k realizaci. Požádala jsem své žáky, aby přinesli na tuto hodinu všechna koření, která mají doma k dispozici. Pokud možno i v původním balení!

Pracovali jsme opět ve skupinách - metoda skupinové práce vyhovuje žákům i mně samotné. Původně jsem si myslela, že skupina zpracuje jeden list herbáře, ale žáky tato činnost „chytla" tak, že každý chtěl vyrábět svůj. Každý žák dostal kancelářský papír s předtištěnou tabulkou, k dispozici měl lepidlo i izolepu a samozřejmě koření.

Pracovní list pro herbář:

Název koření

Vzorek koření

Země původu

Podnebný pás

Použití

Paprika - sladká

Španělsko

subtropický

omáčky, guláš, zdobení chlebíčků

Hřebíček

Majoránka

Badián

Tymián

Ve druhém sloupci si žáci nejprve potřou část lepidlem, posypou svým kořením. Po zaschnutí doporučuji přelepit izolepou. Koření se neodlupuje, nedrolí, vzorek zůstává dlouhodobě zachován. Velmi dobře také fungoval „výměnný obchod" mezi skupinami. Kupodivu to nebylo „kus za kus" ale šlo o skutečnou formu pomoci. Koření, které žáci přiřadili ke „svým" podnebným pásům, rovněž nalepili do myšlenkových map podnebných pásů. Některé informace nebyly zcela z obalů dostupné. Žáci, kteří mají doma přístup k Internetu, se ochotně nabídli, že chybějící údaje zjistí z tohoto zdroje. Je také velmi vhodné se poradit s maminkou doma.

Také jsme vyzkoušeli chuťové buňky. Žáci ve skupině ochutnali některá koření a zkoušeli určit jeho použití v kuchyni. Doma konzultovali svůj názor se skutečnou zkušeností matky. Samotní žáci však přišli s dalším nápadem. Maminky nabídly také některé recepty, kde jednotlivá koření používají. Po krátké diskusi se žáci dohodli, že bychom některé jednoduché recepty mohli vyzkoušet ve cvičné kuchyňce (ovocný salát, zeleninový salát, pomazánky, perník, apod.)

5. hodina - Koření a jeho použití v domácnostech

Tato hodina může probíhat ve třídě nebo ve cvičné kuchyňce. To podle podmínek školy. Organizace hodiny předpokládá mít předem připravené recepty s využitím koření a jednotlivé ingredience. Vzhledem k časovým možnostem doporučuji zaměřit se na zdravou studenou kuchyni - ovocné či zeleninové saláty. Každá skupina si vybere z nabídky jeden recept a na tuto hodinu si připraví jednotlivé ingredience pro přípravu jídla. Podmínkou je, aby se týkal zdravé výživy. Skupiny podle receptů připravují svá jídla. Není potřeba vyhledávat složité receptury, stačí velmi jednoduché, s použitím různého koření. Po přípravě jídel doporučuji připravit si třídní raut.

Připravované pokrmy (příklad):

  • nakrájená jablka s mletou skořicí
  • nakrájené hrušky s mletou skořicí
  • nakrájené rajče s majoránkou
  • nakrájená okurka se sladkou paprikou
  • ovocný salát
  • zeleninový salát
  • pomazánky - budapešťská, česneková (vždy ozdobená jiným kořením)

Na závěr této hodiny (v průběhu rautu) jednotlivé skupiny sdělovaly ostatním spolužákům postup při přípravě svého pokrmu. Tuto zkušenost vzápětí žáci využili v hodinách českého jazyka - slohu. Popisovali pracovní postup, který si sami vyzkoušeli.

6. hodina - Shrnutí celého tématu

V této hodině máme k dispozici PL - 2. Žáci pracují samostatně, k vypracování svého pracovního listu mohou použít i vyplněné myšlenkové mapy jednotlivých podnebných pásů. Hodnocení pracovních listů provedeme klasifikací (podle předem přijatých kritérií hodnocení).

Tento příspěvek je jednou z možností, jak žákům učení zpříjemnit, jak je můžeme učit řešit problém, komunikovat s vrstevníky, vyslovovat svůj názor a také ho obhájit. Žáci mají možnost si dávat informace do souvislostí s danou problematikou. Není zapotřebí ho použít v celé míře. Každý učitel si může vybrat pouze nějakou část a uplatnit ji v hodině.

Další použitá literatura:

Učebnice přírodovědy Alter pro 5. Ročník

Literatura a použité zdroje

[1] – Průvodce naší přírodou. 1. vydání. Praha : SVOJTKA&Co, 2000. ISBN 80–7237-317X.
[2] – FELIX, Jiří; HÍSEK, Květoslav. Přírodou krok za krokem. 1978. ISBN 80–0-00867X.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
116.21 kB
PDF
Pracovní list 1 - Rozmanitost přírodních podmínek na Zemi
pdf
117.19 kB
PDF
Pracovní list 2 - Podnebné pásy

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Dana Svobodová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co druzí lidé myslí, říkají a dělají

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Seberegulace a sebeorganizace
  • Základní vzdělávání
  • Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
  • Evropa a svět nás zajímá
  • Základní vzdělávání
  • Multikulturní výchova
  • Etnické a náboženské skupiny v ČR

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída, Specializovaná učebna

Nutné pomůcky:

Encyklopedie, PL (1,2) – příloha, glóbus, papír, koření, euroobal, lepidlo na papír, izolepa, ovoce a zelenina