Odborný článek

Slavíme listopad

15. 11. 2019 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Petr Koubek Ph.D.
Spoluautor
Mgr. Věra Koubková Novotná

Anotace

Článek reflektuje průběh a výsledky semináře, který proběhl v rámci setkání společenství praxe českého jazyka a literatury v Hranicích na Moravě 5. listopadu. Seminář si kladl za cíl diskutovat s přítomnými učiteli a učitelkami představený metodicky propojený výukový celek tematicky zaměřený na připomenutí listopadových událostí roku 1989 v Československu. Příspěvek je strukturován podle konstruktivistického pojetí didaktiky do částí evokace – uvědomění si významu informací – reflexe. Využívá zkušeností z různých MAP a dalších zdrojů, vč. on-line. Článek ukazuje, jak lze výuku na dané téma provázat a koncipovat tak, aby rozvíjela dovednosti a postoje žáků užitečné pro jejich úspěšný budoucí život (základní gramotnosti). Článek obsahuje pracovní list, který byl využit během uvedeného setkání společenství praxe. Vznik článku a plán a realizace semináře pro učitele, který je v textu reflektován, byl financován z ESF jako součást podpory učitelů vyvíjené v projektu PPUČ.

Příspěvek představuje zkušenost a reflexi setkání společenství praxe českého jazyka a literatury projektu PPUČ v Hranicích na Moravě 5. 11. 2019. Cílem setkání určeného učitelům druhého stupně ZŠ bylo představit účastníkům práci s tématem, kterou jako účinný didaktický model spolupráce učitelů vyvinuli odborníci a učitelé v rámci realizace MAP na Sedlčansku, Voticku a Příbramsku, jako zdroj inspirace pro praxi výuky (nejen) českého jazyka na druhém stupni ZŠ. Je tvořen šesti navazujícími částmi, které měli účastníkům setkání společenství ukázat, jak zavádět podobné metody v rámci kolegiální spolupráce v jejich školách. Příspěvek je tedy konstruován jako „konstruktivismus na druhou“. Umožňuje čtenáři (a seminář účastníkovi) promýšlet konstruktivisticky pojatý výukový blok a zároveň (sám nebo s ostatními) promýšlet, konstruovat, jak takovéto pojetí výuky podpořit jako účinný didaktický princip mezi vyučujícími ve své škole.

V prvních dvou částech představí text možnosti evokovat téma následných výukových aktivit, kterým je listopadová „sametová revoluce“ 1989. První část je autorsky ověřená výuková aktivita s uměleckým textem a druhou je aktivity vyvinutá v MAP Sedlčansko. Obě evokují atmosféru a „spiritualitu“ doby před listopadem v Československu. Třetí část je souborem několika aktivit, které mají toto období žákům více přiblížit a oni sami se v něm postupnými kroky více a více orientují, což v závěru reflektují známým postupem. Čtvrtá část se již dotýká listopadových událostí. Využíváme opět zdrojů MAP Sedlčansko, uměle vytvořených reflektivních rozhovorů k uvědomění si zejména hrdinství aktérů v nejisté situaci listopadu 1989. Aktivita vyžaduje od žáků kreativní úsilí, čtenářskou a posluchačskou empatii apod. V závěrečných částech text představuje individuální a skupinovou reflexi celého bloku a jednotlivých částí a to vzhledem k didaktickým cílům pro děti a žáky a rozvíjeným gramotnostem.

1 Evokace – Lopata

K evokaci nálady před revolucí může učitel využít mnoho různých uměleckých či populárních děl, písní, obrazů apod. Autor ale vybral text, o němž se domnívá, že vyvolá u dětí diskusi. Metodický portál RVP.CZ text už jednou využil v metodickém textu autora [1]. Jedná se o báseň Zdeňka Rotrekla Lopata ze sbírky Basic Czech. Autor doporučuje nechat žáky text číst a zapisovat své velmi různorodé imprese, čtenářský zážitek a to zcela volně. Variantou je, že učitel nějak, třeba svým oblečením apod., žáky upozorní, že text slouží k evokaci atmosféry komunistické totality… další variantou je, že to učitel žákům prozradí. Učitelé v Hranicích se přikláněli k co nejotevřenější první variantě, tj. k volnému záznamu myšlenek, zážitků žáků.

Pro žáky s analytičtějším sebepojetím je důležité, aby evokace obsahovala nějaký vhodný úkol i pro ně. A proto autor doporučil to, co fulltextové vyhledávače umožňují snadno: aby totiž žáci, kteří budou volné psaní mít hotové, mohli odhalit autora a více o něm zjistit [2]. Rotrekl byl jedním z vysokoškolských pracovníků odsouzených ve vykonstruovaném procesu původně k trestu smrti, následně změněnému na doživotní těžký žalář. Pracoval tedy po léta na Příbramsku v pracovním lágru Vojna a Bytíz na uranu. Lopat si tedy užil až až; a to může být dalším vodítkem pro dokreslení atmosféry doby a také pro vyjasnění potenciálního záměru autora vůči čtenáři… Na základní škole asi nechme žáky pouze volně zapsat další myšlenky, a tím by byla tato část evokace naplněna dostatečně.

2 Evokace – Továrna

Aktivita celá pochází z MAP Sedlčansko, celý kontext tam realizované výuky naleznete zde [3]. Výuková aktivita v článku není komentována, proto bylo její představení doprovozeno stručným komentářem. Výuková aktivita je určena k evokaci atmosféry reálného socialismu s jeho klientelismem a skrytou nerovností s tím, jak moc ohýbá hřbety obyvatel, v tomto případě vysokoškolsky vzdělaných ekonomů, plánovacích inženýrů a architektů. Jejím cílem je vyvolat šok, a tím přivést žáky k diskusi a snaze pochopit některé skryté danosti totality, jež dělí moc mezi poslušné, a ti se o ni dále dělí s přáteli, podlézači a členy rodiny.

Aktivita spočívá v tom, že učitel vyhlásí soutěž o nejkrásnější továrnu a osloví všechny architektonické dílny a studia v zemi. Učitel uvede, že vyhlášení je otevřené a rovné, že se zúčastnit mohou i studenti se svými učiteli a návrhy se přijímají tak a tak. A že se jedná o stranický úkol.

Žáci pak pracují, učitel obchází třídu a dělá si poznámky. V čase, když „vybraní oblíbenci“ učitele mají již dopracován návrh, učitel vyhlásí, že je soutěž u konce a ať jsou předloženy návrhy. V Hranicích jsem ještě vložil dílčí aktivitu a to tu, že přihlašování se dělalo čísly napsanými na předepsaném formuláři. A ten dostaly jen tři skupiny z šesti přítomných ve třídě. Diskuse nedovolena. Navrhující ateliéry pak měli reprezentovat jednotlivci, kteří byli sekretářem strany posazeni vedle sebe do chodby a pak se minutu, dvě neděje nic. Následně se přijde představit krajský tajemník, který se s jednotlivými zástupci zdraví. S jedním halasně a hned jej zve do kanceláře. Učitel přehrává: baví se s uchazečem o rodině, kde byli na dovolené, návrh továrny ani nečte či neprohlíží… Aby bylo jasno, že je „ruka v rukávě“.

Učitelé v Hranicích, kteří nepatřili k vybraným, rychle pochopili a ptali se, zda již tedy mohou odejít. Učitel/lektor jim to ale zakázal… S tím, že ohrožují svou kariéru apod. Že jsou drzí a že samozřejmě není o ničem rozhodnuto, tak ať laskavě sedí. Zde možno aktivitu ukončit a nechat děti chvilku diskutovat o tom, co a proč dělá krajský tajemník a proč se může chovat tak, jak se chová.

V Hranicích byla představena také komplexní varianta téhož a to na aktivitě, v níž žáci srovnávají text písně Ten dělá to a ten zas tohle od umělců Osvobozeného divadla a od skupiny HopTrop! z osmdesátých let. Píseň uvedených folkařů vyšla již v roce 1986; tato skutečnost ukazuje mimo jiné, že chytří hudebníci si mohli leccos dovolit již v době počínající Perestrojky. S tím vším učitel může a nemusí pracovat. Autor textu doporučuje věnovat se momentu, který doporučují jako didaktický cíl kolegyně z MAP Sedlčansko: žáci mohou z porovnání odvodit, jak si představovali komunistickou společnost avantgardní umělci ve třicátých letech 20. století a jak to dopadlo v časech „reálného socialismu“ [4].

3 Uvědomění si významu informací – Od února k listopadu

V Hranicích byla představena aktivita MAP Sedlčansko doplněná a variovaná učiteli na místě. Výukový postup aktivity v Sedlčanech byl součástí evokace a následného uvědomění ve výukovém bloku. Zde jsme ji omezili jen na fázi uvědomění, k evokaci využíváme jiné, možná důraznější, výraznější aktivity. Obrázky dokumentující různé fenomény zmíněné doby (spartakiádu, Miladu Horákovou, Jana Masaryka, Karla Kryla… Václava Havla v listopadu 1989, demonstraci na Letenské pláni ze stejné doby…) můžeme dětem rozdat na papíru, zaslat e-mailem, promítat jako smyčku apod. V pracovním listu představujeme (s. 6 a 7) postup rozdání výtisků na papíře. Děti mají bez dalších informací zkusit vyplnit tabulku ke každému zobrazení a zapsat: co obsahuje, odhadnout období a odhad zdůvodnit.

Následně mohou svůj odhad porovnávat navzájem ve skupině, bavit se, co jim výjevy připomínají, pokud neví, co obsahují, apod. Dále mohou pojmenovat různé informační zdroje, jimiž by mohli obrázky identifikovat: mezi zdroje ať nezapomínají uvést pamětníky, knihovníky, učitele ve škole… Učitelé byli následně v Hranicích vyzváni, aby představili různé alterace práce se sadou ikon doby. Jak účinně byste s obrázky pracovali vy?

Ve druhé fázi aktivity jim byl předložen text obsahující vodítka k některým zobrazením, obsahující význačná data a fakta doby. Text ale stále neobsahoval vodítka ke všem obrázkům. Žáci mají možnost vyplnit tabulku odlišnou barvou než na počátku. A dále s textem pracovat formou V – D – Ch: označí si v textu místa, která věděli již před čtením, písmenem „V“, části, které ukazují pro ně nové informace, písmenem „D“ a v poslední řadě části, o nichž se chtějí dozvědět více, písmenem „Ch“. To, co se z obrázků a textu chtějí dozvědět, sdílejí v rámci celé třídy.

S učiteli jsme diskutovali toto místo jako klíčové, zde přebírají moc nad dalším učením žáci; to oni si vypíší, co se chtějí dozvědět. Mohou tedy v další části ve skupinách se stejnými zájmy nebo jinak vytvořených dále pátrat, rozdělit si práci apod. A hledat řešení problému, který si sami definovali. Cílem není zcela vyplněná tabulka „dat a fakt“, ale prostor pro účelné využití dovedností čtenářské a digitální gramotnosti pro naplnění vlastních učebních cílů a zájmů v konkrétní učební situaci.

4 Uvědomění si významu informací: Rozhovory v listopadu

MAP Sedlčansko spolupracuje s řadou externistů. Jedněmi z nich je novinář a vzdělávací aktivista kolega Tomáš Feřtek, dalším „známý“ učitel dějepisu a lektor pan Ivan Bauer. Oba tito pánové vytvořili jako základ pro další aktivitu, kterou ověřili učitelky a učitelé na Sedlčansku a nyní také my v Hranicích. Její plné originální znění nalezne čtenář opět na portálu učení bez učebnic [5]. Z originálního příspěvku byly vybrány dva rozhovory, v nichž figurují rodiče a jejich jediné dítě, mladší děvče a starší student střední či dokonce vysoké školy. Dětem se neprozradí kontext, ale dá se předpokládat, když učitelé před tím důkladně realizují doporučené evokační a uvědomovací aktivity, že dojde na základě čtení rychle k odhalení vodítek, které děti dovedou k tomu, že se jedná o fiktivní rozhovory v předvečer událostí 17. listopadu na Albertově a následně na Národní třídě v Praze.

Žáci mohou zpracovávat například shody a rozdíly v myšlení postav (rodičů, dětí…); mohou využít například grafického znázornění rozdílů pomocí Vennových diagramů, tabulek, myšlenkové mapy apod. Učitelé v Hranicích se shodli, že vizualizace můžeme dětem ve třídě zadat různé, že si na druhém stupni již sami vyberou tu, které jim nejvíce vyhovuje; popř. vymyslí vlastní postupy. Cílem je prohloubit poznání o samotné situaci aktérů, co riskovali, do čeho šli, čeho se báli rodiče…

Návaznou doporučenou aktivitou je například to, aby děti dovyprávěli příběh do konce. Další variantou je, aby na základě své předchozí elaborace a poznání komunistické totality a jejích nástrojů zkusili vyvodit, co by se hrdinům mohlo stát, kdyby revoluce „nedopadla“, kdyby se režim udržel. Jak by vypadaly následující měsíce a roky životů našich šesti hrdinů?

Na pracovním listu je uveden také přehled dalších zdrojů aktivit, webů a aplikací k poznání soudobých dějin naší země vhodných k rozvíjení digitální a čtenářské gramotnosti.

5. Reflexe: Čtenářské a digitální příležitosti

S učiteli v Hranicích jsme aktivity a celý blok reflektovali vzhledem k cíli učení, kterým je v projektu PPUČ rozvoj čtenářských a digitálních dovedností žáků. Učitelé obdrželi soubory očekávaných výsledků učení ČG a DG [6] [7] a do tabulky vepisovali, které z nich se uplatnili jako cíle učení v jednotlivých částech představeného bloku a navrhovali i alterace bloků, které by vedly k rozvoji dalších dílčích „gramotnostních výsledků učení“. Po diskusi o „čtenářském a digitálním“ potenciálu aktivit, který byl více méně zjevný předem, a shodli jsme se na něm všichni zúčastnění hranického semináře, byly učitelům rozdány také očekávané výsledky učení matematické gramotnosti tohoto projektu [8]. Do další tabulky měli navrhnout, které aktivity by se daly, tak jak byly představeny, anebo po úpravách, využít k rozvoji této gramotnosti.

6. Reflexe: Práce s gramotnostmi a tematickými výukovými bloky ve škole

V poslední části odpoledního programu byly s účastníky prodiskutovány možnosti, jak dané postupy realizovat ve škole, jaké podmínky a klima je k tomu potřeba. Druhý stupeň je specifický právě poměrně nízkou kulturou spolupráce a kolegiální podporou. V této fázi reflexe se ukázalo, že fungující spolupráce může být práce ta, kterou nabízí projekt PPUČ – tedy společné plánování malých změn na konkrétní vymezené období a jejich společná realizace a reflexe na důkazech o učení. K tomu ale více v dalším textu, který budeme podpoře učení se učitelů v projektu PPUČ věnovat.



[1] Koubek, P. (2011). Jak učit žáky (číst) poezii. Dostupný z: https://clanky.rvp.cz/clanek/s/G/11557/JAK-UCIT-ZAKY-CIST-POEZII.html/.

[2] Autorovi textu se ve vyhledávači jako první objevil článek o Z. Rotreklovi na serveru Vaše literatura: https://www.vaseliteratura.cz/medailonky-autoru/954-zdenek-rotrekl.

[3] Ukázka výuky Od konce války po sametovou revoluci na portálu Učení bez učebnic (který je momentálně ve výstavbě): http://www.ucenibezucebnic.cz/index.php?id=4966.

[4] Aktivita představena na didaktickém portálu učení bez učebnic (ve výstavbě) zde: http://www.ucenibezucebnic.cz/index.php?id=6674.

[5] Jít, nebo nejít? Na témž portálu pro učitele, který se rekonstruuje: http://www.ucenibezucebnic.cz/index.php?id=6719.

[6] OVU ČG: Webový speciál PPUČ pro ČG: https://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=2935.

[7] OVU DG: Webový speciál PPUČ pro DG: https://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=13123&rate=5.

[8] OVU MG: Webový speciál PPUČ pro MG: https://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=13192.

Literatura a použité zdroje

[1] – ZIRHUTOVÁ, Eva. Didaktický portál Učení bez učebnic (ve výstavbě). [cit. 2019-11-12]. Dostupný z WWW: [http://www.ucenibezucebnic.cz/index.php].
[2] – Gramotnosti.PRO - Učíme v souvislostech. Webový rozcestník projektu PPUČ. [cit. 2019-11-12]. Dostupný z WWW: [https://gramotnosti.pro/].
[3] – TŮMA, Jiří. Život před sametovou revolucí a dnes. [cit. 2019-11-12]. Dostupný z WWW: [http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/zivot-pred-sametovou-revoluci-a-dnes/].
[4] – Kalendárium 1918 - 1989 na stránkách Vlády ČR. [cit. 2019-11-12]. Dostupný z WWW: [https://www.vlada.cz/cz/urad-vlady/historie/kalendarium-1918---1989-50555/].
[5] – Mýty a realita 17. listopadu 1989: žádné drama, nebo pouliční masakr?. [cit. 2019-11-12]. Dostupný z WWW: [https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/17-listopad-sametova-revoluce-myty-historie-narodni-trida-zasah-stb-komunismus_1711210630_ber].
[6] – Rozhovor Jaký byl život před 17. listopadem? Zdroj: https://moneymag.cz/ekonomika/7183-jaky-byl-zivot-pred-17-listopadem. [cit. 2019-11-12]. Dostupný z WWW: [https://moneymag.cz/ekonomika/7183-jaky-byl-zivot-pred-17-listopadem].
[7] – Listopad 1989. [cit. 2019-11-12]. Dostupný z WWW: [https://ct24.ceskatelevize.cz/specialy/2933624-listopad-1989].
[8] – Konspirační teorie a rok 1989 - rozhovor publicistů Jan Schneider a Daniela Solise, vyznavače konspiračních teorií. [cit. 2019-11-12]. Dostupný z WWW: [https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Z-debaty-o-konspiracnich-teoriich-Ve-vykladu-roku-1989-spousta-veci-nesedi-A-lidem-dochazi-trpelivost-351151].
[9] – Festival svobody. [cit. 2019-11-12]. Dostupný z WWW: [https://www.festivalsvobody.cz/].
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
docx
3.72 MB
Dokument
Pracovní list použitý na setkání společenství praxe ČJL v Hranicích na Moravě 5. 11. 2019

Licence

Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-SA.

Autor
Mgr. Petr Koubek Ph.D.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Výchova demokratického občana
  • Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování
  • Základní vzdělávání
  • Výchova demokratického občana
  • Formy participace občanů v politickém životě

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální, Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída, Exkurze