Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona prakticky

Obyčejná tužka nebo myš?

Ikona inspirace
Autor: Jan Šindelář
Anotace: Příspěvek popisuje dnešní situaci, kdy děti v předškolním (případně v mladším školním) věku poznávají kouzlo obyčejné tužky a pastelek. Naproti tomu je zde počítačový program, případně aplikace na dotykovém zařízení, se kterým děti pracují.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání » Kompetence komunikativní » využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem
Očekávaný výstup:
  1. základní vzdělávání » Umění a kultura » 1. stupeň » Výtvarná výchova » 1. období » rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty); porovnává je a třídí na základě odlišností vycházejících z jeho zkušeností, vjemů, zážitků a představ
Mezioborové přesahy a vazby:
  1. Základní vzdělávání -> Informační a komunikační technologie 1. stupeň
Průřezová témata:
  1. Základní vzdělávání » Osobnostní a sociální výchova » Kreativita
Organizace řízení učební činnosti: Skupinová
Organizace prostorová: Školní třída
Klíčová slova: tužka, dotykové zařízení, malování

Pokud se zamyslíme nad tím, co je pro děti v předškolním a mladším školním věku normální, dojdeme k názoru, že kresba obyčejnou tužkou. Opak ale může být pravdou. V době digitálních technologií se může stát obyčejná tužka až moc „obyčejná“, a někteří lidé se mohou přiklánět i k tomu, že dítě kreslí v programu na počítači, případně na dotykovém zařízení. Děti, které nastupují do školy, by měly být schopné u zápisu nakreslit postavu, která splňuje určité parametry. Před třemi lety procházela zápisem do prvního ročníku dívenka, která doma malovala většinou jen na počítači pomocí myši v programu malování. Tudíž když měla u zápisu namalovat postavu pastelkami, měla s tím ohromné potíže.

Tužka

Každé malé dítě by se dle mého soudu mělo s tužkou setkat. Rozvíjí tím svoji jemnou motoriku a šikovnost, která je nezbytná ke splnění životních cílů. V životě dospělého člověka je kombinace obou faktorů nutná. Děti by se tudíž k tužce a pastelkám měly dostat a ne, že je rodiče posadí před počítač, aby si malovaly. Během činnosti, kdy děti malují tužkou a pastelkami, rozvíjejí kromě jemné motoriky také estetickou stránku svého já. Během vybarvování obrázků se snaží nepřetahovat, a to je pro některé děti hlavně v předškolním a mladším školním věku velmi náročné. Proto jsem zastáncem toho, aby se děti nejprve naučily malovat pastelkami a tužkou, a následně mohou k malování a vybarvování využít i třeba počítačový program, případně dotykové zařízení s omalovánkami.

Dětský grafický projev je ze začátku spojen s radostí z pohybu ruky po papíru a z nakreslených čar. Dítě nejdříve čmárá libovolně, bezplánovitě, později vystřídá tuto spontaneitu záměrné úsilí o kresbu. Důsledkem je zrání centrální nervové soustavy, a to přispívá ke zvyšování úrovně koordinace a pohybů těla i horních končetin. Pohyby ruky směrem od loketního kloubu ke konečkům prstů, které se zjemňují, začínají být kontrolované zrakem a hmatem. Psychiku dítěte ovlivňuje grafický projev. Při kreslení se uvolňují pohyby ruky a zdokonaluje se kvalita grafických tvarů a linií. Postupně začínají být čáry jistější, tahy plynulejší a objevují se propracované tvary s detaily (Lipnická, 2007). 

Dětskou kresbu můžeme chápat jako souhrnný ukazatel psychického vývoje, ve kterém probíhá mnoho změn. Řada výzkumů zabývajících se analýzou dětských kresebných projevů ukázala přítomnost charakteristických vývojových znaků, které se projevují v určitém kalendářním či chronologickém věku zdravě se vyvíjejícího dítěte (Mlčák, 1999).  

Myš

Kresba myší v aplikaci malování by se mohla zdát některým dětem bližší. Z mého pohledu by se k tomuto zařízení měly děti dostat, až ovládnou práci s tužkou. Pro děti je přirozenější práce s tužkou a pastelkami, i když v dnešní době digitalizace je to téma k debatě, stejně si pořád myslím, že by děti měly začínat kreslit a psát pomocí tužky a pastelek, a postupně se mohou ve svém vývoji dostat až k práci s počítačem v programu malování. Zde je možné kreslit na prázdný papír, případně dokreslit nebo překreslit daný obrázek. Jak pracují děti na základní škole v programu malování, se podíváme v následujícím příspěvku. Samozřejmě existují i aplikace v dotykových zařízeních, které umožňují malování a vybarvování prstem, případně pomocí elektronického pera, které může být součástí dotykového zařízení. Tuto variantu bych nepodceňoval. Pro děti – a hlavně pro rodiče – může být tato varianta přijatelnější. Děti si během malování na dotykovém zařízení rozvíjejí jemnou motoriku, a přesto mohou říct, že si hrají na dotykovém zařízení. Uvádím zde některé aplikace využitelné k malování na dotykových zařízeních:

Resumé

Využití tužky a pastelek není zatím odsunuto na druhou kolej. Stále je mezi dětmi spousta jedinců, kteří si rádi vezmou pastelky a papír a jdou si malovat klasickým neotřelým způsobem. Další plus vidím ve výrobě antistresových omalovánek, které mají děti stále rády a jsou schopni u nich vydržet dlouhé hodiny. V dnešní době, kdy se do popředí dostávají místo tužky a papíru dotyková zařízení, je dobré si uvědomit, že je možné i tato zařízení využít jinak než ke hrám a „sjíždění“ sociálních sítí. Existuje celá řada aplikací, ve kterých si děti mohou malovat, vybarvovat a kreslit. I tak žáci rozvíjejí své schopnosti a dovednosti a seznamují se i s digitálními technologiemi. Rozhodně bych to nijak nevyzdvihoval, ale ani nezatracoval. Hodně záleží na rodičích, jak se k pokroku postaví. Zatímco pro naši generaci bylo naprosto normální, že jsme po škole šli ven a tam jsme s kamarády zůstali až do večera, tak pro dnešní děti a mládež je naprosto normální vzít si jakékoli dotykové zařízení a komunikovat s kamarády přes chat, případně hrát jakoukoli „onlajnovou“ hru.

 

 

Citace a použitá literatura:
[1] - LIPNICKÁ, M. Rozvoj grafomotriky a podpora psaní. 1. vydání. Praha : Portál, 2007. 62 s. ISBN 978-80-7367-244-7. 
[2] - MLČÁK, Z. Vybraná témata z psychologie pro učitele. 1.. vydání. Ostrava : Repronis, 1999. 114 s. ISBN 80-86122-49-2. 
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 04. 04. 2019
Zobrazeno: 938krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 3

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
1 uživatel Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
ŠINDELÁŘ, Jan. Obyčejná tužka nebo myš?. Metodický portál: Články [online]. 04. 04. 2019, [cit. 2019-07-18]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/ZK/21947/OBYCEJNA-TUZKA-NEBO-MYS.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 04. 04. 2019 09:28
Autor se v článku zabývá aktuálním tématem, které se úzce dotýká dětí předškolního nebo mladšího školního věku. Podtrhuje důležitost využívání tužek a pastelek pro vývoj grafického projevu dětí. V příspěvku též dokladuje počítačové programy na dotykových zařízeních, které mohou být pro některé děti a jejich rodiče lákavou variantou.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.