Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Divoké sny Maxipsa Fíka – vypravování
Odborný článek

Divoké sny Maxipsa Fíka – vypravování

26. 5. 2015 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Radka Zemanová

Anotace

Žáci se pokusí o dovyprávění příběhu známého večerníčku Divoké sny Maxipsa Fíka od Rudolfa Čechury. Budou se snažit o uplatnění přímé řeči, k čemuž jim napomůže maňásek Maxipsa Fíka. Doporučeno pro 2. ročník ZŠ.

Třída

2. třída

Předpokládaný čas

Dvě vyučovací hodiny

Počet žáků

24

Charakteristika

Žáci se pokusí o dovyprávění příběhu známého večerníčku Divoké sny Maxipsa Fíka od Rudolfa Čechury. Budou se snažit o uplatnění přímé řeči, k čemuž jim napomůže maňásek Maxipsa Fíka.

Cíle

  • Žák si připomene jeden díl večerníčku Divoké sny Maxipsa Fíka.
  • Seznámí se s tvůrcem seriálu Rudolfem Čechurou, ilustrátorem Jiřím Šalamounem a vypravěčem Josefem Dvořákem.
  • Uplatňuje uvědomělé čtení, naslouchá čtenému, tedy i jazykovému projevu spolužáka, pozorně sleduje videopřehrávku.
  • Reaguje na příběh a snaží se plynule navázat na započatý děj.
  • Tvoří srozumitelný celek textu, neodbíhá ke zbytečným detailům.
  • Úspěšně spolupracuje ve skupině, aktivně se zapojuje do různých činností během hodiny.
  • Rozlišuje jednotlivé postavy, chápe roli vypravěče a smysl přímé řeči.
  • Snaží se funkčně užít přímou řeč.
  • Je schopný prezentovat vlastní text s pokusem o dramatizaci textu, zaměří se na intonaci hlasu.

Jednotlivé kroky a uplatněné metody:

Motivace:

  • Na tabuli připravíme rébus: napíšeme čtyři pomlčky (Maxi), tzn. pro každé písmeno jednu. Vedle nakreslíme či připevníme předem připravený obraz psa a obraz ovoce fíku.
  • Sdělíme žákům, že dnes budeme trávit hodiny s jedním večerníčkem. Pobídneme je, aby se pokusili vyluštit rébus na tabuli, kde zjistí, jaký večerníček máme na mysli.
  • Dáme žákům dostatek času na vyřešení a svou odpověď zaznamenávají na mazací tabulku. Popřípadě dojdeme k odpovědi společně tak, že odkrýváme názvy obrázků na tabuli a píšeme je pod ně.
  • Upřesníme název seriálu – Divoké sny Maxipsa Fíka, představíme autora Rudolfa Čechuru a ilustrátora Jiřího Šalamouna.

Práce ve skupinách:

  • Žáci mají ve třídě pevně rozdělené skupiny (3–5 žáků), posedají si k sobě.
  • Skupina obdrží část textu z dílu O kopané s barevně vyznačenými větami podle rolí (pes, Ája, vypravěč).

Možnost prezentace textu:

Divoké sny Maxipsa Fíka – O kopané
Rudolf Čechura

Za lesem je domeček, co v něm bydlí Ája a v boudě Maxipes Fík.
„Fíku! Fíku! Co tě to chytlo?“
„Ájo, kde se tu bereš? Ty nejsi zaválcovaná?“
„To se ti určitě zas něco zdálo.“
„Fakt! Asi to byl sen. Jestli chceš, budu ti ho vyprávět.“
„To víš, že chci. Tak povídej.“
„Zdálo se mi, že jen tak jdu a najednou potkám psa s fanglí. A povídám mu, kam se ženeš, kamaráde?“ [2]

  • Skupiny diskutují, proč jsou věty vyznačené barevně. Následně čte dobrovolník text, ostatní poslouchají.
  • Měli bychom dojít k závěru, že věty totožnou barvou říká jeden člověk.

Zhlédnutí ukázky:

  • Řekneme žákům, že večerníček s Fíkem vypráví pouze jeden člověk, i když je tam více postav. Říká se mu vypravěč. Zde se konkrétně jedná o Josefa Dvořáka.
  • Před přehráním ukázky zadáme úkol: Poslouchejte, jak věty vypravěč vypravuje. Budeme se soustředit na to, jak mluví Ája a jak mluví Fík.
  • Téměř po půl minutě příběh zastavíme a zeptáme se žáků, co vypravěč dělá s hlasem? Jak mluví Ája a jak Fík? Slyšely ještě nějaký hlas, který nepatří ani jednomu z nich?
  • Odpovědi a znaky hlasů jednotlivých rolí zapisujeme na tabuli: Ája – vysoký hlas, mluví rychle; Fík – hluboký hlas, mluví pomaleji než Ája; vypravěč se objevuje na začátku a mluví svým přirozeným hlasem.
  • Informace shrneme, že vypravěč mění svůj hlas, aby bylo nám divákům jasné, která postava právě vypráví, mluví.

Tvorba komunikátu:

  • Znovu pustíme ukázku ze seriálu, asi první dvě minuty.
  • Každá skupina dostane jednoho maňáska Maxipsa Fíka. Před tabulí vytvoříme z židlí a červené deky křeslo, ve kterém bude následně vyprávět Fík (žák s maňáskem na ruce) svůj příběh Áje, tedy jinému spolužákovi, který sedí vedle něj.
  • Žáky upozorníme na to, že mohou psát psacím i tiskacím písmem, perem, tužkou, text mohou doplnit o obrázek a dělat barevné nadpisy. Mají možnost volby. Nezáleží na tom, jak je příběh dlouhý, musí být však ukončen. 
  • Žáci dostanou čas asi dvacet minut, aby se vžili do role Fíka a mohli dle své fantazie vytvořit pokračování příběhu. Na papír zapisují to, co říká Fík Áje. Pro ztotožnění se s rolí pracují s maňáskem, kterého má jeden ze skupiny na ruce. Žáci zaznamenávají přímou řeč psa. Komunikát zapisuje jeden ze skupiny na papír.

Dramatizace textu:

  • Dva dobrovolníci ze skupiny se pokusí zdramatizovat svůj text před třídou. Jeden má na ruce maňáska Maxipsa Fíka, snaží se napodobit jeho hlas a čte vytvořený komunikát. Má vedle sebe spolužáka (Áju), který pozorně naslouchá. Ostatní jsou televizními diváky.
  • Před tabulí se vystřídají všechny skupiny.

Závěr

  • Pustíme si celý díl do konce.
  • Poděkujeme žákům za jejich nápady a jednotlivé práce si vybereme s tím, že se těšíme na to, až si doma příběhy znovu přečteme, protože se jim vydařily.

Reflexe

Při volbě vhodného textu lze metodu použít i ve vyšších ročnících. Výsledkem může být třídní kniha s novými příběhy o Maxipsu Fíkovi, kterou máme na třídní výstavce.

Souhrn užitých metod

  • Volba vhodného tématu – večerníček je pro žáky druhé třídy velice motivující.
  • Problémová úloha – najít klíč k rébusu.
  • Metoda výkladu – kdo je autor, ilustrátor, vypravěč, jaký mají úkol, co je přímá řeč.
  • Přepis textu s barevně odlišenými větami podle jednotlivých rolí.
  • Problémová otázka – proč jsou věty rozlišeny barevně? Vyvození odpovědi na základě dedukce.
  • Dovyprávění příběhu na základě videoukázky – tvorba vlastního komunikátu.
  • Vypravování podle vzoru – napodobují postavy ze seriálu.
  • Ztotožnění s rolí prostřednictvím maňáska, kterého má žák na ruce během tvorby komunikátu. Manipuluje s ním, spontánně dramatizuje, co pes vypráví. Chápe smysl přímé řeči.
  • Psaná forma komunikátu.
  • Prezentace vlastního jazykového projevu.
  • Dramatizace vlastního textu se zaměřením se na intonaci hlasu.

Doporučená literatura

  • KRŮŽELOVÁ, Markéta, 2009. Máme rádi sloh. Zábavné náměty k rozvoji klíčových kompetencí při výuce slohu. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-550-9.
  • ČECHOVÁ, Marie, 1998. Komunikační a slohová výchova. Praha: ISV nakladatelství. ISBN 80-85866-32-3.

Ukázka maňáska

Autor díla: Radka Zemanová

Návod na maňáska naleznete zde [3]

Literatura a použité zdroje

[1] – Divoké Sny Maxipsa Fíka. 2015. [cit. 2015-5-18]. Dostupný z WWW: [https://youtu.be/wlLhsHMP8wo].
[2] – Přepis videonahrávky dostupné z: Divoké Sny Maxipsa Fíka. 2015. 2015. [cit. 2015-5-18]. Dostupný z WWW: [https://youtu.be/wlLhsHMP8wo].
[3] – 2013. [cit. 2015-5-18]. Dostupný z WWW: [https://youtu.be/jQoltgfGBig].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Radka Zemanová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a aktivnímu zapojení se do společenského dění

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová, Frontální

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

dostatečný počet maňásků Maxipsa Fíka (vyrobeno z ponožky), záznam dílu ze seriálu Divoké sny Maxipsa Fíka – O kopané, papír do každé skupiny, červená deka