Odborný článek

Příběhy migrantů

21. 9. 2015 Základní vzdělávání
Autor
Iva Petříková, COV

Anotace

Žáci se seznámí se skutečnými příběhy cizinců, kteří se rozhodli opustit svou zemi, v roli úředníků rozhodují o tom, zda by jim v ČR poskytli azyl, nebo pracovní povolení, či zda by je vrátili zpět do výchozího státu. Pokusí se vcítit do osudů migrantů a uvědomit si, s jakými těžkostmi se v životě i následně při žádosti o přijetí Českou republikou setkávají.

Cíl

Žáci se seznámí se zjednodušenými pravidly imigrační politiky ČR.

S použitím reálných příběhů migrantů se zamyslí a budou rozhodovat o tom, koho by v ČR přijali a koho odmítli. Uvědomí si různost důvodů migrantů pro odchod z jejich země a fakt, že není možné hromadně paušalizovat.

1. Úvod – imigrační politika ČR

Sdělíme žákům, že tématem hodiny bude zamyšlení se nad konkrétními příběhy migrantů (ne pouze uprchlíků) a jejich nárokem na pomoc / setrvání v České republice. Ptáme se žáků, zda vědí, o jaké legislativní statusy a formy podpory má možnost žádat cizinec, který přišel do ČR, a chce zde alespoň nějakou dobu pracovat a bydlet legálně? V šikovné třídě využijeme metody brainstromingu, ve třídě hůře komunikující necháme žáky vybrat správné odpovědi z nabídky (tučné odpovědi jsou správné):

- české občanství, krátkodobý pobyt (vízum do 90 dnů), azyl, podporu v nezaměstnanosti, přechodný pobyt (vízum nad 90 dnů), rodičovský příspěvek,trvalý pobyt, zaměstnanecká karta

pozn.: Nemá-li žadatel nárok na udělení azylu, ale situace v zemi návratu neumožňuje jeho cestu zpět, získá tzv. doplňkovou ochranu, která je na rozdíl od azylu časově omezená. O trvalý pobyt je možné žádat v okamžiku, kdy cizinec souvisle žije na území sátu Schengenského prostoru 5 let.(1) Zaměstnanecká karta (v podstatě pracovní povolení) je také povolením k dlouhodobému pobytu.

Žádost o sociální podporu mohou podávat pouze cizinci žijící na území ČR déle než rok, pro její přidělení musí splňovat stejné (příp. přísnější) podmínky jako občané ČR. Konkrétně na podporu v nezaměstnanosti nemají nárok cizinci s dlouhodobým pobytem, nárok mají cizinci s trvalým pobytem, uděleným azylem, nebo doplňkovou ochranou, pokud v posledních dvou letech pracovali a odváděli důchodové pojištění alespoň 12 měsíců.(2)

Jaké jsou důvody pro udělení azylu?

  • ochrana před stíháním z náboženských, politických či národnostních důvodů, humanitární azyl pak z důvodu např. válečného konfliktu

Jaké mohou být další důvody migrantů pro odchod ze země?

  • spojení rozdělené rodiny, zlepšení ekonomické situace, získat vzdělání (toto ale nejsou dostatečné důvody pro udělení azylu)

2. Příběhy migrantů

Rozvěsíme po třídě skutečné příběhy migrantů z přílohy (může být připraveno již před hodinou) a sdělíme žákům, že budou úředníky rozhodujícími o tom, komu azyl, příp. povolení k dočasnému pobytu (pracovní vízum) udělí, koho by vyhostili a proč. Rozdělíme žáky do trojic, v kterých budou příběhy obcházet a rozhodovat. Upozorníme na to, že některé příběhy se odehrály již v minulosti, situace ve výchozích státech už může být jiná, jako modelové příklady pro rozhodování ale poslouží stejně dobře. Počet příběhů je možné redukovat podle časových možností, velikosti třídy atd.

Přehled migrantů z přílohy:

  • Anar, Ázerbajdžán – politický migrant
  • Ahmad, Latífa + synové, Sýrie – humanitární migrant - válečný konflikt
  • Umm Mutasímová a dcery, Sýrie, resp. Egypt – ze Sýrie humanitární, z Egypta ale jako ekonomický migrant
  • Umar Gassama, Senegal – ekonomický migrant
  • Nguyen Huy Thang, Vietnam – vzdělání a pracovní zkušenosti, zůstal v ČR
  • Adil a Raisha, Ázerbajdžán a Arménie – pronásledováni kvůli národnosti
  • Cynthia a Anton, Srí Lanka – politický azyl
  • Giorgios, Albánie – ekonomický migrant
  • Hussein, Irák – válečný konflikt
  • Khalil, Sýrie – pronásledování a útlak kvůli národnosti (Kurd)
  • Dan, Ukrajina – pracovní vízum, ekonomický migrant
  • Yonas, Eritrea – prchá z totalitního režimu

3. Diskuze

Vypíšeme jména cizinců na tabuli, u každého budeme čárkovat počet ano / ne týkající se udělení azylu nebo zaměstnanecké karty. Ptáme se na důvody, polemizujeme s nimi (např. argumentem, že v podobné situaci jako jsou nyní Bělorusové a Ukrajinci byli nedávno i občané v ČR a nikdo je po uprchnutí za hranice zpět nevracel). Snažíme se mírnit nenávistné projevy a držet diskuzi čistě v racionálních mezích. Na závěr diskuze vyzveme žáky k zamyšlení, zda by u migrantů, které by vrátili zpět do země pro nedostatečné důvody k získání pracovního povolení nebo azylu, chtěli být v jejich kůži a žít jejich život. Proč ano / ne? Změnili by s tímto uvědoměním své rozhodnutí?

S jakými největšími problémy se uprchlíci zřejmě na území hostitelského státu setkávají?

  • Problém získání statutu (azyl, povolení k trvalému pobytu)
  • Nalezení zaměstnání a vůbec povolení vstoupit na pracovní trh
  • Uznání dosavadního vzdělání, příp. doplnění nového
  • Získání soukromého bydlení (mimo ubytovnu)
  • Nedorozumění a setkávání se s předsudky od místních obyvatel (3)

4. Závěr

V kontrastu se všeobecným negativním naladěním české společnosti vůči muslimským migrantům sdělíme žákům, že se najde množství cizinců začleněných plně do české společnosti navzdory původu, náboženství a pod., kteří  tu často pracují i v „nedostatkových“ profesích (např. lékaři).

Jako příklad můžeme uvést příběh palestinského lékaře Ahmada Zohoora,který do ČR přišel před 11 lety, vystudoval medicínu, vzdělání si dále rozšiřuje a zároveň pracuje jako kardiolog v nemocnici. Odvádí tak českému státu daně a je prospěšný českým občanům, protože lékařů Čechů je kvůli častým odchodům za prací do Německa nedostatek. Přesto ho Ministerstvo vnitra ČR chce vrátit zpět do Palestiny kvůli pravděpodobně administrativnímu nedorozumění v podmínkách stipendia. (4)

Ptáme se žáků a necháme je se hlásit na to, kdo by ČR neprodyšně uzavřel a žádného cizince nepřijal / kdo by přijal některé a příp. za jakých podmínek / kdo by byl benevolentnější, než je aktuální nastavený systém (azyl u nás získá v průměru 500 cizinců ročně).

Zdroje informací:

(1) Günter, V. – Cizinci v ČR. 2007, [cit. 20. 8. 2015]. Dostupné z WWW: [http://antropologie.zcu.cz/cizinci-v-cr]

(2) Otázky a odpovědi o cizincích v ČR. Centrum pro integraci cizinců, o.p.s.[cit. 20. 8. 2015]. Dostupné z WWW: [http://www.cicpraha.org/cs/pro-verejnost/zakladni-informace-o-imigraci-v-cr/otazky-a-odpovedi-o-cizincich-v-cr.html]

(3) Životní příběhy imigrantů – Příručka pro vzdělavatele, učitele a sociální pracovníky. 2004 [cit. 20. 8. 2015]. Dostupné z WWW: [http://www.interkultura.cz/wp-content/uploads/2009/09/pribehy_migrantu.pdf]

(4) Pokorný, J. - Lékař žije v Česku jedenáct let, úřad ho chce vrátit do Palestiny. Idnes.cz, 27.8.2015, [cit. 27. 8. 2015]. Dostupné z WWW: [http://vary.idnes.cz/ministerstvo-vnitra-vyhani-palestinskeho-lekare-fv2-/vary-zpravy.aspx?c=A150826_151509_vary-zpravy_ane]


Tato lekce je převzata z metodického portálu Výchova k občanství realizovaného Centrem občanského vzdělávání. Další lekce naleznete na adrese www.vychovakobcanstvi.cz.

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
docx
24.41 kB
Dokument
Příběhy

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Iva Petříková, COV

Hodnocení od uživatelů

E Kocourek
21. 9. 2015, 18:22
Blahopřání autorce k dosažení mimořádně vysoké úrovně politické korektnosti!
Tak třeba příčinou nedostatku lékařů Čechů v Česku není válka českého státu proti českým lékařům (BTW, je to válka velice podobná té, kterou český stát vede proti českým učitelům. Akorát že čeští lékaři, na rozdíl od učitelů, ještě vzdorují.), ale "časté odchody lékařů za prací do Německa".
A co palestinský lékař Ahmad Zohoor - nesnaží se náhodou vylhat ze závazku, který podepsal kvůli stipendiu? Kdepak lži - pouhé "pravděpodobně administrativní nedorozumění". To palestinský lékař určitě ustojí. Může si vzít příklad z jiného migranta, toho času bytem v Bílém domě. Tomu se to "pravděpodobně administrativní nedorozumění" přihodilo shodou okolností také při vyplňování žádosti o stipendium. Náš palestinec tedy odvádí českému státu daně a je prospěšný. Schválně, zda na tu prospěšnost se ptali lékařských odborářů nebo státních úředníků, pro které prospěšný palestinec pracuje v podstatě jako stávkokaz.
Díky takto obratně vytvořeným eufemismům zůstanou žáci spolehlivě ochráněni před tou fuj fuj ošklivou realitou tam venku. Tak je to správně. Tak to má být.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence občanské
  • chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Výchova demokratického občana

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

vytištěná příloha