Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Poslech s porozuměním a mluvení v prvním...

Ikona prakticky

Poslech s porozuměním a mluvení v prvním období výuky NJ na ZŠ

Ikona inspiraceIkona hodina
Autor: Alena Podepřelová
Anotace: Autorka se soustřeďuje na praktické ukázky výuky německého jazyka v 1. – 3. třídě ZŠ, kdy se ještě učitel u malých dětí nemůže opřít o psaný text. Středem zájmu se tedy stává poslech s porozuměním a mluvení. Učitel musí mít důkladně promyšlené jednotlivé fáze vyučovací hodiny (musí být rozmanité, pestré a neustále aktivizující a podněcující činnosti žáků).
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání » Kompetence komunikativní » formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu
  2. Základní vzdělávání » Kompetence k řešení problémů » vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností
  3. Základní vzdělávání » Kompetence k učení » vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení
Očekávaný výstup:
  1. základní vzdělávání » Jazyk a jazyková komunikace » 1. stupeň » Cizí jazyk » Řečové dovednosti » 1. období » rozumí obsahu jednoduchého krátkého psaného textu, pokud má k dispozici vizuální oporu
  2. základní vzdělávání » Jazyk a jazyková komunikace » 1. stupeň » Cizí jazyk » Řečové dovednosti » 1. období » rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu a s pečlivou výslovností, a reaguje na ně verbálně i neverbálně
  3. základní vzdělávání » Jazyk a jazyková komunikace » 1. stupeň » Cizí jazyk » Řečové dovednosti » 1. období » přiřadí mluvenou a psanou podobu téhož slova či slovního spojení
Mezioborové přesahy a vazby:
  1. Základní vzdělávání -> Hudební výchova 1. stupeň
  2. Základní vzdělávání -> Člověk a jeho svět
Průřezová témata:
  1. Základní vzdělávání » Osobnostní a sociální výchova » Řešení problémů a rozhodovací dovednosti
  2. Základní vzdělávání » Osobnostní a sociální výchova » Rozvoj schopností poznávání
  3. Základní vzdělávání » Osobnostní a sociální výchova » Komunikace
Organizace řízení učební činnosti: Frontální, Skupinová, Individuální
Organizace prostorová: Školní třída
Nutné pomůcky: obrázky obličejů, míček, nahrávka písničky (nemusí být, pokud učitel zpívá sám nebo za doprovodu hudebního nástroje)
Klíčová slova: poslech, porozumění textu, mimika, německý jazyk, raná výuka, uspořádání třídy, mimojazykové aktivity, gesta, obrázky, audionahrávka

Výuka německého jazyka u začátečníků je nesmírně náročná a zodpovědná. Učitel musí své žáky vhodně, pozitivně, a pokud možno dlouhodobě motivovat a během prvních let výuky u nich vytvořit co nejkvalitnější a nejpevnější základ pro dlouhodobý proces osvojování si cizího jazyka. Čím je začátečník mladší, tím obtížnější úkol před učitelem stojí.

Před problematikou systematické a dlouhodobé výuky cizích jazyků od 4. ročníku ZŠ jsme stáli po roce 1990. Obtíže, které bezprostředně nastaly, byly způsobeny nejen nedostatkem aprobovaných učitelů jazyků, ale také skutečností, že učitelé aprobovaní, kteří dosud vyučovali na II. stupni, byli postaveni před úkol vyučovat jazyk žáky mladšího školního věku. Metody a postupy užívané na II. stupni ZŠ se ukázaly velmi často jako nevhodné, neefektivní a neúčinné a ani dokonalá jazyková vybavenost učitele nepřinášela pozitivní výsledky. Ukázalo se totiž, že výuka devítiletých žáků vyžaduje zcela specifický přístup, pestrou škálu hravých a věku přiměřených forem a metod práce, citlivé a nenásilné hodnocení odpovídající motivačnímu období výuky. Přesto se mnoho žáků ve 4. ročníku setkalo s výukou, kterou pamatuje již nejedna generace. Čtení a překládání článků z učebnice, doplňování cvičení v pracovním sešitě, za domácí úkol zadaná slovíčka, která je nutno zapsat a naučit se zpaměti. Není nutné dlouho přemýšlet o výsledcích uvedených postupů. Zklamání původně nadšených a dychtivých žáků, nechuť hlásit se a prezentovat cokoliv, strach z písemných prací, testů a zkoušení i důsledek špatné známky.

Přestože v uplynulém období došlo k řadě pozitivních změn, přestože se velké množství učitelů zapojilo do vlny dalšího vzdělávání zaměřeného právě na specifiku výuky jazyka ve 4. a 5. ročníku, není současná situace ani zdaleka ideální. A právě v tomto období se začínáme připravovat na další výraznou změnu, jíž určitě bude možnost vyučovat cizí jazyk i v období od 1. do 3. ročníku ZŠ. Jestliže úspěšnost výuky ve 4. ročníku závisela na specifických metodách práce, výuka u žáků ještě mladších bude vyžadovat další krok k jejich rozpracování na zcela elementární úroveň.

Je zcela zřejmé, že žáci, kteří jsou na počátku složitého procesu zvládání techniky čtení a psaní v mateřském jazyce, se nebudou moci opřít o psaný text. Učitel nebude moci počítat s tím, že si žáci doma učivo přečtou, opíší, naučí zpaměti, ale naopak bude muset hodiny promýšlet tak, aby těžiště výuky bylo pro žáka skutečně ve vyučovací hodině. Středem zájmu potom budou zcela logicky ty řečové dovednosti, jejichž osvojování bude pro žáky přijatelné, přirozené a současně efektivní - poslech s porozuměním a mluvení.

Vyjdeme-li ze Společného evropského referenčního rámce a následně z výstupních požadavků formulovaných Evropským jazykovým portfoliem pro jazykovou úroveň A 1, máme před sebou jasně načrtnuté základní cíle výuky:

  • Rozumím názvům, číslům, instrukcím, otázkám, větám o...
  • Umím pozdravit, umím se představit, zeptat, umím reagovat, umím popsat, říct...

Volba vhodných, moderních a efektivních metod při rané výuce cizího jazyka s orientací na výše uvedené řečové dovednosti bude základním předpokladem úspěšnosti. Tyto metody se budou muset bezpochyby řídit i následujícími kritérii:

  • Základním předpokladem efektivní vyučovací hodiny bude vytvoření vhodné atmosféry, v níž se žáci budou cítit příjemně, přirozeně a volně.
  • Použité metody musí žáky daného věku oslovit - musí být blízké jejich potřebám a zájmům.
  • Metody musí vést žáka ke konkrétnímu jednání - žák nesmí (v mladším školním věku ani nedokáže) být pasivním konzumentem.
  • Princip narativity činí z žáků jednající osoby, žáci cítí, že výuka cizího jazyka úzce souvisí s jejich osobou, s jejich každodenním životem.
  • Učitel a žáci ve vyučovacím procesu spolupracují, žáci hodinu spoluutvářejí, jsou učitelem neustále motivováni ke komunikaci a jednání.
  • Žáci jsou pozvolna a postupně vedeni k samostatnému učení.
  • V průběhu hodiny musí docházet k četnému střídání forem práce (individuální, frontální, skupinová), které nedovolí žákům oslabit pozornost, zájem a aktivitu.

Z uvedených bodů vyplývá, že mnozí učitelé budou muset při výuce jazyka velmi radikálně změnit své postupy a návyky. Samozřejmostí se bude muset stát:

  • Netradiční uspořádání třídy (žáci sedí v kruhu, jindy v menších či větších skupinkách u stolku, pohybují se po učebně).
  • Vhodně zařazovaná výuka i mimo učebnu - na chodbě školy, ve vestibulu, před školou, na zahradě, v parku apod.
  • Hravá, přátelská a pracovní atmosféra, kdy učitel je organizátorem a současně účastníkem většiny aktivit.
  • Množství názorného materiálu na podporu porozumění i samotného mluvení.
  • Výuka jazyka kombinovaná s řadou mimojazykových aktivit (kreslení, "Basteln", pohyb, tanec, zpěv).
  • Pozitivní hodnocení aktivit žáků (známky, grafické ohodnocení, putovní ocenění apod.), které nahradí tradiční zkoušení.

Vyjdeme-li ze skutečnosti, že se výuka žáků v 1. - 3. ročníku bude zaměřovat velmi výrazně zejména na rozvoj poslechu s porozuměním (Hörverstehen) a následné mluvení (Sprechen), je zcela zřejmé, že výcvik žáků v poslechu začne s první vyučovací hodinou. Učitel musí být vybaven kvalitní výslovností a schopností pomoci žákům porozumět mluvenému projevu prostřednictvím gest, mimiky, obrázků a řady pomůcek. Nezbytné bude i pravidelné a systematické využívání kvalitních a daným cílům odpovídajících audionahrávek (spojených s nezbytným obrazovým materiálem). Využití by zde rozhodně našla např. kvalitní audionahrávka k I. a II. dílu učebnicového souboru Ene mene.

Několik námětů pro první vyučovací hodiny
  • Učitel při vstupu do třídy: Guten Tag, Kinder!/ Hallo, Kinder! - pozdrav zopakuje a vyzve žáky, aby opakovali (gesto + "alle") - žáci opakují frontálně, jednotlivě.
  • Guten Tag, Kinder! Ich bin XY. - gestem je znázorněno "ich bin" - všichni žáci prstem ukazují sami na sebe a říkají "ich bin".
  • "Ich bin Jana." Učitel hodí textilní míček dalšímu žákovi - Ich bin … - řetězově pokračují ostatní žáci (žáci mohou stát v kruhu - učitel je s pomocí gesta zavolá k sobě: "Kinder, kommt her!").
  • Učitel vyjde za dveře, vejde zpět do třídy: Guten Tag, Kinder!/ Hallo, Kinder! Ich bin XY. - pokračují žáci - vybíhají za dveře, vracejí se, zdraví.
  • Ich bin XY. Und du? - učitel ukáže na některého žáka - celá třída frontálně opakuje a žáci gestem znázorňují zájmena "ich", "du".
V první vyučovací hodině se mohou žáci začít učit první písničku, např.
Guten Tag, sagen alle Kinder
  • Kinder, kommt her! Wir bilden einen Kreis. - učitel gestem žáky pozve k sobě a utvoří kruh.
  • Guten Tag! Guten Tag! - učitel a po něm všichni žáci pokynou hlavou.
  • Sagen alle Kinder. - učitel oběma rukama znázorní spojení "alle Kinder".
  • Große Kinder - zdvihnutím paží znázorní slovo "große".
  • Kleine Kinder - děti si podřepnou.
  • Dicke Kinder - naznačíme větší objem.
  • Dünne Kinder - rukama znázorní slovo "dünn".
  • Učitel žáky pošle pomocí gesta zpět do lavic: "Kinder, setzt euch!"
  • V následujících hodinách si žáci písničku opakují, procvičují, až ji budou všichni umět.
  • Na závěr první hodiny se děti naučí pozdrav: Auf Wiedersehen!
Některé náměty pro další vyučovací hodiny
Učitel zaťuká na dveře:
  • Ich klopfe an die Tür. Komm her und klopfe auch an die Tür.
  • Vyvolá některého žáka.
  • Žáka pošle učitel za dveře a vyzve ho, aby zaklepal: Herein!/ Komm herein!
  • Pootevře dveře a gestem vyzve žáka, aby vstoupil.
  • Výzvu žáci opakují společně, jednotlivě.
  • Žáci jednotlivě vybíhají za dveře, klepají, třída/ jednotlivci je zvou dovnitř.

Učitel má připravené obrázky obličejů (různé výrazy) a oslovuje je:
  • Hallo! Wie gehts? - před obličej si dá obrázek a odpovídá: "Tol!"/ "Super!" - žáci opakují.
  • Žák převezme obrázek - třída se ptá, žák odpovídá.
  • Dvojice žáků - jeden se ptá, druhý s příslušnou grimasou a gestem odpovídá.
  • Učitel postupně vystřídá i další výrazy: Danke, gut! Schlecht./ později: Nicht so gut! Es geht so! (žáci si obrázky obličejů postupně kreslí, na závěr mohou výrazy obličejů "číst" - důležité pro práci doma).

Následovat může nácvik písničky:
Guten Tag! Guten Tag! Hallo, wie geht´s?
  • Písnička se nacvičuje v několika po sobě následujících hodinách, dokud ji všichni žáci nezvládnou.

Žáci zvládli tvar "ich bin", "du" - následovat může říkanka:
Ich bin ich
  • Nácvik provádí učitel zrcadlově ve spolupráci se třídou.
  • Ich bin ich - říká a ukazuje na sebe, žáci rovněž.
  • Und du bist du - ukazuje na některého žáka, žáci ukazují na něj nebo na své sousedy.
  • Ich heiße... - opět znázornění své osoby.
  • Und wie heißt du? - ukáže opět na některého žáka (nutno dbát na intonaci, znělost souhlásky d, ich-Laut apod.).
  • Při nácviku se zapojí nejdříve všichni žáci - dvě skupiny/ dvě řady proti sobě, později žáci stojí proti sobě a říkanku doplňují zrcadlově gesty.
  • Jednotliví žáci se představují, míčkem vybírají svého nástupce.

Žáci představují své spolužáky:
  • Učitel: Guten Tag, Kinder! Hallo, Kinder! Ich bin XY und das ist Lukas. - třída vítá/ zdraví příchozí: Guten Tag, XY! Guten Tag, Lukas!/ Hallo! (Postupně i Grüß Gott!)
  • Dvojice žáků vybíhá za dveře, klepou, třída je zve dovnitř, 1 žák představuje sebe a svého kamaráda (postupně se rozšíří - Das ist mein Freund/ mein Schulkamerad.).
  • Žáci chodí ve dvojicích volně po třídě - potkávají se, zdraví se a představují své kamarády (učitel chodí mezi nimi a všímá si správnosti projevu).

Podobně bude možné probírat např.:
  • 1. os. čísla jednotného sloves - učitel a po něm žáci předvádějí jednotlivé činnosti, které souvisejí s aktivitami ve škole i mimo školu (ich lese, ich schreibe, ich turne, ich male, ich singe, ich liege, ich sitze, ich telefoniere, ich spiele - Klavier, Gitarre, Fußball, Tennis, ich schwimme, ich fahre Rad, ich fahre Ski, ich trinke, ich esse, ich stehe auf...) - Ich turne. Und du? - Ich turne auch./ Ich turne nicht./ Ich male.
  • Nácvik užití podstatných jmen se členem neurčitým.
  • Počítání do 10/ 20 atd.
  • Počasí.
  • Aktuální náměty: Nikolaus, Weihnachten, Ostern...

Tyto drobné ukázky jsou dokladem toho, že učitel může od prvních minut výuky německého jazyka vést žáky k porozumění a téměř současně k mluvení. Předpokladem jsou ale důkladně promyšlené jednotlivé fáze vyučovacích hodin, které musí na sebe logicky navazovat, současně musí být rozmanité a pestré, neustále aktivizující a podněcující činnosti žáků. Učitel se musí vyhnout takovým aktivitám, které vyžadují obšírný komentář, který je v češtině nežádoucí a v němčině pro žáky nesrozumitelný. Žáci musí mít trvale pocit, že se v hodinách mluví německy, že rozumějí a umí stále více sami vyjádřit. Jsou-li splněny tyto podmínky, podaří se ve třídě vytvořit jednak přirozené cizojazyčné prostředí, jednak dělnou a současně hravou atmosféru, která nedovolí žádnému jednotlivci zůstat stranou, být pasivní a tím i neúspěšný. Odpadnou tak také problémy s žáky s poruchami učení, kteří budou mít podmínky odpovídající jejich potížím.

Celková úspěšnost žáků v této počáteční etapě výuky cizího jazyka bude samozřejmě vysoká a mnohdy bude moci být i vyšší než v ostatních předmětech. Učení založené na poslechu usnadněném vizuální podporou i pohybovými projevy, nápodobě, hrách a písničkách nemůže být téměř pro žádného žáka nezajímavé a také neúspěšné. Hodnocení žákovských výkonů se nemusí omezovat pouze na známky, ale učitel si může vytvořit vlastní systém hodnocení, které může mít formu krátkodobé či dlouhodobé soutěže - žáci získávají za své výkony body, kuličky, obrázky, za "náročnější" a dlouhodobější výkony malé medaile s hodnocením (Toll! Sehr gut! - spojení s obrázkem).

Je zcela zřejmé, že výuka německého jazyka v 1. - 3. ročníku ZŠ bude vyžadovat od učitelů mimořádně tvořivý, netradiční a aktivní přístup, stálé hledání a nacházení nových postupů, materiálů, využívání nejrůznějších učebnic, příruček a časopisů. Buďme optimisty a věřme, že tento důležitý krok konečně pomůže posunout úroveň jazykové vzdělanosti českých žáků ZŠ na požadovanou a skutečně evropskou úroveň.

Literatura:
Nürnberger Empfehlungen zum frühen Fremdsprachenlernen, München 1996.
Evropské jazykové portfolio, Nakladatelství Fraus, Plzeň 2002.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 01. 12. 2004
Zobrazeno: 13027krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
PODEPŘELOVÁ, Alena. Poslech s porozuměním a mluvení v prvním období výuky NJ na ZŠ. Metodický portál: Články [online]. 01. 12. 2004, [cit. 2019-12-15]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/134/POSLECH-S-POROZUMENIM-A-MLUVENI-V-PRVNIM-OBDOBI-VYUKY-NJ-NA-ZS.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.