Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Odborné vzdělávání > Úvod do studia chemie

Ikona prakticky

Úvod do studia chemie

Ikona inspiraceIkona modul
Autor: RNDr. Svatava Janoušková PhD.
Spoluautor: PhDr. Václav Pumpr CSc., RNDr. Jan Maršák CSc.
Anotace: Jedná se o první díl seriálu článku Motivace žáků ve výuce chemie SOŠ pomocí úloh z běžného života. Článek obsahuje zadání kratší verze úlohy č. 1 a zadání širší verze úlohy č. 2 včetně uvedení správného řešení obou verzí.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Odborné vzdělávání » Klíčové kompetence LM » Kompetence k řešení problémů » porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky;
Očekávaný výstup:
  1. Odborné vzdělávání » Všeobecné vzdělávání » Přírodovědné vzdělávání » Chemie
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:
  1. Odborné vzdělávání » Člověk a životní prostředí
Klíčová slova: chemie; bezpečnostní prvky; chemické úlohy

Jak pracovat s úlohami ve výuce.

Na začátku je třeba uvést, že třídní kolektivy se velmi liší, stejně jako žáci v nich, a přístup k nim tudíž musí být velmi individuální. Proto nelze sestavit jeden univerzální soubor úloh a volit stejný postup jejich zadávání.

Předkládáme proto soubor úloh, vesměs úloh otevřených, které jsou (prozatím) uspořádány do sedmi tematických celků, které kopírují RVP a zároveň představují logické doplnění učebnic Základy přírodních věd: Chemie a Základy přírodních věd: Ekologie a životní prostředí. Uvádíme i několik postupů, jak lze úlohy ve výuce aplikovat.

Tam, kde je to možné, jsou úlohy uváděny ve dvojí verzi. V první, stručné, ve které je zadání formulováno pomocí několika málo vět a ve druhé rozsáhlejší, ve které již samotné zadání představuje jeden z motivačních prvků. Jedná se totiž o jakýsi stručný dialog se žákem. Všechny úlohy jsou opatřeny řešením pro usnadnění práce vyučujícího. Řešení jsou věcně správná i když někdy ne zcela komplexní, protože jsme byli vedeni snahou je formulovat v úrovni možných žákovských vědomostí a schopností.

A jaké jsou tedy varianty aplikace úloh ve výuce?

Varianta pro prospěchově „slabší“ nebo méně aktivní třídy

Pro třídy, kde žákovské výkony nejsou příliš dobré nebo přes veškeré snahy nejsou žáci příliš aktivní, můžeme kratší variantu otázek úloh použít k výkladu. Výklad je zahájen položením jednoduché otázky, na kterou vyučující sám odpovídá, k čemuž mu napomáhá uvedené řešení. Otázka má zejména přitáhnout pozornost k probíranému tématu, motivovat žáky pro poslech daného tématu, které jsou tak schopni propojit s vlastní zkušeností. Naše pedagogická zkušenost ukazuje, že pokud se vyučovací hodina začne takto položenou otázkou, zájem žáků se zvýší.

Další možností je kratší varianty úloh využít ke krátké diskuzi (max. 10 minut) se žáky. Postřehli jsme totiž, že žáci (bez ohledu na prospěch a aktivitu) v daném věku velmi rádi diskutují a mají na věci často i vyhraněný názor, pokud se jedná o téma, které je jim známé (z médií, z bezprostředního okolí, z doslechu). Diskutuje-li se např. o obnovitelných a neobnovitelných zdrojích energie, protože ve zprávách právě mluvili o tom, že si opět za elektřinu připlatíme a rodiče tudíž nemůžou koupit upgrade jakéhosi softwaru, o poškození gumy stěračů na ojetých autech, které sice nemohou řídit (sic!), ale ze záhadného důvodu si toho všímají nebo proč nedokážou rychleji zhltnout tu hnusnou polívku v jídelně, aby už  mohli vysmažit ze školy (dle jejich slov), seznáte, že v diskuzi zaslechnete tu a tam i pro výklad využitelné odpovědi, které se velmi blíží realitě skutečného života. A nejen to, zjistíte, že žáci v některých případech uplatňují informace, které jim byly ve výuce zprostředkovány. Těchto informací není sice zpravidla mnoho a nepřispějí zcela k vyřešení problému, poskytnou ale určité vodítko vašeho vlastního výkladu.

Pokud upozorníte na fakt, že na cestě k rozřešení problému přispěli i žáci a svou argumentací podpořili výklad, cítí se být součástí výkladu a ve většině referují o tom, že tento způsob výuky i z hlediska zapamatování si informací považují za prospěšný. Stále ještě ale velmi převažuje nutnost vašeho vlastního výkladu, který opřete o některou z informací, jež vyplynula z diskuze. To je také důvodem toho, proč by diskuze neměla přesahovat shora uvedený časový limit.

Varianta pro prospěchově „silnější“ nebo více aktivní třídy

Širší a kratší verze úloh lze využít ke společnému hledání řešení se žáky. Pedagogická situace se velmi podobá předchozí diskuzi, ale žákům je poskytnut větší časový prostor pro vyřešení problému. Postup začíná tím, že je žákům  dán určitý časový rámec nepřesahující 5 minut pro zamyšlení se nad daným tématem, a pak je učitelem zahájena diskuze. Vhodnými dotazy směřujícími k řešení úlohy usměrňuje učitel žáky k dosažení cíle. Pokud se vývoj v řešení nikam neposouvá, může učitel poskytnout tu informaci, která je pro posun v poznání nutná a nechat žáky posléze tuto informaci využít pro další postup řešení úlohy. Vyučující sám musí posoudit, ve kterém stádiu začíná upadat žákovský zájem. V tuto chvíli (i přesto, že úloha nebyla zcela dořešena) je správný okamžik shrnout dosavadní informace přispívající k řešení problému a sdělení správného řešení úlohy. Žáci podobně jako v předchozím případě pozitivně vnímají možnost participace na výuce.

Další možností je úlohy využít jako podklad pro hodnocení ve výuce. Zde existují dvě varianty. První varianta je zadání širší verze úlohy k samostatnému domácímu řešení jednomu nebo dvěma žákům. Ti přednesou před třídou jimi navržené řešení úlohy. Učitel potom zhodnotí jejich postup a řešení koriguje. Druhou variantou je zadání úlohy dvojici žáků opět pro domácí zpracování. Žáci si vybírají úlohy podle svého zájmu (viz tabulky pro zadávání úloh ve třídě). Princip je takový, že žáci vytvoří dvojice a každé dvojici je dán nakopírovaný seznam úloh. Jakmile si dvojice vybere, hlásí vybranou úlohu učiteli, který úlohu „zablokuje“ pro ostatní dvojice (podle principu kdo dřív přijde, ten dřív mele). Už tato aktivita je pro žáky poměrně zábavná. Dvojice potom dostanou časový interval pro domácí vyřešení úlohy. Své závěry dvojice prezentují v k tomu speciálně vyčleněné hodině (vhodné například při uzavírání určitého tematického okruhu). Hodnocení provádí nejen vyučující, ale také „oponentní“ trojice k tomu vybraných žáků. Žáci v závěru mohou a nemusí být oceněni příslušnou známkou.

(Tabulky pro úlohy jsou připraveny pro skupiny úloh počínající kapitolou 3.)

  1. Úvod do studia chemie
  2. Chemické látky a jejich směsi
  3. Voda a vzduch
  4. Chemické prvky
  5. Oxidy
  6. Anorganické kyseliny a hydroxidy
  7. Soli anorganických kyselin
  8. Uhlovodíky
  9. Deriváty uhlovodíků
  10. Přírodní látky
  11. Chemie v životě


Úvod do studia chemie

Kratší verze úlohy 1

Popište bezpečnostní prvky, které se užívají při činnosti v kuchyni, dílně a laboratoři s tím, že každé své tvrzení zdůvodníte.

a) Užíváme při uvedených činnostech speciální oděv nebo jeho část a pokud ano, z jakého bývají materiálu. Svoji odpověď zdůvodněte.
b) Jíme na pracovním stole a navíc bez umytí rukou? Odpověď zdůvodněte.
c) Měli bychom popisovat štítky na lahvičkách či jiných nádobách názvy látek, které nádoby obsahují? Odpověď zdůvodněte.
d) Můžeme ponechávat hořlavé látky, popř. plyny pod tlakem, blízko otevřeného plamene? Odpověď zdůvodněte.
e) Které ochranné prostředky používáme při práci se žíravými látkami?  Odpověď zdůvodněte.
f) Jak se likvidují zbylé hořlavé, žíravé, popř. jinak nebezpečné zbytky  látek, které už nebudeme potřebovat?

Širší verze úlohy 1

Nechce se tomu ani věřit, ale faktem je, že pracovní postupy, ale i řadu postupů bezpečnosti práce, které používáme v laboratoři, realizujeme i v kuchyni nebo v dílně vlastního domu a nejen tam. Tušit, že to, co děláme v podstatě denně běžném životě, je vlastně“ zakuklená“ chemie, možná bychom na tuto vědu pohlíželi poněkud jinak. A nebo bychom už pod záminkou, že v chemii jsme nebyli nikdy dobří, se už nikdy neukázali ani v kuchyni (maximálněji tam došli pro pití či jídlo do lednice), natož do dílny. Jenže život se s nikým nemazlí, tedy budeme muset pravděpodobně tu a tam na obě zmíněná místa. Tak se alespoň pojďme zamyslet, jak k různým činnostem přistupovat trochu s nadhledem. Zkuste tedy odpovědět na následující dotazy a hned víte, na čem jste.

a) Při jakých činnostech používáme v kuchyni/dílně speciální oděvy, ochranné pomůcky nebo alespoň jejich části? A stručná nápověda. Třeba smažit právě nasbírané houby v plavkách je fajn a možná i sexy, ale…

b) Je dobré rozložit si svačinku nebo oběd na pracovním stole a pojídat ji neumytýma rukama? Ať odpovíte ano či ne, svou odpověď zdůvodněte.

c) Onehdy jsem jedl(a) speciální smažený sýr. Byl sladký, přestože sladký být v žádném případě neměl. Kuchař si totiž spletl nádoby, konkrétně nádoby s hladkou moukou a s moučkovým cukrem, protože nádoby  nebyly popsané. Uveďte další příklady záměn v kuchyni, které mohou způsobit nijak neoznačené nádoby. Pokud máte k dispozici i prima záměnu z dílny, dejte ji k lepšímu.

d) Proč není dobré nechávat hořlavé látky nebo plyny pod tlakem blízko otevřeného plamene?

e) Které ochranné prostředky používáme při práci se žíravými látkami?

f) Člověk toho v domácnosti nashromáždí opravdu hodně. Něco hodí do koše, něco vytřídí jako recyklovatelný odpad. A pak je tu něco, čemu se říká odpad nebezpečný a toho se zbavuje obtížněji. Tak schválně, copak byste udělali se zbytky hořlavých látek a žíravin z domácnosti?

Řešení

Ad a) V kuchyni užíváme speciální prostředky především proti popálení, a to jak horkými kapalinami (např. rozpáleným tukem), tak horkým nádobím, popř. rozpálenou troubou. Jde např. o tzv. „chňapky“ - ochranné rukavice, dále ochranné oděvy (např. různé zástěry), popř. při smažení i ochranné brýle. Všechny posledně uvedené textilní výrobky musí být z bavlny (nebo lnu), popř. ze speciálních nehořlavých materiálů s vysokou izolační schopností. (Ochranné pomůcky z běžných syntetických tkanin jsou nebezpečné pro vysokou teplotu plamene i jejich snadnou zápalnost.)

Ad b) Ve znečistěném prostředí je pojídání potravin, zvláště  neumytýma rukama, velmi nebezpečné, protože přinejmenším hrozí zažívací či střevní potíže, v horším případě pak nebezpečné choroby jako je např. žloutenka.

Ad c) Při řádném popisu obsahu nádob jak v kuchyni, tak v dílně a samozřejmě i v laboratoři předejdeme záměnám, které mohou způsobit zkažení připravovaného jídla (kuchyň), ale hlavně narušení bezpečné práce (v kuchyni, v dílně a hlavně v laboratoři).

Ad d) Hořlavé látky (zvláště v otevřených nádobách) se obvykle značně odpařují a je pak nebezpečí vznícení těchto par a „přeskočení“ plamene do nádoby s hořlavinou. Ani uzavřené kapalné a plynné hořlavé látky nenecháváme blízko otevřeného plamene. Jednak nemůžeme vyloučit netěsnost nádob a jednak při jejich přehřátí může dojít k výbuchu.

Ad e) Při práci se žíravými látkami obvykle vystačí „nechemici“ s ochrannými brýlemi (lépe ochranným štítem), gumovými rukavicemi a ochranným bavlněným oděvem (např. plášť, montérky).

Ad f) Ve většině obcí probíhá několikrát za rok předem ohlašovaný sběr nebezpečného odpadu. Také některé sběrné dvory přijímají tento odpad.

Kratší verze úlohy 2

Vyjmenujte alespoň tři výrobky a) v kuchyni, b) na WC, c) v obývacím pokoji, d) v koupelně, e) v dílně, které jsou produkty chemického průmyslu.

Širší verze úlohy 2

Pořád máte ještě představu, že kuchyně i dílna jsou chemie prosté? Už možná ne. Ale zkusíme ještě jeden kvíz. Zamyslete se na chvíli a vyjmenujte tři výrobky chemického průmyslu, které najdete:

a) v kuchyni
b)
na WC
c)
v obývacím pokoji
d)
v koupelně
e)
v dílně

Řešení

Ad a) Jar, teflonová pánev a všechny výrobky z plastů
Ad b) Savo pro WC,  osvěžovače vzduchu, plastová prkénka na mísu na WC
Ad c) plastové povrchy některých skříní, záclony, potahy na čalouněný nábytek
Ad d) šampony, mýdla, prací a čistící prostředky
Ad e) plastové hmoždinky do zdi, barvy a rozpouštědla, mazadla, úložné plastové skřínky na nářadí

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Motivace žáků ve výuce chemie SOŠ pomocí úloh z běžného života.

Ostatní články seriálu:

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 23. 12. 2010
Zobrazeno: 7065krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 4

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
JANOUŠKOVÁ, Svatava. Úvod do studia chemie. Metodický portál: Články [online]. 23. 12. 2010, [cit. 2019-09-17]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/O/4625/UVOD-DO-STUDIA-CHEMIE.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.