Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona prakticky

Časová osa, metodická část pro žáky SŠ

Ikona inspirace
Autor: Mgr. Miroslav Houska
Spoluautor: Mgr. Tomáš Mikeska, Mgr. Petr Procházka
Anotace: Jak jdou po sobě jednotlivá století? Jaké známe kalendáře? V kterých stoletích se odehrály významné události? V kterých staletích žily významné osobnosti?
Článek se zabývá problematikou výuky časové osy na středních školách.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Gymnázium » Kompetence k řešení problémů » je otevřený k využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran
Očekávaný výstup:
  1. gymnaziální vzdělávání » Člověk a společnost » Dějepis » Úvod do studia historie » charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého
Mezioborové přesahy a vazby:
  1. Gymnaziální vzdělávání -> Matematika a její aplikace
Průřezová témata:
  1. Gymnaziální vzdělávání » Osobnostní a sociální výchova » Spolupráce a soutěž
Organizace řízení učební činnosti: Frontální, Skupinová
Organizace prostorová: Školní třída
Nutné pomůcky: tabule, projektor, pracovní listy, připravené lístky s událostmi, připravené lístky s letopočty
Klíčová slova: kalendář, čas, časová osa, letopočet, historická epocha
Vazby článku:
Tento článek navazuje na téma článku: Čas, časová osa a kalendář v lidských dějinách

Úvod:

Základním aspektem dějin a dějinných událostí je, že se odehrávají v určitém čase a prostoru. Proto je nesporně důležitá znalost způsobů časové orientace v dějepisném slova smyslu. V tomto případě není rozhodující, zda se jedná o dějiny celých civilizací, národů nebo dějiny konkrétních osob či událostí našeho vlastního života. Pochopení principu plynutí času a orientace v této problematice je tak jedna z důležitých schopností praktického života, jež by měla výuka dějepisu poskytnout.

Žáci 1. ročníku šestiletého gymnázia již určité zkušenosti s dějepisem mají, přesto jsou jejich znalosti poněkud nesourodé s ohledem na jejich dosavadní různou intenzitu studia i způsob výuky. Proto se na počátku tohoto ročníku začíná při studiu dějepisu od základu, připomenutím způsobů chápání času, počítání a měření času a podobnými aktivitami. Vzhledem k jejich určitým dosavadním znalostem a zkušenostem se studiem dějepisu jde spíše o téma opakovací, které pomůže upevnit a prohloubit dosavadní získané informace.

Cíl výuky:

Žák:

  • dokáže se orientovat v čase;
  • dokáže vysvětlit princip časové osy a její použití;
  • dokáže vysvětlit rozdíl mezi lineárním a cyklickým chápáním plynutí času;
  • zná základní členění historických období a dokáže je chronologicky seřadit;
  • dokáže pracovat s příslušnými pojmy a správně je používat;
  • prokáže schopnost určitých početních úkonů s letopočty (před naším letopočtem i našeho letopočtu).

Časová dotace

Pro uskutečnění výuky tohoto tématu dostačuje 1 vyučující hodina (45 min.). V příloze jsou uvedeny dvě další společné aktivity, které umožní žákům aktivní odpočinek, určité uvolnění a zároveň stálý kontakt s tématem.

Motivace

Vhodnou motivací se nabízí odkaz na vlastní osobní historii, resp. na dějiny vlastní rodiny v podobě rodokmenu, nebo alespoň významných mezníků v historii rodiny. Další možností je správně zařadit děj oblíbené dobrodružné literatury či filmu, nebo správně určit, zda se mohli setkat konkrétní známé osobnosti.

Metody a učební pomůcky

  • frontální výuka
  • diskuze
  • skupinová práce
  • tabule
  • projektor
  • pracovní listy
  • připravené lístky s událostmi
  • připravené lístky s letopočty

Ročník

V případě víceletých gymnázií je téma vhodné zařadit na začátek výuky v prvním ročníku, jak bylo zmíněno výše. V případě potřeby a vhodnosti je možné využít aktivity i ve vyšších ročnících v patřičné souvislosti s dalšími tématy. S časovou osou je vhodné názorně pracovat v rámci každé hodiny dějepisu.

Struktura vyučovací hodiny

a) Úvod: příchod, pozdrav, stručné představení nadcházející hodiny (5 min.)

b) Frontální výuka: Především zopakování již známých pojmů a doplnění nových. Vysvětlení rozdílu při vnímáním času lineárním nebo cyklickým způsobem. Ztvárnění vodorovné nebo svislé časové osy. Upozornění na problematiku pojmu „rok 0“ a vysvětlení základního pojmosloví. (10 min.)

c) Pracovní list (viz příloha): Pracovní list je pro individuální práci, ale v případě potřeby se mohou žáci spolu radit. (cca 13 min.)

d) Aktivity v hodině (viz příloha):

  • Časová osa: Každý žák dostane jednu událost. Projektorem se promítne zadání a žáci mají za úkol rozdělit se do skupin – před naším letopočtem a našeho letopočtu. Po úspěšném splnění se pak všichni musí správně seřadit do „živé časové osy“.
  • Letopočtové domino: každá dvojice žáků dostane rozstříhané kartičky „domina“ a musí je správně pospojovat. (celkem cca 12 min.)

e) Závěr: reflexe a zpětná vazba, odpovědi na případné dotazy (5 min.)

Reflexe:

Vzhledem k tomu, že základní pojmy a principy nebyly pro žáky úplně nové, byl úvod do problematiky poměrně hladký a svižný. Poměrně rychle se podařilo vysvětlit rozdíly lineárního a cyklického prožívání času. Překvapivě s pochopením, bez zvláštních obtíží, žáci reagovali i na problematiku roku 0. Aktivity plnili přiměřeně zodpovědně, vzhledem ke svému věku, a to jak v celotřídní skupině, tak ve dvojicích.

Mnohem větší problém činilo matematické vyjádření přepočtu na islámský letopočet. Mezipředmětová vazba matematiky a historie byla pro mnohé neočekávaná až nepochopitelná, což jen plně potvrzuje nutnost její větší podpory.

Další úskalí se objevuje v případě tematického zadání z oblasti, která zatím nebyla v rámci výuky probíraná. To se týká především druhé části otázky č. 4 a otázky č. 5 (viz příloha č. 2). Tyto úkoly mohly být zdárně splněny jen při spolupráci s vyučujícím. Na druhou stranu se tak žáci předběžně seznamují s pojmy a souvislostmi, s nimiž se později stejně setkají, a mohou je již správně vnímat jaksi „podprahově“.

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Čas, časová osa a kalendář v lidských dějinách.

Ostatní články seriálu:

Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
doc920 kBAktivity a pracovní list
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 30. 12. 2014
Zobrazeno: 5390krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

2 uživatelé Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
HOUSKA, Miroslav. Časová osa, metodická část pro žáky SŠ. Metodický portál: Články [online]. 30. 12. 2014, [cit. 2019-09-22]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/GJE/19395/CASOVA-OSA-METODICKA-CAST-PRO-ZAKY-SS.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.