Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > Osobnostní a sociální výchova > Sociální komunikace

Zobrazit na úvodní stránce článků

Začínáme se školním parlamentem I.

Praktický příspěvek
inspirace
projekt

Jednou z možných cest k úspěšnému naplňování přínosů a okruhů průřezového tématu Výchova demokratického občana je školní parlament (nebo jakákoli podobná forma samosprávného zapojení žáků do života školy). Dobře fungující žákovská samospráva rozvíjí u žáků demokratické znalosti, dovednosti a postoje. V mnoha základních školách školní parlament či žákovská rada funguje, často však spíše formálně. Žáci nevědí, proč v parlamentu jsou a k čemu je jim dobrý, zasedání parlamentu se točí okolo stejných témat bez reálných řešení, vidět jsou pouze ti nejstarší apod. Naopak učitelé často bojují s pasivitou žáků, nevědí, jakou činností se s parlamentem na pravidelných zasedáních zabývat, nezažili nikdy model dobře fungujícího parlamentu atd. Stále aktuální otázkou tak zůstává, jak pracovat se školním parlamentem, aby byl efektivní a žáci se v něm na základě osobního prožitku učili aktivnímu občanství.

V následujícím textu bychom Vám rádi nabídli konkrétní kroky a aktivity, které Vám pomohou v zakládání či zlepšování parlamentu na vaší škole. Toto pojetí vychází ze dvou zdrojů. Z britského modelu práce se žákovskou participací (www.schoolcouncilswales.org.uk) a ze zkušeností z projektu POLITEIA, který se zabývá tématem demokracie na základních školách (www.politeia.cz).

V tomto textu budeme nejčastěji používat pojem školní či žákovský parlament, který se běžně objevuje na českých školách (někde se objevují také žákovské rady, v praxi však jde o synonyma). Celé téma však chápeme v širším kontextu a kloníme se spíše k označení žákovská participace.

Práci na dobře fungujícím parlamentu můžeme rozdělit do pěti kroků:

  1. příprava
  2. volby
  3. trénink zvolených zástupců
  4. parlament o sobě dává vědět
  5. hodnocení

Jednotlivé kroky jsou popsány v článcích Začínáme se školním parlamentem II - VI. Každá fáze obsahuje několik konkrétních aktivit, které podporují práci parlamentu. Berte je jako inspiraci, jako jednu z možných cest k efektivnímu fungování žákovského parlamentu.

Další možnou cestou jak nastartovat práci se školním parlamentem je začít s menším projektem. Nejdříve je třeba dát dohromady tým několika aktivních žáků, kteří sami mají chuť ve škole něco měnit a zlepšovat. Tato akční skupina si sama zvolí téma libovolného projektu (např. vyzdobení školní chodby nebo organizace plesu), který připraví a realizuje. Právě tito žáci se mohou stát základem budoucího parlamentu. Zároveň i ostatní žáci a učitelé uvidí pozitivní výsledky projektu, čímž budou přirozeně motivováni k participaci na dění ve škole a lépe se ztotožní s myšlenkou parlamentu. Výhodou této cesty je, že základem budou skutečně aktivní a motivovaní žáci, kteří nebudou do ničeho nuceni, a budoucí parlament bude vznikat z reálné potřeby žáků podílet se na chodu školy.

Pokud si vyberete cestu projektu (ať už s parlamentem nebo méně formální skupinou žáků), doporučujeme dodržovat základní kroky projektového managementu. Upravené pro podmínky základních škol je najdete v projektové části výukových materiálů programu POLITEIA (www.politeia.cz).

Odkazy na další díly:
Začínáme se školním parlamentem 2
Začínáme se školním parlamentem 3
Začínáme se školním parlamentem 4
Začínáme se školním parlamentem 5
Začínáme se školním parlamentem 6

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám