Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona prakticky

Virtuální hospitace - Občanský a společenskovědní základ: Feminismus

Ikona zkusenostIkona hodina
Autor: Mgr. Marek Fajfr

K videozáznamu.

Anotace: Žáci se v hodině věnované feminismu proměňují v analytiky médií a ve společné diskusi vyhledávají genderové stereotypy v reklamách a ve svém životě.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Gymnázium » Kompetence sociální a personální » přispívá k vytváření a udržování hodnotných mezilidských vztahů založených na vzájemné úctě, toleranci a empatii
  2. Gymnázium » Kompetence k učení » kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi
Očekávaný výstup:
  1. gymnaziální vzdělávání » Člověk a společnost » Občanský a společenskovědní základ » Člověk ve společnosti » respektuje kulturní odlišnosti a rozdíly v projevu příslušníků různých sociálních skupin, na příkladech doloží, k jakým důsledkům mohou vést předsudky
  2. gymnaziální vzdělávání » Člověk a společnost » Občanský a společenskovědní základ » Občan ve státě » rozlišuje složky politického spektra, porovnává přístupy vybraných politických seskupení k řešení různých otázek a problémů každodenního života občanů
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:
  1. Gymnaziální vzdělávání » Mediální výchova » Mediální produkty a jejich významy
  2. Gymnaziální vzdělávání » Osobnostní a sociální výchova » Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti
Organizace řízení učební činnosti: Frontální
Organizace prostorová: Školní třída
Nutné pomůcky: záznam reklamy ve vhodném formátu, dataprojektor a počítačová technika, pracovní list (příp. samostatně Kodex reklamy)
Klíčová slova: společnost, gender, reklama, politické ideologie, feminismus

Úvod:

Ideologie feminismu je žákům 4. ročníku šestiletého studia objasňována pomocí analýzy televizních reklam. Tato virtuální hospitace z Občanského a společenskovědního základu byla natočena v listopadu 2010 v Gymnáziu Na Vítězné pláni v Praze.

Cíl:

Cílem výuky je vést žáky k odhalování symbolického násilí v mediálním sdělení.

 

O vyučovací hodině občanského a společenskovědního základu můžete diskutovat s Mgr. Markem Fajfrem z Gymnázia Na Vítězné pláni v Praze, jehož výuka byla natočena, a s Mgr. Slavojem Tomečkem, z katedry filozofie (Filozofická fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě). Pokud byste se jich na cokoliv rádi zeptali nebo máte zájem diskutovat o hodině a natáčení s dalšími diváky této virtuální hospitace, zapojte se do on-line diskuze. Ta bude probíhat v úterý 18. 1. 2011 od 16.00 do 16.45.

Diskuzní fórum k této virtuální hospitaci naleznete zde.

K této virtuální hospitaci je otevřen pohled v digifoliu. Prohlédnout si jej můžete zde.

Autoevaluace:

Cíl hodiny byl naplněn částečně. Společně s žáky jsme se myslím skutečně kritickým sledováním dobrali skrytého násilí v mediálních sděleních. Bylo poukazováno na faktickou nerovnost mezi sociální konstrukcí obou pohlaví, což by mohlo mít reálný vliv i na vztahy, které budou studenti v budoucnu utvářet.

Celkově však hodina mohla působit jako manipulativní (indoktrinace!?). V průběhu celého bloku politických ideologií byli žáci na fakt mého implicitního názoru upozorňováni, nicméně u tohoto tématu byla z mého pohledu neutrálnost skutečně neudržitelná.

Na tuto hodinu by bylo vhodné navázat reflexí manipulace ve škole obecně, zamyšlením se nad školou jako „politickým prostorem“ a možností/potřebou její neutrálnosti a apolitičnosti.

Z mé strany, myslím, nebyl vytvořen dostatečný prostor pro oponování, reflexi, polemiku. Na některých bylo vidět, že by k feministickým názorům v soukromí nebo bez kamer nahlas vyslovili nesouhlas, ale neodvážili se a nebyli k tomu vybídnuti ani mnou. V průběhu hodiny jsem se tedy spíše snažil nabízet otázky k soukromé reflexi, k zamyšlení mimo rámec hodiny.

Svůj účel spíše nesplnil „kodex reklamy“, který byl použit překotně a nesystematicky. Příště bych zřejmě zařadil práci s nějakou sociologickou studií nebo přehlednými grafy a tabulkami (např. od ČSÚ).

Nadále bych používal stejný výběr reklam, z toho množství, které je k dispozici. Pro ilustraci generových stereotypů jsou některé rafinované (BeBe Dobré ráno) a některé explicitnější (AXE). Myslím, že je to vhodné médium, které jsou studenti (pod vedením a někdy i bez něj) schopni číst velice kriticky.

Třída, kterou jsem požádal o spoluúčast na virtuální hospitaci je při běžné výuce spíše komunikativní. Vytváří příjemně zvídavou a zároveň zábavnou atmosféru. Mnozí žáci v této třídě jsou zvyklí pokládat spontánně v průběhu hodiny dotazy a tím spoluřídit obsah hodiny. Ve třídě jsou k sobě spíše ohleduplní a povětšinou zvládnou naslouchat názoru nebo dotazu druhého.

Z tohoto hlediska pro mě byl průběh hospitované hodiny překvapující, protože dotazů a reakcí bylo podstatně méně, než jsem čekal. Žáci byli na svůj standard nesmírně disciplinovaní. Pravděpodobně za to mohla nejen jejich, ale především moje zjevná nervozita a z toho plynoucí snaha zbytečně hodně mluvit.

Na druhou stranu je dobré vědět, že žáci naší školy jsou aktivitami a podporou pro vyslovování vlastních názorů někdy doslova zahlceni a sami vyžadují výkladové hodiny, které jsou pro ně mnohem bezpečnější a přehlednější: a) vyžadují od nich menší aktivitu nebo b) poskytují lepší soukromí pro vlastní názory, které třeba nechtějí prezentovat. (Sociální tlak na konformitu je především ve společenských vědách patrný.)

Představa kvalitní hodiny je u nich někdy založena na odbornosti (kvalitě) poskytovaných informací (tomu se snažím přizpůsobovat i používaný jazyk – správné používání cizích slov, česká synonyma, obecně rozvíjení slovní zásoby) a také jejich kvantitě. Přestože jsem zastáncem co nejrozmanitějších aktivizujících metod, zážitkového učení apod., z didaktického hlediska je tady nutné neustále volit jakýsi kompromis mezi kognitivními a praktickými výstupy. 

Evaluace

Virtuální hospitaci zhodnotil Mgr. Slavoj Tomeček, didaktik společenských věd z katedry filozofie (Filozofická fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě), který se rovněž zapojí do on-line diskuze k této hodině ( 18. 1. 2011 od 16.00 do 16.45).

Cíl hodiny

Učitel si jako hlavní cíl vytkl seznámit žáky s ideologií feminismu. Nešlo mu však pouze o jednoduchý výčet a charakteristiku základních myšlenek, hodnot a principů, na kterých ideologie feminismu stojí. Dle jeho vlastních slov mu šlo především o vyvrácení předsudků, které se - jak předpokládá - vůči feminismu ve veřejnosti tradují. Jde zejména o názor, že feminismus je ve své podstatě hloupý a je záležitostí především „hysterických žen“. Z aktivit, které pro dosažení cíle zvolil, je dále patrná snaha o to, aby si žáci sami uvědomili, že feminismus otevírá důležitá témata, která rozhodně hloupá nejsou, protože zásadním způsoben ovlivňují postavení a kvalitu života žen v naší společnosti.

Metody výuky

Při výběru vyučovacích metod byl učitel veden snahou co nejvíce zapojit žáky. Celá hodina byla postavena na třech hlavních aktivitách.

První aktivita spočívala v analýze čtyř reklam, kterou měli žáci provádět s pomocí vyučujícím předem připravené tabulky. Poté následovala prezentace výsledků této analýzy v režii vyučujícího. Aktivita byla koncipována zjevně tak, aby bylo dosaženo jednoho z hlavních cílů celé výuky – uvědomění si důležitosti a závažnosti feministické kritiky některých společenských jevů. Z tohoto hlediska byla aktivita zvolena velmi vhodně. Reklamy jsou koncipovány tak, aby upoutaly pozornost a přitom podávaly jednoduchá a všem srozumitelná sdělení, takže jsou nutně vystavěny na obecně sdílených a samozřejmých společenských normách a hodnotách utvářejících sociální kontext našeho života. Také výběr reklam byl z tohoto hlediska skutečně zdařilý a pokryl širokou škálu sdílených hodnot.

Druhá aktivita byla postavena na práci s připraveným pracovním textem obsahujícím výtah z kodexu reklamy a dále slovníček důležitých pojmů vztahujících se k základním tématům feminismu.

Kodex měl zřejmě sloužit jako podklad pro zamyšlení žáků nad otázkou, proč ani jedna ze zhlédnutých reklam nebyla shledána jako eticky závadná, přestože mohou být především ženami vnímány jako porušení etických principů v kodexu obsažených.

Třetí aktivita byla zaměřena na shrnutí a doplnění probíraných témat. Pomocí klíčových slov ve slovníčku, která dále upřesnil ve výkladu spolu s použitím dokreslujících příkladů, učitel prezentoval témata a myšlenky, jež tvoří základ většiny feministických koncepcí.

Rozbor jednotlivých částí hodiny

Úvod

V úvodu učitel žáky seznamuje s cílem hodiny. Jedná se o téma navazující na předchozí hodiny, ve kterých byly probírány jednotlivé politické ideologie. Učitel dále žákům sdělil, že hlavním cíle hodiny je zbořit předsudek, který je prý velmi český, a sice že feminismus je ve své podstatě hloupý. Zároveň jsou žáci vyzváni k tomu, aby byli jako v předchozích hodinách kritičtí, protože by mohli být učitelem manipulováni, což platí zvláště pro téma feminismu, protože učitel je jeho zastáncem. U tak citlivých témat, jako je právě například téma politických ideologií, je toto upozornění velmi důležité a navíc jsou tak žáci vedeni ke kritickému myšlení, což je jeden z nejdůležitějších obecných cílů výuky.

Kritickou výhradu mám však k formulaci hlavního cíle, kterým je zboření předsudku o hlouposti feminismu. Nepřipadá mi příliš šťastné ani vhodné začínat hodinu explicitně vyjádřeným předpokladem, že žáci trpí předsudkem, který se chci pokusit zbořit. Spíše bych volil krátkou aktivitu (například brainstorming), jejímž cílem by bylo zjistit názorovou škálu, případně základní povědomí o tématu, kterým se chci v hodině zabývat. Osobně by mne jako učitele nejprve zajímalo, co mí žáci o feminismu vědí, co slyšeli, co si o něm myslí, jaké mají povědomí o důvodech vzniku feministické ideologie apod. (Mám-li bořit předsudky, musím nejprve vědět, zda a jaké předsudky zde jsou.) To mi pak poskytne odrazový můstek, abych se zaměřil na to, o čem žáci nemají příliš dobré povědomí, o čem mají pouze kusé, mylné či zavádějící informace apod. Zároveň je tím motivuji k aktivní účasti na následující činnosti, ve které mohou dostat prostor k lepšímu vyjádření svých názorů, konfrontovat se s odlišným pohledem na daný problém atd.

Sledování a analýza obsahu reklam

V úvodu učitel velmi srozumitelně vysvětlí žákům, co bude jejich úkolem a rozdá jim pracovní listy s tabulkou, do níž mají zaznamenat název produktu, cílovou skupinu, na niž je reklama zaměřena, a konečně jak je v reklamě zobrazena žena, respektive muž. Učitel postupně několikrát pouští jednotlivé reklamy a žáci si průběžně zaznamenávají své postřehy do tabulky, jsou vybízeni k tomu, aby se na reklamu dívali nikoli jako potenciální spotřebitelé, ale jako sociální vědci. Žáci jsou činností zaujati a je patrné, že si skutečně všichni dělají poznámky do předpřipravených tabulek. Je vidět, že podobnou činnost nedělají poprvé a že jsou na interaktivní metody výuky zvyklí.

Po skončení promítání reklam učitel vybízí žáky k tomu, aby prezentovali obsah svých záznamů. Klade otázky, na něž mají žáci hledat odpovědi ve svých poznámkách. Někteří se prezentace aktivně účastní, ale většina třídy je v této fázi hodiny pasivní. Učitel zaznamenává postřehy žáků na tabuli pomocí jednotlivých slov, ale nijak je netřídí. Zaznamenané postřehy ihned uvádí do souvislosti s důležitými tématy feminismu (mýtus oddělených sfér, rodinného krbu apod.).

V této části hodiny mne nejvíce překvapilo, jak málo vyučující využíval toho, co si žáci k jednotlivým reklamám skutečně zaznamenali. Očekával bych, že se pokusí alespoň přenést výsledky na tabuli v přehledně utříděné podobě a s tím pak bude pracovat – hledat společné rysy, poukazovat na ty pojmy, které jsou důležité pro feministickou kritiku atd. Důsledně nevyužívá ani to, co má zaznamenáno na tabuli.

Nabízela se zde ještě alternativa v podobě skupinové práce. Žáci by si ve skupinách mohli zahrát na sociální vědce (výzkumný tým) a pokusit se zobecnit získaná empirická data (záznamy ze sledování reklam). Každý tým by pak prezentoval své výsledky, které by byly zaznamenány na tabuli a rozebrány v následné „vědecké diskusi“.

Nabízí se ještě další alternativy, které bych rád rozebral v následné on-line diskusi.

Zobrazení ženy v reklamě a etický kodex reklamy

Co mělo zřejmě být zamýšleným cílem této aktivity, jsem už zmiňoval v charakteristice metod. Je škoda, že možností aktivního zapojení žáků, které se zde nabízejí, nebylo vůbec využito a vše se nakonec odehrálo plně v režii vyučujícího, který prezentoval pouze svůj pohled na to, co by mohlo být ve zhlédnutých reklamách považováno za porušení etického kodexu. Vyučující to sám v závěrečné reflexi přiznává. O své nápady, co by se dalo s kodexem reklamy dělat, bych se opět rád podělil v internetové diskusi.

Práce se slovníčkem pojmů

Žáci obdrželi přehled základních pojmů, který tvoří zároveň jakousi osnovu důležitých feministických témat. Ve slovníčku však tyto pojmy jsou uvedeny bez vysvětlení, takže předpokládám, že učitel chtěl, aby si žáci ke každému pojmu zapsali stručnou charakteristiku, či definici. O to překvapivější je, že vyučující začíná tuto část konstatováním, že některé pojmy byly již probrány. Domnívám se, že v tomto okamžiku se někteří žáci definitivně začali ztrácet, protože si nejsem jistý, že si v okamžiku, kdy se o těchto pojmech hovořilo (například během rozboru reklam) průběžně vedli záznamy do sešitu. Vyučující by proto měl už probrané pojmy znovu vysvětlit, aby si každý mohl do sešitu nebo záznamového archu provést přesný zápis.

Podle mne by bylo vhodnější práci se slovníčkem navázat na rozbor reklamy. Pokud by se na tabuli objevil přesný záznam všech postřehů žáků, mohlo jej být využito k ilustrování některých pojmů, jež se objevily ve slovníčku. Žáci by mohli sami v reklamách nalézt příklady patriarchátu, symbolického násilí apod. To by pak mohli doplnit dalšími příklady z vlastní zkušenosti. A zároveň by se tak ujistili, že daným termínům dobře rozumí.

Výčet pojmů ve slovníčku navíc ukazuje ještě na jeden podle mne podstatný nedostatek, a to je absence zmínky o feministkami navrhovaných řešeních všech problémů, na které bylo během hodiny poukázáno. To je totiž dost podstatné pro pochopení každé politické ideologie, a podle mne to o feminismu platí dvojnásob. Uvědomuji si, že je to dost složité, protože každý proud feminismu navrhuje něco jiného, ale každý návrh či recept na řešení je svým vyzněním dost radikální (a to i v praxi, pokud jej prosazují skutečně radikální feministky – což se reálně děje) a žáci by o tom měli vědět. Jediný náznak řešení je zde v podobě pozitivní diskriminace. Ale to je dost málo a navíc by zde mělo být více poukázáno na jeho problematičnost.

Závěrečné shrnutí

Na závěr bych chtěl vyslovit své poděkování panu kolegovi za to, že našel odvahu pozvat nás do své učitelské kuchyně. Myslím, že je to učitel, který je nadšený pro svůj obor, což je podle mne jeden z hlavních předpokladů pro každého, kdo se chce stát dobrým učitelem. Z chování žáků v hodině je dobře patrné, že jako učitel má u nich přirozený respekt a autoritu. Tomu, co říká, je dobré věnovat pozornost, protože to může být důležité, stojí to za úvahu, zamyšlení, byť i kritické, a proto jsou jeho žáci ochotní s ním diskutovat a vyjadřovat své názory. Je také dobře patrné, že jsou žáci pravidelně vedeni k systematické práci, průběžně si pořizují zápisy do sešitu, nebojí se vyjadřovat svůj názor, dokážou dobře formulovat své myšlenky apod.

Hodina byla pečlivě připravená a promyšlená tak, aby hlavních cílů výuky bylo dosaženo. Z pohledu žáka lze říci, že po absolvování hodiny získal základní povědomí o tématech a problémech, které stojí v základu všech proudů ideologie feminismu.

Mé kritické výtky proto směřovaly především k tomu, že žáci v hodině nedostali větší prostor pro samostatnou práci v okamžiku, kdy se to přímo nabízelo, nebo kdy to očividně bylo záměrem samotného vyučujícího (zejména při vyhodnocování záznamů ze sledování reklam).

Velmi pozitivně pak hodnotím celkové vystupovaní a kultivovaný projev vyučujícího. Učitel svou vstřícností, otevřeností, schopností vyslechnout názory žáků a adekvátně se k nim vyjadřovat vytváří v hodině uvolněnou, přátelskou atmosféru, která je nezbytnou podmínkou aktivní účasti žáků ve výuce.

Proto bych se chtěl v internetové diskusi kromě jiného zaměřit na promýšlení možných alternativ v pojetí předvedené hodiny tak, aby bylo dosaženo co nejaktivnější účasti žáků ve výuce při splnění vytčených cílů výuky. Snad se nám tak podaří přiblížit se zase o krůček k onomu platónskému ideálu dokonalé vyučovací hodiny.

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Virtuální hospitace na gymnáziích.

Ostatní články seriálu:

Citace a použitá literatura:
[1] - SMETÁČKOVÁ, I.; VLKOVÁ, K. Gender ve škole. Praha : Otevřená společnost, o.p.s., 2005. 191 s. ISBN 80-903331-2-5. 
Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
Odstranitdoc46 kBPracovní list
Odstranitpdf97 kBAutoevaluace
Odstranitpdf146 kBEvaluace
Anotované odkazy:
Databáze televizních reklamDatabáze televizních reklam obsahuje více než 4500 klipů. Reklamy jsou vyhledávány podle několika kritérií - abecedně nebo chronologicky. Zhlédnout lze například také zahraniční reklamy, které český divák nezná.
FeminismusInternetové stránky o ženách, o mužích, feminismu a gender studies. Stránka byla vytvořena v rámci projektu Ženy a média, který realizuje Gender Studies, o. p. s. Vedle tematicky tříděných článků zde naleznete také slovníček pojmů z oblasti feminismu.
Rada pro reklamuNa internetových stránkách Rady pro reklamu můžete nalézt Kodex reklamy. Stránky mimo jiné také prezentují seznam členů Rady, formulář pro stížnosti a seznam řešených kauz (včetně rozhodnutí).
Otevřená společnost, o.p.s.Otevřená společnost o. p. s., je nezisková organizace, která působí v oblasti přístupu a participace občanů na správě věcí veřejných, v oblasti kulturní politiky, ale věnuje se i tématu sociální exkluze a rovných příležitosti pro ženy a muže.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 04. 01. 2011
Zobrazeno: 11864krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 2

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 2.6666666666666665
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
1 uživatel Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
1 uživatel Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
FAJFR, Marek. Virtuální hospitace - Občanský a společenskovědní základ: Feminismus. Metodický portál: Články [online]. 04. 01. 2011, [cit. 2019-08-17]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/GJA/10133/VIRTUALNI-HOSPITACE---OBCANSKY-A-SPOLECENSKOVEDNI-ZAKLAD-FEMINISMUS.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: Petr KoubekVloženo: 06. 01. 2011 11:44
Chci panu kolegovi nejprve poděkovat za velmi přínosnou ukázku výuky tématu, které rozhodně do gymnázia patří. Vesměs souhlasím s metodickými poznámkami recenzenta, takže se jimi nebudu vůbec zabývat. Co bych chtěl ale vytknout panu kolegovi i recenzentovi, je didaktického rázu. Podlé mého soudu, znalostí, životní zkušenosti a praxe bych tuto hodinu rozhodně nezařazoval do bloku politických ideologií. V XXI. století rozhodně ne, zvláště když k ohledávání pojmu genderu učitel vybírá analýzu mediálního diskurzu a práci se společenskými stereotypy o genderu. Politika postavení ženy a rovných příležitostí pro ženy a muže je na úrovni OSN, Evropské unie a mnohých vyspělých zemí Západu politikou závažnou. Naše společenství, jehož plnohodnotnou součástí jsme vstupem do MMF, NATO a EU, si uvědomuje význam této politiky, neboť ovlivňuje život a budoucnost naší společnosti, charakter kultury a budoucí konkurenceschopnost stejně jako politika dopravní, bezpečnostní nebo vzdělávací. To, že tomu tak v českém diskurzu zcela není, není vinou žáků, učitelů ani odborníků na rovnost žen a mužů; a dokonce ani premiérů a prezidentů. Je to dáno tranzitivním charakterem společnoasti, která řeší problémy zachování ekonomické konkurenceschopnosti na "tvrdé" úrovni zajištění základní infrastruktury, a nemá tudíž tolik sil a mentálního potenciálu, aby dohlédla dopad tématu, kterése týká základních hodnot jako je rovnost a právo na svůj rozvoj. Doufám, že se situace alespoň začne měnit! A tím se vracím na počátek a znovu chci poděkovat panu Mgr. Fajfrovi, že s takovým tématem k žákům přišel. Věřím, že o nanometr posunul českou společnost a veřejný diskurz na téma gender blíže k západnímu standardu. ;-) Petr Koubek, garant gymnaziálního vzdělávání VÚP v Praze, povoláním učitel OSZ a ČJL
2.Autor: RNDr. Božena RytířováVloženo: 12. 01. 2011 19:14
Hledám na tomto portálu především stránky týkající se přírodních věd, ale tato virtuální hodina mě zaujala. Jsem ráda, že se tímto tématem zabýval právě muž učitel, protože žena již by byla předem podezřívána z podjatosti. Mám totiž z diskuzí dospělých pocit, že je feminismem nazývána jakákoliv obrana ženy například proti takové reklamě, přičemž se feminismem myslí něco velice špatného zásadně namířeno proti mužům. Ještě jednou děkuju panu fajfrovi za odvahu a zajímavou hodinu. Božena Rytířová
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.