Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > Osobnostní a sociální výchova > Fáze 3 – My společně jako občané – 1. čá...

Ikona prakticky

Fáze 3 – My společně jako občané – 1. část

Ikona inspirace
Autor: Mgr. V. Endrštová a kol. Variant a British Council
Anotace: Cílem fáze 3 je zaměřit naši pozornost na širší společenství, jehož jsme součástí, a propojit s tímto tématem dosavadní poznatky a dovednosti. K označení společenství přitom využíváme pojmu komunita. Toto označení není v českém kontextu příliš běžné, nicméně z hlediska využití v rámci programu Active Citizens se nám jeví jako nejvýstižnější. Během třetí fáze budeme společně zkoumat hranice tohoto pojmu, charakter vzájemného propojení i samotnou komunitu, ve které žijete vy a vaši studenti (či ve které se nachází vaše škola).
Smyslem této fáze je ale především porozumět tomu, že svět kolem nás, ať už jej chápeme v užším či širším měřítku, není statický, že do něj můžeme vstupovat a ovlivňovat jeho fungování či usilovat o změnu. Přijmout odpovědnost za podobu světa kolem nás je jedním z hlavních předpokladů aktivního občanství.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Gymnázium » Kompetence komunikativní » s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace, verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu
  2. Gymnázium » Kompetence sociální a personální » přispívá k vytváření a udržování hodnotných mezilidských vztahů založených na vzájemné úctě, toleranci a empatii
  3. Gymnázium » Kompetence občanská » respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí
Očekávaný výstup:

Příspěvek nemá přiřazen žádný očekávaný výstup.

Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:
  1. Gymnaziální vzdělávání » Osobnostní a sociální výchova » Sociální komunikace
Klíčová slova: globální vzdělávání, komunita, Člověk v tísni, British Council, Active Citizens, Varianty
Vazby článku:
Následující díl: Fáze 3 – My společně jako občané – 2. část
Tento článek navazuje na téma článku: Metodika Active Citizens - úvod

„Cokoli se přihodí Zemi, přihodí se i synům Země. Člověk neutkal síť života; je v ní pouze vláknem. Cokoli provede této síti, provede zároveň i sobě.“

Seattle, náčelník kmene Duwamishů, Severní Amerika

Co je to komunita?

Slovo komunita se nejběžněji používá pro označení skupiny, jež sdílí geografickou lokalitu, jakož i zájem týkající se kvality této lokality a příležitosti v ní.

Rovněž může označovat skupinu lidí, kteří sdílejí soubor hodnot a zájmů.

Soubor sdílených hodnot a zájmů může tvořit:

  • zaměstnání – například profesní asociace, odbory, neformální komunity praxe
  • sdílená náboženská víra
  • lidé s týmž etnickým původem
  • lidé téhož pohlaví a/nebo sexuální orientace
  • zájem o volnočasové aktivity – sport, hudba
  • snaha o působení na konkrétní záležitosti, např. změna klimatu, práva dětí, rovnost žen atd.

Členství v některých komunitách je volitelné či úmyslné, což znamená, že jejich členové museli provést vědomé rozhodnutí stát se členy této komunity. Ostatní komunity jsou definovány okolnostmi a historicky.

Člověk může patřit do několika různých komunit, kdy každá z nich má silný vliv na hodnoty a volby, které daný jedinec provádí. V tomto ohledu je koncept komunity také někdy klíčem k pochopení identity člověka. Zatímco některé komunity pouze existují a jsou ovlivňovány změnami v okolním prostředí, jiné jsou organizovány za účelem ochrany svých zájmů a iniciování změn. U organizovaných komunit je vysoká pravděpodobnost výskytu silného behaviorálního kódu či kultury, ačkoli kultura je častěji spojována s chováním skupiny a komunita se skupinovými zájmy.

Komunity mohou být relativně malé a mívají soustředěné zájmy, např. pracoviště. V současnosti mohou být komunity díky masové globální komunikaci a zvýšené vzájemné závislosti rozsáhlé/globální a neomezují se geografickými či národními hranicemi (např. náboženské skupiny či environmentální hnutí). V tomto případě mohou být zájmy nejasné, někdy protichůdné a chování skupin nekonzistentní.

Je pravděpodobné, že člen lokální komunity je současně členem některé z globálních zájmových komunit. Komunitu lze zmapovat několika způsoby. Je-li organizována za účelem ochrany svých zájmů, lze na ni pohlížet jako na systém – jakousi množinu součástek, které společně vytvářejí zcela novou položku, která plní funkci či produkuje výstup. Ten může být vytvořen lidmi (jízdní kolo) či existovat přirozeně (klima). Jestliže do systému něco vložíte, generuje to výstup – žádoucí nebo náhodný, prospěšný či škodlivý.

Z těchto důvodů představuje pochopení dynamiky komunit důležitou součást řešení problémů a stanovení sledu akcí, směřujících k trvalé udržitelnosti.

Co je to aktivní občanství?

Občané jsou příslušníci organizovaného státu či země. Jejich občanství popisuje jejich status a nepřímo i práva a povinnosti, které ve vztahu ke své zemi mají. Občan může mít například právo vlastnit cestovní pas vydaný státem a povinnost platit tomuto státu daně. Pojem občanství se z této právní definice rozvinul, aby zahrnoval také proces účasti na společném životě komunity. Aktivní občané jsou lidé, kteří dohlédnou za tyto základní právní povinnosti (příklady výše) a dále se dobrovolně zapojují do aktivit, které nějakým způsobem ovlivňují veřejný život v jejich lokalitě či komunitách. To se děje prostřednictvím občanských organizací (občané využívají své svobody, aby se spojili – obvykle za účelem dosažení sociální změny ve své lokalitě) či státních a neziskových organizací (vztah k vládnoucím silám či subjektům s rozhodovací pravomocí v rámci dané komunity). Co je to globální občanství? Tak jako jsou lidé občany svých států či zemí, jsou rovněž součástí globálního společenství, u něhož dochází ke stálému růstu vzájemné závislosti prostřednictvím obchodu, politiky a interkulturní výměny, k níž dochází díky masové komunikaci. V běžném životě globální komunity existuje mnoho sdílených problémů, jež vyžadují společné kroky, jakož i mezinárodní politickou účast. Porozumění povaze těchto kroků a jejich potenciálu je umožněno pomocí rozvoje kapacit aktivních občanů na lokální úrovni, stejně tak rozvoj povědomí o globální dimenzi našeho občanství může mít vliv na rozhodnutí a způsob, jakým pojímáme lokální komunitní akci.

Globální občané jsou ti, kteří chápou vzájemnou provázanost své komunity s komunitami jinde ve světě a kteří se zapojují do aktivit, jejichž výstupy mají pozitivní dopad, přesahující hranice vlastní země či vnášející globální perspektivu do aktivit v místě, kde žijí. Výstupy aktivit přitom vztahují k dosažení globálních hodnot (např. spravedlnost, mír, trvalá udržitelnost…).

Výstupy fáze My společně:

  • Hlubší pochopení konceptu komunity. 
  • Hlubší pochopení vlastní komunity a reflexe různých náhledů na jednu komunitu. 
  • Porozumění vzájemné závislosti na lokální a globální úrovni. 
  • Porozumění konceptu systémů a získání schopnosti systémového uvažování. 
  • Moc a rozhodování v komunitě. 
  • Úvod do systémového uvažování jakožto přístupu k řešení problémů. 
  • Identifikace problému a motivace k jeho řešení. 
  • Identifikace problémů či záležitostí, jimiž je potřeba se v komunitě zabývat.

Aktivita 3.1 MÍSTO, KDE ŽIJU

Čas:

45 min.

Cíle:

  • Studenti definují pojem komunita a uvedou různá hlediska jeho vymezení. 
  • Studenti uvedou vlastní příklady komunit, jichž se cítí být součástí. 
  • Studenti zhodnotí, jaké výhody a nevýhody přináší členství v komunitě. 

Shrnutí:

Studenti nejprve pomocí metody Kostka zkoumají pojem komunita z šesti různých úhlů pohledu. Poté se zamýšlejí nad možným vymezením pojmu komunita a hledají příklady komunit, jichž jsou součástí na základě své identity, zájmů a geografického vymezení. Na závěr si společně určí, jaké pojetí komunity budou využívat při plánování společensky prospěšné akce.

Význam aktivity pro projekt:

Pojem komunita se v českém prostředí nepoužívá příliš často. Jedním z důvodů jsou jeho negativní konotace s komunistickým režimem či úzká vazba na náboženské nebo národnostní či etnické komunity. Přesto jde o pojem, který ve své podstatě ukrývá důležitý význam – společenství lidí se silnými vnitřními pouty a soudržností ustavené v ideálním případě na základě dobrovolnosti. V tomto smyslu je pojem používán v celé metodice. Aktivita má přispět nejen k porozumění pojmu jako takovému, ale především hodnotám, které se s ním pojí, a pomoci studentům definovat komunitu, na kterou se v projektu zaměří.

Materiály:

papíry, barevné pastelky a fixy, kopie pracovního listu 3.1 pro každého studenta – model kostky, velký arch papíru, post-its (samolepicí papírky)

Postup:

Dříve než se pustíte se studenty do mapování komunity, dejte si čas na vyjasnění samotného pojmu komunita. Využijte k tomuto účelu metody volného psaní či metody kostka, která umožňuje podívat se na téma z šesti různých hledisek. Strany kostky představují jednotlivá hlediska. Téma hodiny napište viditelně na tabuli či flipchart a pro demonstraci metody si můžete připravit papírový model kostky. Model dobře poslouží i k pozdějšímu zaznamenání nejvýstižnějších studentských výroků na dané téma.

Představte metodu studentům a rozdejte jim pracovní listy (viz příloha). Vyplňte společně všech šest stran kostky a následně požádejte studenty, aby své zápisy sdíleli ve dvojicích. Na závěr dejte prostor 2–3 studentům dobrovolně sdílet jejich zápisky v plénu.

Metoda kostka

K metodě se často využívá pracovního listu s nákresem pláště kostky (pracovní list v příloze). Studenti pomocí volného psaní vpisují do jednotlivých políček své výroky reagující na pokyny učitele. Ty obvykle vycházejí od jednodušších forem, jako je např. popis, až ke složitějším – např. k hodnocení. Uvádíme zde pořadí, vycházející ze stupně náročnosti jednotlivých myšlenkových operací. Pokud vám některý z pokynů připadá příliš těžký, je možné jej vynechat. 1

  1. Popiš téma. (Jak vypadá?) 
  2. Porovnej. (Urči, čemu se téma/věc podobá, v čem je jiná/é?) 
  3. Asociuj. (Napiš, co tě při zmínce tématu napadá, nač sis vzpomněl/a.) 
  4. Aplikuj. (Napiš, k čemu slouží nebo by mohlo sloužit.) 
  5. Analyzuj. (Uveď, z čeho se skládá, jak funguje.) 
  6. Vyhodnoť. (Napiš, jaké pozitivní či negativní stránky dané téma má.)

Alternativní postup:

Metoda kostka vyžaduje více času a je v mnoha ohledech náročnější na zpracování ze strany studentů. Jako alternativu pro úvodní část aktivity proto nabízíme metodu volného psaní na téma: Co je to komunita?

Pokud z diskuze vyplynou různé charakteristiky komunity, nechte je studenty nejdříve vyjmenovat a pak je požádejte, zda jsou schopni rozdíl mezi různými pojetími zobecnit. Pokud typy nepojmenují, vysvětlete, že komunitu můžeme chápat ze tří hledisek:

  1. z hlediska geografického – komunita jako skupina lidí žijících ve stejném místě; či jako místo, kde tito lidé žijí, 
  2. z hlediska zájmů – komunita jako skupina lidí se společnými zájmy, zkušenostmi, cíli či hodnotami, 
  3. z hlediska podobnosti či identity – komunita jako skupina lidí se sdílenou identitou (kulturní, etnickou, sexuální…) či jinou podobností. 

(Podrobněji v části věnované vysvětlení pojmů „jak chápeme klíčové pojmy“ - komunita). 

Ukažte studentům tabulku, která zachycuje různá pojetí komunity ve vztahu k měřítku, s jakým k ní přistupujeme. Z hlediska geografického vymezení tak můžeme být zároveň součástí komunity města Kaplice, občanů České republiky, obyvatel Evropy. Hranice jednotlivých komunit se navzájem překrývají a my jsme součástí několika společenství naráz.

Měřítko / hledisko Geografické Zájmy Identita
Lokální      
Národní      
Mezinárodní / globální      

Uveďte příklady i ostatních hledisek a požádejte studenty, aby si tabulku vyplnili každý za sebe. (Např. zájmy: hraješ fotbal za místní klub a zároveň jsi součástí fun klubu Slovanu Liberec v národní lize, mezistátní zápasy si nenecháš ujít a hodně společného máš s ostatními fanoušky Arsenalu, celosvětově patříš k těm, co si nenechají ujít MS ve fotbale)

Reflexe:

Spolu se studenty krátce reflektujte, jaké výhody či nevýhody vám přináší členství v těchto společenstvích či komunitách. Znáte nějaké příklady dobře fungující komunity? Pokud ano, uveďte je. Co je to, co dělá komunitu komunitou?

Na závěr se společně domluvte, jaké pojetí komunity budete využívat během vašeho projektu. V rámci programu Active Citizens, a tedy i v této metodice, pracujeme s geografickým vymezením komunity, které odpovídá společenství lidí žijících uvnitř hranic města či obce, v níž se nachází škola. 

Aktivita 3.2 MAPOVÁNÍ KOMUNITY

Čas:

45 min.

Cíle:

  • Studenti pomocí mapy zkoumají komunitu, ve které se nachází jejich škola. 
  • Studenti popíší svůj vztah ke komunitě a konkrétním místům. 
  • Studenti reflektují důvody, ze kterých jejich hodnocení vychází. 

Shrnutí:

Studenti během aktivity vytváří společnou mapu komunity, do které postupně vyznačují místa s určitým významem či účelem a doplňují ji o informace spojené s tím, jak sami místa vnímají, jak se v nich cítí a jaký k nim mají vztah. Na závěr probíhá reflexe zacílená mj. na pochopení příčin vztahů a toho, proč různí lidé vnímají daná místa rozdílně.

Význam aktivity pro projekt:

Znalost komunity, ve které chceme dosáhnout určité změny, je klíčová nejen pro úspěch celé akce, ale především pro smysluplné nastavení cíle realizovaného projektu. Ten by měl vycházet nejen z našeho přesvědčení a nadšení pro věc, ale také z reálných potřeb a znalosti dalších souvislostí. Mapování komunity samotnými studenty předchází aktivitě, ve které studenti vyrazí do ulic, a vztah k místu budou zjišťovat přímo od lidí v obci / ve městě. Než se tak ale stane, mohou se studenti prostřednictvím aktivity zamyslet, jak komunitu vnímají oni sami, a reflektovat příčiny, které je k tomu vedou. Zároveň jim aktivita pomůže podívat se na komunitu jako na celek a uvědomit si skutečnost, že vztah k jednomu místu se může u různých lidí lišit. Studenti tak získají základ pro vlastní mapování v komunitě a podněty pro tvorbu otázek vycházející z vlastní reflektované zkušenosti.

Materiály:

velký arch papíru, vytištěná mapa města/obce, barevné pastelky a fixy, post-its (samolepicí papírky)

Postup:

Řekněte studentům, že se společně podíváte na to, jak vypadá vaše komunita. Kam až sahají její hranice a co se nachází uvnitř? Pomocí mapy nahlédnete podrobněji na komunitu, ve které se společně nacházíte, a prozkoumáte ji z různých hledisek.

Požádejte některého ze studentů, aby s pomocí ostatních nakreslil na velký arch papíru hrubou mapu daného území včetně hlavních silnic, ulic, náměstí, parků atd. tak, aby mapa obsahovala vše v určitém měřítku. Mapa samozřejmě nemusí být přesná ani výrazně podrobná. Jako vzor lze využít kopii územního plánu či mapy z internetového vyhledávače. V případě velkých měst je možné si zvolit menší územní jednotku, např. čtvrť města.

Jakmile je hrubý nákres mapy hotov, vyznačte spolu se studenty geografické prvky a doplňte body, které jsou podle jejich názoru důležité. Pro různé typy institucí a míst používejte různé barvy – např. zeleně parky, místa odpočinku a hřiště; fialovou barvou místa setkávání; červeně obchody a průmyslové zóny; žlutě obytné zóny; modře samosprávné budovy apod. – značení přizpůsobte své mapě. Na rozdělení kategorií a barev se domluvte předem.

Nyní studenty požádejte, aby se zamysleli nad tím, jaké výhody komunita nabízí.

  • Jaké služby a zařízení můžeme v komunitě využívat?
  • Jakých dovedností členů komunity lze využít?

Odpovědi zaznamenejte na papírky a umístěte na daná místa do mapy.

Pokud se studenti v místě pohybují či přímo žijí, mají k určitým místům nepochybně vřelejší a k jiným naopak méně vřelý vztah. Požádejte je proto, aby tento vztah vyjádřili pomocí jednoduchých ikon symbolizujících jak pozitivní, tak negativní pocity spojené s daným místem. Samolepicí papírky s ikonami opět umístěte na mapu.

Podobným způsobem můžete zaznamenat také místa, kde se studenti necítí bezpečně nebo příjemně, či oblasti, kam běžně nechodí nebo je vůbec neznají.

Reflexe:

Před sebou máte nyní mapu komunity, ve které se nachází vaše škola. Mapa je zároveň určitým obrazem toho, jak ji společně vnímáte. Je velmi pravděpodobné, že kdyby mapu vytvářela jiná skupina lidí, v mnoha ohledech by se od této lišila. Samotná podoba mapy je ale jen částí tohoto obrazu. Důležité jsou především významy, které se skrývají za jednotlivými symboly umístěnými uvnitř mapy, tedy především odpovědi na otázku: Proč určitá místa takto vnímáte?

Vraťte se spolu se studenty k lístečkům s ikonami i k těm, na které zaznamenávali důležité služby a zdroje v komunitě. Společně proberte příčiny těchto pocitů a důvody, proč jimi označili právě daná místa. Důležité výstupy z diskuze zaznamenávejte na tabuli/flipchart. 

Pobavte se také o tom, zda služby, které uvedli, sami využívají, či zda jim v místě naopak některé chybí. Při zdůvodňování pocitů se snažte vést studenty k reflexi toho, z jakých přesvědčení jejich pocity vychází a proč mohou mít různí lidé spojené s jedním místem zcela odlišné pocity. (Např. Lidé mají odlišné představy, potřeby či dokonce zájmy. Zároveň daná komunita znamená pro různé lidi různé věci – mezi těmito póly může vznikat napětí. Měli bychom si být vědomi vlastních přesvědčení.)

  • Proč jsou některá místa na mapě obklopena mnoha kladnými komentáři?
  • Proč jsou jinde převážně negativní komentáře?
  • Pomohou nějak tyto skutečnosti pomoci při vymýšlení společensky prospěšného projektu? Jak?

Připomeňte studentům, aby při plánování projektů mysleli na tuto aktivitu a její klíčové body. Významné jsou zejména ty, které se týkají společenských otázek, tj. dopravy, kanalizace, zdraví, svobody, veřejného prostoru, lidí a vztahů mezi nimi, bezpečnosti, zaměstnání atd. Usnadní vám to definovat odpovídající nápady?

V závěru se můžete znovu vrátit k modelu kostky a pomocí pokynů společně popsat konkrétně vaši komunitu. Model kostky i mapu ponechte ve třídě tak, aby ji měli studenti stále na očích a mohli se k ní průběžně vracet či doplňovat.

 
INFO
Publikován: 16. 09. 2015
Zobrazeno: 2801krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4.5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
Mgr. V. Endrštová a kol. Variant a British Council. Fáze 3 – My společně jako občané – 1. část. Metodický portál: Články [online]. 16. 09. 2015, [cit. 2019-06-17]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/GJ/20333/FAZE-3---MY-SPOLECNE-JAKO-OBCANE---1-CAST.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.