Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Olympijská výchova - olympijské testy a olympijské dny
Odborný článek

Olympijská výchova - olympijské testy a olympijské dny

19. 7. 2007 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Zdeněk Mikeš

Anotace

Využití fenoménu olympismu v sextě i ostatních třídách ve formě olympijských testů, jejich plnění a soutěžení v nich, příprava a realizace olympijských dnů ve vztahu k olympijským hrám 2008, přehled olympijských testů.

Příspěvek vychází z činnosti předmětové komise tělesné výchovy Gymnázia Jana Opletala Litovel ve snaze o rozšíření znalostí žáků v teoretické rovině olympismu a sportu a vytvoření napodobivého modelu olympijských her ve formě olympijských dnů v závěru školního roku. Text byl konzultován se všemi členy předmětové komise a doplněn a upraven podle připomínek.

Olympismus je nesporným fenoménem v dnešním světě sportu a dnes i v globálním měřítku, a to již od doby svého vzniku na konci devatenáctého století, kdy byly oživeny tradice antických olympijských her. Odkaz antiky je stále živý a navazovali na něj i takoví velikáni naší historie, jakými jsou bezesporu Jan Amos Komenský a Miroslav Tyrš.

V tomto článku vycházíme z přesvědčení, že i v našem školním vzdělávacím programu má olympijská výchova své místo v oblasti tělesné výchovy.

Význam olympijských testů

Navazujeme na učební látku dějepisu, kterou rozšiřujeme o konkrétní údaje týkající se olympijského hnutí. Využíváme tzv. olympijských testů, které byly vytvořeny k předcházejícím olympijským hrám v roce 2004 a byly uvedeny ve školním sportovním časopise Gsport jako pomůcka pro získání základní orientace v této tematice. Začínáme vytvářet novou verzi testů pro olympijské hry v roce 2008, které začneme uvádět v Gsportu od podzimu roku 2007. Smyslem těchto testů je seznámení žáků s olympijskou tematikou formou zábavnou a zároveň soutěžní. V roce minulých olympijských her se tohoto testu zúčastnili všichni žáci naší školy písemnou formou soutěže dvojic a o prvenství pak soutěžili žáci nejúspěšnější třídy. Vítězná dvojice byla odměněna. Výsledky testů, po předběžné přípravě žáků, ukázaly užitečnost této soutěže.

Olympijské testy a klíčové kompetence

Olympijské testy přispívají k osvojení kompetencí k učení vlastním učením v individuální podobě i při základní skupinové jednotce ve dvojicích, kde se testy po deseti otázkách probírají takovým způsobem, že se nejprve dvojice snaží dosáhnout správné odpovědi vyloučením méně pravděpodobných odpovědí a v případě obtížnější cesty pomáhá učitel doplňujícími otázkami, vedoucími ke konečné správné odpovědi. Žáci navazují na poznatky z dějepisu, z vlastního všeobecného přehledu, z četby sportovního i historického textu a v této činnosti jim rovněž napomáhá formou doporučení jejich vyučující tělesné výchovy, případně ostatní testům naklonění vyučující, bez ohledu na vlastní aprobaci. Kompetence sociální a personální rozvíjejí žáci při práci v týmu uplatněním svých individuálních schopností a vědomostí a platí to v plné míře i v přípravě olympijských dnů, kde se týmová práce uskutečňuje v rovině součinnosti mezi vyučujícími tělesné výchovy, mezi vyučujícími, kteří mají blízko k realizaci olympijských testů i olympijských dnů, tedy blíže sympatizujícími vyučujícími, a v závěrečné fázi přípravy mezi všemi vyučujícími, kteří se podílí na přípravě a provedení olympijských dnů. Ve všech těchto fázích spolupráce mezi vyučujícími je dbáno na přenášení úkolů na všechny žáky při přípravě úspěšného splnění olympijských testů a odpovídající přípravě olympijských dnů, i když primární roli zde pochopitelně hrají vyučující tělesné výchovy.

Otázka prohlubování klíčových kompetencí je zde velmi široká a složitá, protože bychom mohli najít jak v olympijských testech, tak i v přípravě olympijských dnů řadu momentů, které přispívají k osvojení všech skupin kompetencí, od kompetencí k učení až ke kompetencím občanským, a přispívají tak k získávání základů pro celoživotní vzdělávání. Zde záleží na jednotlivých vyučujících tělesné výchovy, případně na ostatních vyučujících, jak si sami využijí tematiky a vlastní činnosti pro rozvoj kompetencí.

Olympijské testy a odborné časopisy

Olympijský test byl publikován i v městském časopisu Litovelské noviny po třiceti otázkách ve čtyřech měsících a byly uvedeny i správné odpovědi. Informace o olympijských testech a olympijských hrách byly publikovány i v odborném měsíčníku Tělesná výchova a sport mládeže, ročník 70, 3/04. Inspirací pro olympijské testy se stala brožura "Olympijská výchova - vědomostná súťaž" Slovenského olympijského výboru a Slovenské olympijské akadémie autorů Prof. PhDr. Pavola Gleska, CSc. a Mgr. Františka Semana vydaná v Bratislavě roku 1998. Pro zajímavost uvádíme v příloze znění otázek z olympijského roku 2004, ale jsme přesvědčeni, že samotní vyučující tělesné výchovy si mohou testy sestavit podle svých potřeb.

Olympijské dny

Další formou pro seznámení se s olympijskou problematikou jsou tzv. olympijské dny pořádané v rámci školy a z kladných zkušeností z období minulých olympijských her vycházíme i pro následující školní rok, který se svým závěrem bude téměř dotýkat zahájení příštích olympijských her. Přípravou olympijských testů a pořádáním olympijských dnů ve škole se snažíme zvýšit přitažlivost problematiky pro žáky a dosáhnout jejich vlastní aktivní účasti na tvorbě otázek a organizaci her.

Přípravu olympijských dnů jsme zahájili již ve druhém pololetí školního roku 2003/2004.

Po zkušenostech z tohoto období budeme tématu olympijské výchovy a s ním spojených činností věnovat pravidelně pozornost již od začátku školního roku 2007/2008. Vzhledem k tomu, že řada činností - příprava všech výtvarných složek (vlajky, emblémy, medaile, dresy, tabulky zemí) a rovněž hudebních částí (příprava vstupního pochodu, pochodu pro defilé, olympijské hymny, která bude pro její nedostupnost nahrazena Ódou na radost) - vyžaduje pro úspěšné provedení delší období pro rozhodování žáků, jejich diskuse nad tématy a vlastní provedení přijatých témat.

V předchozím období roku 2004, po projednávání mezi žáky, byla zvolena forma imaginárních států, které si žáci sami vymysleli a k nim přidali i vlastní vlajky, tabulky, emblémy. Z tohoto důvodu nedocházelo ke zvolení jedné země více třídami, protože všechny byly originální. Po zkušenostech z minulého období necháme žáky rozhodnout mezi imaginárními státy a skutečnými státy. Druhá možnost má výhodu v konkretizaci znalostí o určité zemi a možnosti využití propagace těchto zemí a jejich sportovců v hodinách tělesné výchovy, v dalších předmětech, na třídních nástěnkách a na nástěnkách tělesné výchovy školy. V případě výběru dvou konkrétních zemí stejnou třídou si sami žáci zvolí formu rozhodování. Ve všech činnostech, spojených s přípravou soutěžení v olympijských testech a s přípravou olympijských dnů, budou formou porad a konzultací připravovat jednotlivé akce členové Školního sportovního klubu Asociace školních sportovních klubů České republiky a také školního studentského klubu Párátko. Motivační úlohu budou opět hrát vyučující tělesné výchovy a rovněž vyučující výtvarné výchovy a hudební výchovy. Tito vyučující budou konzultační formou rovněž dohlížet na vhodnost rozhodnutí a zvolený postup při konzultacích.

Olympijské dny a klíčové kompetence

Při těchto činnostech se tvoří a posilují kompetence k řešení problémů, zejména rozpoznání problémů, jeho členění na segmenty a schopnost navrhování postupných kroků při řešení stanovených úkolů. Rozvíjí se využívání individuálních schopností a postupně samostatné řešení problémů. Dochází k uplatňování základních myšlenkových operací (srovnávání faktů a jejich třídění), ale rovněž se vytváří prostor pro fantazii, intuici a představivost při řešení problémů ve všech činnostech spjatých s přípravou olympijských dnů.

Dále se rozvíjejí další kompetence (kompetence k učení, zejména motivační charakter činností, kompetence komunikativní uplatněním tvořivých dostupných prostředků komunikace vhodných pro zvolené činnosti formou debaty, ankety, využívání již osvojených komunikativních kompetencí).

V celém procesu přípravy olympijských dnů i přípravy sportovní se rozvíjejí kompetence sociální a personální posuzováním reálných fyzických a duševních možností, schopností sebereflexe, organizováním společných činností a přijímáním odpovědnosti.

V každé činnosti přípravy olympijských dnů a jejich realizace je množství podnětů na rozvíjení jmenovaných i dalších kompetencí, čímž je tato činnost přínosná i po vzdělávací stránce v rámci tělesné výchovy i dalších zapojených předmětů.

Úvodní ceremoniál

Všechny žáky jsme v minulém období roku 2004 seznámili se záměry přípravy tohoto modelu a jednotlivé třídy začaly s přípravou svým výběrem státu, který budou reprezentovat, stanovily si, jaké budou mít jednotné oblečení, dresy, zhotovovaly si vlajku a tabulku s názvem státu a rovněž se připravovaly po sportovní stránce podle vypsaných disciplin. Vlastní dva olympijské dny byly celoškolní akcí s přizváním veřejnosti časopisem města Litovelské noviny a městským rozhlasem Litovle a byly zahájeny průvodem účastníků s vlajkami a tabulkami států před tribunou a s pozdravem čestné lóži. Na tribuně v roli předsedy Mezinárodního olympijského výboru byla ředitelka školy, role představitele pořádajícího státu se ujal starosta města Litovel, představitelem předsedy organizačního výboru Olympijských her byl zástupce ředitelky školy. Po defilé států - tříd pronesli projevy předseda organizačního výboru, předseda Mezinárodního olympijského výboru a olympijské hry, olympijské dny zahájil představitel pořádajícího státu. Olympijskou hymnu zazpíval v náhradní formě pěvecký sbor školy Palora a za jejích tónů byla slavnostně vztyčena přinesená napodobivá olympijská vlajka. Štafeta s olympijským ohněm proběhla městem Litovlí a po přinesení na stadion, kterým je hřiště vedle místní Sokolovny, byl zapálen olympijský oheň přímo na stadionu a vypuštěni holubi, kteří byli připraveni místní organizací svazu chovatelů. Dále se vlajkonoši shromáždili před tribunou a zástupci závodníků a rozhodčích přednesli slavnostní slib. Následovala hymna pořadatelské země, kterou prezentuje hymna naší republiky. Ceremoniál vychází z olympijského standardu v podmínkách školy. Právě na těchto částech ceremoniálu se dohodli žáci po vzájemné debatě, která se týkala zajištění jednotlivých částí ceremoniálu po stránce obsazení sportovci a také po materiální stránce. V dalším ročníku bude kladen důraz i na olympijskou štafetu, která bude probíhat v okolí města Litovle a námětem je také zapálení olympijského ohně v místě rodiště Jana Opletala ve Lhotě u Nákla. Tímto by se uctila i památka absolventa školy ve spojení s olympijskou myšlenkou. V tomto momentě štafety vzniká možnost určovat trasu olympijské štafety, její obsazení běžci, případně sportovci na kolech, in linech, skateboardech.

Do obou olympijských dnů jsou zapojeni všichni žáci i vyučující v rolích závodníků, rozhodčích, pořadatelů a v minimální míře jako diváci. Cílem této úvodní části je vytvoření představy o olympijském ceremoniálu napodobivou formou, kde žáci jsou vlastními aktéry a spolutvůrci zahájení prvního olympijského dne.

Průběh olympijských dnů

Sportovní část se skládá první den z atletických disciplin, volejbalu a dalších soutěží přiměřených věku a dovednostem žáků. Druhý den se soutěží v plavání v bazénu místní základní školy a v soutěžích ve fotbalu, volejbalu, softbalu. Při všech soutěžích se pro žáky otevírá prostor účasti a přípravy jako závodníci, kteří reprezentují svou zemi, třídu a mají určitou dobu na přípravu všech sportů a disciplin, které budou provádět. V každém sportu si žáci mezi sebou určí zástupce, závodníky, vytvoří tým hochů i dívek, každý tým si zvolí svého kapitána, plán přípravy, jeho časový harmonogram. Vzhledem k tomu, že žáci svou třídu (zemi) budou reprezentovat ve více disciplinách, je zapotřebí stálé vzájemné spolupráce, koordinace činností v jednotlivých sportech a také kontroly a provádění průběžného zjištění stavu tréninku. Vytváří se ovzduší vzájemného respektování, vzájemné pomoci a nutnosti tolerance různých týmů v jednotlivých sportech.

Po ukončení všech soutěží jsou vyhlašovány výsledky jednotlivých sportů a disciplin a první tři soutěžící v pořadí jsou odměněni symbolickými medailemi, které vznikly v keramické dílně kabinetu výtvarné výchovy školy. Medaile vznikají v hodinách výtvarné výchovy. Totéž platí pro vyváření sportovních emblémů, znaků a maskotů se vztahem k olympijským hrám.

Vyučující výtvarné výchovy říká:
"Celé tvůrčí činnosti předchází motivace. S žáky si povídáme o sportu, o sportovních událostech, sportovcích a oblíbených sportovních disciplinách, o jejich vztahu ke sportu. Nejprve vznikají návrhy medailí (náčrtky). Úkolem je navrhnout jednoduchý, stylizovaný motiv do geometrického tvaru (nebo variace na jednoduchý tvar), který by charakterizoval danou akci, případně se zvolí i možnost práce s písmovým prvkem, s číslicemi. Při těchto fázích tvorby olympijské symboliky a medailí pro naše hry se na tvorbě podílí všichni žáci formou debaty a vlastních návrhů. Potom následuje realizace v keramické dílně. Žáci získávají zkušenost při práci s materiálem a uvědomují si jeho možnosti. Poté přichází na řadu výběr medailí (rovněž loga, emblémů), které budou realizovány ve větším množství - diskuse se žáky, návrhy, rozhodování po předložení nejpříhodnějších medailí, loga a emblémů. Při výběru bereme v úvahu stylizaci, nápad a vytvoření matrice, pomocí které budeme vytvářet otisky dalších medailí. Následuje samotná příprava dostatečného množství medailí. Medaile mají jednotící prvek, stejný motiv, liší se však barvou glazury, která označuje pořadí. Příprava a samotná realizace medailí je náročná záležitost nejen po výtvarné stránce, ale vzhledem k množství a materiálu také i časově. Do práce je zapojeno několik tříd vesměs nižšího gymnázia a prvního a druhého ročníku vyššího gymnázia, které se podílejí na jednotlivých úkolech. Tyto činnosti umožňují rozvíjet a uplatnit vlastní vnímání žáka, cítění, myšlení, představivost a kreativitu. Dále při realizaci dodržujeme daný technologický postup. Podporujeme kreativní přístup, schopnost společně tvořit a propojujeme vazbu na jiné předměty a tím k vytváření a posilování kompetencí k řešení problémů, komunikativních kompetencí a rovněž kompetencí sociálních a personálních."

Závěrečný ceremoniál na závěr druhého olympijského dne se provádí nástupem závodníků, žáků a spuštěním olympijské vlajky, která je symbolicky předána předsedou Mezinárodního olympijského výboru starostovi současného pořadatelského města a jím starostovi pořadatelského města příštích olympijských her. Olympijské dny jsou celoškolní akcí, které se zúčastní všichni žáci.

Průřezová témata

V rámci uvádění olympijských testů a při přípravě olympijských dnů a jejich realizaci je naplňován obsah průřezového tématu Výchova k sociálním dovednostem v tematickém okruhu Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti (můj vztah k lidem, moje hodnotové žebříčky, co mohu a co chci udělat pro svůj osobní rozvoj), rovněž je integrováno průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, kde je možnost využití tématu nepřeberně široké, protože lze využít řady tematických okruhů průřezového tématu - např. Co je to Evropa s podtématem Velcí Evropané, kde lze uvádět české i československé sportovce z různých sportů z hlediska aktuálního, ale je zde možnost uvádět jména i z hlediska dějin československého sportu od prvních našich olympijských vítězů (přes Emila Zátopka, Věru Čáslavskou až po Jana Železného). Dále lze využít i podtéma Významné světové a evropské osobnosti v českém prostředí jako trenéři, v tematickém okruhu Češi v evropských procesech - podtéma Významní Evropané českého původu - je možné využít všech předcházejících osobností a doplnit je například o české občany sportovce v zahraničí.

Výběr sportovních vzorů spočívá u vyučujícího tělesné výchovy v jeho erudici, jak s nimi dokáže působit na žáky. U každého olympijského vítěze, včetně těch nejslavnějších, je bezpočet možností seznámení s jejich osobnostmi a zejména s jejich přístupem k životu a sportovnímu tréninku obecně s nutným vyzdvižením jejich morálně volních vlastností, od cílevědomosti, pravidelnosti, houževnatosti, vytrvalosti až k hrdosti na reprezentaci vlastní země, hrdosti na českou vlajku a hymnu. Uvádění vhodných příkladů a výchovných momentů by vydalo na samostatnou knihu a tělocvikáři jsou jistě schopni je použít v dostatečné míře.

Očekávané výstupy

Očekávané výstupy u žáků se projevují v aktivním naplňování olympijských myšlenek jako projevu obecné kulturnosti, v přípravě školní akce - olympijských dnů a soutěží olympijských testů, v respektování pravidel osvojovaných sportů - v tomto případě ve sportech, které budou zařazeny do programu olympijských dnů (atletika, volejbal, kopaná, basketbal, softbal, plavání) - a v souvislosti se spoluúčastí na organizaci, s aktivní sportovní účastí a s působením ve funkci spolurozhodčích. Dále také v souvislosti se zaznamenáváním pohybových výkonů, zpracováním naměřených dat, jejich vyhodnocením a prezentací ve školním sportovním časopisu a na sportovních nástěnkách. Obecně pak mezi důležité výstupy patří schopnost respektování práv a povinností vyplývajících z různých sportovních rolí a jednání na úrovni dané role a nedílně spolupráce ve prospěch týmu, družstva - jako organizátor, realizátor přípravy na olympijské dny ve formě pomoci při zhotovování různých symbolů - název státu, vlajka státu, tabulka s názvem státu, oblečení při nástupu, sportovní oblečení, olympijská vlajka, olympijská štafeta, pomoc při přípravě soutěží, funkce pomocných rozhodčích, spojek, pomocníků hlasatelů a rozhodčích u počítačů, výsledkových tabulí a dalších podle momentální potřeby.

Olympijské dny a fair play

Princip fair play jako pilíř čestného sportovního zápolení se musí prolínat všemi činnostmi při vlastních sportovních kláních, ale rovněž při jejich přípravě, rozhodování, publikování výsledků a vůbec všeho, co se okolo sportování, v tomto případě na školní úrovni, děje. Základ dodržování fair play vychází u olympijských dnů a olympijských testů z dlouhodobého každodenního uplatňování těchto zásad nejen v hodinách tělesné výchovy, ale také při všech sportovních i jiných akcích školy. Od sportovních kursů až po exkurze, od vztahů mezi žáky, ale i učiteli, v běžném životě školy. V hodinách tělesné výchovy vychází jednání z přiměřeného zatěžování žáků, oceňování jejich výkonů a zejména z chování při sportovních kláních v rámci hodin tělesné výchovy. Pro příklady nemusíme chodit daleko, ale je nutné další formy rovněž vymýšlet a uvádět do školní sportovní praxe.

Samotní žáci musí vidět příklad ve vyučujícím tělesné výchovy, který hodnotí všechny jejich výkony nestranně, vždy spravedlivě, v případě možného omylu je schopen sám přiznat svou chybu a napravit ji ve prospěch případného poškozeného. Všechny výkony mohou být zvýrazněny například spoluúčastí žáků - při měření atletických disciplin v bězích má stopky i jeden či více žáků a výkony jsou posuzovány, případné nepřesnosti u žáků vysvětleny vyučujícím. Totéž platí při skoku dalekém u přesnosti měření výkonu. V hodu granátem a kriketovým míčkem by bylo dobře odstranit měření s přesností na jeden metr položením pásma v sektoru dopadu a poté měřením s přesností na centimetry, nanejvýš na decimetry, protože atletický výkon je vizitkou žáka a každé jeho zlepšení, třeba jen o centimetr, se stává puncem zlepšení kvality výkonu.

Při míčových hrách je účinným prostředkem spoluúčast žáka v roli rozhodčího, aby byl schopen vnímat způsob rozhodování a také byl schopen chybný výrok případně opravit.

Všechny zlepšené výkony musí být u žáků oceněny pochvalou od vyučujícího, pochvalou a kladným ohodnocením od spolužáků, případně zveřejněním.

Naopak všechny sportovní výkony s projevem hrubosti, nepřiznáním chyby, vědomé nesprávné zvýhodnění při atletice, gymnastice a dalších sportech by měly být okamžitě označeny a vysvětlena jejich nesprávnost.

Olympismus a princip fair play k sobě nerozlučně patří a jejich prezentace žákům je určitě přínosným momentem při jejich výchově, při posilování kompetencí žáků v tom směru, aby se stali moderními lidmi své doby. K tomu snad přispějí i činnosti v rámci olympijských dnů a provádění olympijských testů.


Příloha - Olympijské testy - ukázky z jednotlivých období


Literatura a použité zdroje

[1] – DOVALIL, J. Olympismus. Praha : Olympia, 2004.
[2] – Olympijská výchova. Bratislava : SOA, 1998.
[3] – Malá encyklopedie olympijských her. Praha : Olympia, 1981.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
34.18 kB
PDF
Příloha

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Zdeněk Mikeš

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence k učení
  • své učení a pracovní činnost si sám plánuje a organizuje, využívá je jako prostředku proseberealizaci a osobní rozvoj

Průřezová témata:

  • Gymnaziální vzdělávání
  • Multikulturní výchova
  • Základní problémy sociokulturních rozdílů
  • Gymnaziální vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída, Specializovaná učebna

Nutné pomůcky:

Plátno, barvy na látku, dřevěné tabulky, pochodeň, holubi, vybavení pro organizaci závodů a soutěží