Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > 7 tipů, jak použít myšlenkové mapy
Odborný článek

7 tipů, jak použít myšlenkové mapy

29. 8. 2011 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Mgr. Monika Černá
Spoluautor
RNDr. Michal Černý Ph.D.

Anotace

Myšlenkové mapy jsou nesporným fenoménem v učení i osobním rozvoji, o kterém se stále více mluví a píše. V následujícím článku se pokusíme ukázat sedm zajímavých možností, jak využít myšlenkové mapy ve výuce – ať již při rozvoji dovedností žáků, při učení nebo testování.

Myšlenkové mapy představují jednu z možností, jak zlepšit paměť, pochopit složitý problém nebo zlepšit schopnost učení. Tony Buzan ve své knize Myšlenkové mapy na hojných příkladech ukazuje, že řada žáků dosahuje špatných výsledků jen proto, že se neumí učit. Myšlenkové mapy, za jejichž objevitele se považuje, jim pomohly tyto problémy vyřešit. Nevím, zda je jejich nasazení spásonosný prvek pro celé školství, ale myslím, že jejich používání může řadě žáků velmi pomoci a celý proces vzdělávání se může stát zajímavějším a kreativnějším.

Mimo školství se myšlenkové mapy stále více uplatňují také v komerční sféře – ať již při skupinových poradách, podpoře kreativity nebo SWOT analýzách. Pravdou je, že dekompozice problému a jeho snadné přehlédnutí může představovat zajímavý impuls pro zlepšení výkonnosti zaměstnanců.

V tomto kontextu se ukazuje jako žádoucí, aby myšlenkové mapy byly ve školním prostředí používány co možná nejhojněji. Jednak nabídnou žákům možnost pracovat se stejnými nástroji jako stále více firem a v neposlední řadě je zde možnost lepšího učení a zapamatování si. Tony Buzan [1] by pak jistě připojil také rozvoj kreativity – podle něj užívání myšlenkových map propojuje myšlenkové pochody obou mozkových hemisfér a myšlení je mnohem kreativnější a inovativnějiší, neboť překračuje zavedená běžná schémata.

V následujícím článku se tedy podíváme na využití myšlenkových map v oblastech osobnostního rozvoje žáků, získávání dovedností a schopností i práci s klíčovými kompetencemi. 

1. Schopnost prezentovat

První oblastí, které bychom se mohli věnovat poměrně podrobně, je schopnost žáků prezentovat výsledky své práce nebo referovat o nějakém tématu. Z řady zkušeností je možné říci, že tyto dovednosti žáků jsou značně omezené a řada z nich má s prezentováním nemalé problémy.

Jako první krok se doporučuje, aby si žáci udělali mapu svých obav při prezentování. Do středu myšlenkové mapy mohou napsat strach a pak již jen toto téma postupně rozvíjí. Touto cestou se snadno seznámí s důvody svých obav a pak na jejich odstranění mohou pracovat. Mají-li kritická místa, mohou si dopředu nechystat scénáře, jak je budou řešit. Tento krok doporučuji dát žákům jako dobrovolný úkol na doma, neboť rozebírat toto téma před zraky spolužáků by pro žáka nebylo jistě příjemné a ani dostatečně účelné.

Druhým krokem je příprava prezentace. Do středu papíru je možné napsat centrální téma a to dále rozvíjet. Většinou se prezentace vytvářejí přímo lineárně v nástrojích jako je PowerPoint, jejichž použití může být pro žáky těžké. Musí si dopředu nějak rozvrhnout celou prezentaci a hrozí, že pokud to neudělají dostatečně pečlivě, na něco v ní zapomenou. Myšlenková mapa, kterou si vytvoří napřed, jim nejen zajistí, že se na problém podívají komplexněji, ale také že o něm budou mít celkový přehled a že řeknou vše podstatné.

Jako třetí volitelný krok je pak možné uvést samotnou prezentaci formou myšlenkové mapy. Jako jedna z dobrých variant pro tento účel se nabízí Prezi.

2. Zjišťování informací

Je zajímavé sledovat, jakým způsobem získávají žáci informace o nějakém problému či tématu. Jednou z metod, jak tento proces zefektivnit a případně jej uvést na rovinu týmové spolupráce, je práce s myšlenkovou mapou. Žáci jsou rozděleni do skupin a mají zadaná různá témata (např. globální oteplování, evropská integrace, cloud computing, ...) a jejich úkolem je získat co nejvíce informací o tomto tématu, shrnout stinné a světlé stránky a říci o něm něco dalším žákům.

Postupů je možné užít několik. Například u evropské integrace si ve skupině rozdělí jednotlivá podtémata – kultura, ekonomika, politika, vzdělávání, bezpečnost atp. –, a každý z nich samostatně dělá svůj podstrom. Případně je možné mít tři hlavní větve – negativa, pozitiva a indiferentní –, a ty pak dělit do určitých podoblastí. Žáci také mohou postupovat tak, že společně zaplňují jednotlivé větve a diskutují o nich. Výhodou myšlenkové mapy v tomto případě je jednak podpora kreativity a iniciativy žáků i jasný a přehledný výstup.

 3. Řešení problémů

Poměrně často se myšlenkové mapy používají v komerční sféře také na řešení problémů. Myšlenková mapa je pak konstruována právě tak, aby nalezla důvody existence těchto problémů a v druhém kroku také jejich řešení. Poměrně často se ukáže, že komplexnější problémy mají jen několik málo příčin, z nichž řada lze rychle odstranit. Je jen třeba je uvidět. A právě v tom má pomáhat myšlenková mapa.

Opět je možné pracovat v týmech, ale také jednotlivě. Žákům zadáte nějaký problém, přiměřený jejich zájmům a znalostem, a jejich úkolem je najít co nejvíce příčin a v druhém kroku jejich řešení. Vše je možné společně na závěr prezentovat a diskutovat. Jako pěkné téma se nabízí kupříkladu ekonomická krize, korupce nebo špatný rozvoj obce, ve které se škola nachází. Učitel by měl zajistit vhodný přístup žáků k informacím – ať již tím, že mohou hledat na internetu, nebo jim připraví rešerše, například z článků v novinách či výročních zpráv. 

4. Brainstorming

Jedním z nejznámějších možných využití myšlenkových map ve školách je brainstorming. Pedagog zvolí nějaké téma a jednotliví žáci k němu rozvíjejí asociace a tak vzniká rychlá myšlenková mapa, která může přinést řadu zajímavých podmětů či nápadů pro diskusi. Využití této metody je přitom poměrně univerzální. Relativně často se využívá také efektu anonymity – mapu vytvoříme v hodině jen z části a žáci pak mají nějaký čas (třeba týden) na to, aby ji doplnili. Často se velice podnětně zapojí i ti, kteří by veřejně nic neřekli, což může být pro jejich rozvoj poměrně významný impuls. 

5. Plánování

Myšlenkové mapy je možné používat také jako ToDo listy, tedy základní nástroj pro plánování. Pro řadu žáků je překvapivě obtížné zorganizovat svůj čas, něco v něm naplánovat. Chybí jim často zkušenosti s rozvrhováním vlastní práce – time management. Myšlenkovou mapou je možné poměrně jednoduše a přehledně pokrýt celý den, týden nebo jen nějaký úkol, dekomponovat jej na dílčí činnosti a ty rozvrhnout v čase. Žáci se navíc naučí promýšlet jednotliviny činností, nad kterými často ani příliš nepřemýšlí. Žákům z vyšších ročníků je možné zadat, aby naplánovali rozjezd svého podnikání. Postupně pak mohou zjistit, že budou muset být aktivní v řadě oblastí a vyčkat nečekaně dlouhou dobu na jednotlivé úkony (nejen) státních úřadů. 

6. Řízení projektů

Myšlenkové mapy lze relativně efektivně využívat místo Ganttových diagramů pro řízení, organizaci a kontrolu projektů. Do středu mapy zadáme název projektu, který následně rozdělíme na jednotlivé celky. To může být až do několika úrovní. V posledním kroku k těmto úkonům přiřadíme zdroje (jména žáků, kteří budou vykonávat dílčí úkony). Manažer pak již jen pravidelně kontroluje, zda jeho zdroje pracují tak jak mají a na čem mají. Samozřejmě může do mapy operativně zasahovat a zdroje různě přemísťovat. 

Tento postup je možné použít při libovolném školním projektu, který bude doplněn právě o takto pojaté řízení. Pro žáky to bude jistě zábavná a inspirativní činnost navíc. 

7. Alternativní zápisky

Pokud si žáci píší zápisky formou myšlenkových map, nejen že si zaznamenávají informace, ale hned si je třídí, řadí do určitého systému a chápou je. Jejich studijní výsledky jsou pak podle Buzana podstatně lepší než v případě klasických zápisků. 

Osobně nemohu říci, že bych doporučoval přejít jen na poznámky ve stylu myšlenkových map, ale jistě nemůže být špatné, když se jich použije tam, kde to má smysl, nebo třeba při opakování. Žáci si při hromadném opakování oživí látku, ukáží se souvislosti, které jim mohli unikat, a zjistí, že věci mají svůj pořádek a systém. Grafické znázornění jim navíc může pomoci si látku snáze zapamatovat. 

Jako zajímavou formu testování – tam kde se myšlenkové mapy běžně používají – je možné uvést otázky v testu jako – vytvoř myšlenkovou mapu následujícího úryvku nebo například ekonomické situace Bruneje. Lehce tak zajistíte, že žáci chápou to, co píší a nejsou to pro ně jen fráze či naučená slova bez konkrétního obsahu a kontextu. 

Závěrem

Jak je vidět, užitím myšlenkových map je možné přispět k rozvoji řady klíčových kompetencí – k učení, podnikavosti, k řešení problémů nebo komunikaci. Současně dochází k dobrému procvičování mozku a žáci se mohou mnoho naučit i z oblastí, pro které se běžně záživná výuka koncipuje jen velmi obtížně.

Osobně bych vyzdvihl ještě jeden prvek a tím je práce s pojmy. Slovo či pojem má pro myšlení klíčový význam a tím, že s nimi žáci budou systematicky manipulovat, získají k nim lepší a hlubší vztah, který může mít pozitivní vliv na jejich literární, umělecké nebo filosofické pokusy. Také to je aspekt, který hovoří pro – alespoň občasné – používání myšlenkových map v edukačním procesu.

Literatura a použité zdroje

[1] – BUZAN, Tony. Myšlenkové mapy. 1. vydání. Brno : Computer Press, 2011. 216 s. ISBN 978-80-251-2910-4.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Monika Černá

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
29. 8. 2011
Inspirativní metodický návod, jak využívat myšlenkové mapy na mnoho způsobů a k různému účelu. Cenné jsou zejména autorovy osobní zkušenosti a příklady možných námětů činností pro žáky.

Hodnocení od uživatelů

Ivan Ryant
29. 8. 2011, 19:21
Těch sedm tipů je báječná věc. Je ovšem dobré si uvědomit, že myšlenková mapa má přesně stejnou vyjadřovací schopnost jako několikaúrovňový odrážkový seznam (v tom případě napíšu ústřední pojem doleva nahoru, struktura se nemění). Takže myšlenkovou mapu lze plnohodnotně napsat třeba i v textovém editoru pomocí odrážek.
Když mě hierarchická struktura myšlenkové mapy omezuje v myšlení, mohu kreslit starou dobrou obecnou sémantickou síť (pěkný příklad viz v knize Douglase R. Hofstadtera Gödel, Escher, Bach: an Eternal Golden Braid, Basic Books, 1979, fig. 70). Jediný rozdíl je v tom, že sémantická síť nemusí být hierarchická, může to být klidně jakékoli "vrabčí hnízdo" (jak se říká, génius zvládá chaos). Hierarchie jednak brání v tvůrčím rozletu (neobjevíte nezvyklé souvislosti), také např. rekurze porušuje hierarchii (např. aritmetický výraz se závorkami nepopíšete čistě hierarchicky), jednak brání ve sdílení společných podsystémů (to by se nám větve hvězdy zase spojovaly tam, kde se mají dál rozvětvovat). Takže pozor: myšlenkové mapy nejen podporují pojmové myšlení, ale také mu brání.
K plnohodnotnému analyzování problémů a k modelování pojmových systémů slouží různé druhy konceptuálních diagramů a případně s nimi spojené doporučené metodické postupy systémové analýzy. Nejvíc se mi líbí Harelovy statecharts (taky se skládají hierarchicky, ale struktura pojmového modelu se neomezuje na hierarchie). V současnosti se asi nejvíc používají diagramy UML. Podrobněji o tom píšu na tomto portálu v článku Nahraďte algoritmizaci systémovým přístupem: „Pokud totiž máme studenty naučit systémovému přístupu k analýze informací…, musíme je naučit postupy analýzy systémů. Zde pak vedle sémantických sítí (příp. myšlenkových map), které konstruujeme intuitivně a vesměs naivně, přicházejí na řadu modely systémů v diagramech UML (Unified Modeling Language). Diagramy UML dokážeme konstruovat podle metodického postupu prověřeného zkušeností mnoha profesionálních analytiků, takže ve srovnání s intuitivní konstrukcí sémantických sítí máme daleko větší šanci, že model v UML bude správný.“
Myslím si, že sémantické sítě a konkrétně myšlenkové mapy (jako jejich zvláštní případ) jsou výborným nástrojem ke znázornění pojmových systémů (a tedy i k prozkoumání a pochopení složité látky a k její prezentaci). Mají-li však myšlenkové mapy být dobrým sluhou a ne zlým pánem, měli bychom si uvědomit i meze jejich použitelnosti.
Barbora Vlnová
17. 5. 2013, 13:27
Ráda bych zareagovala na myšlenku, že "... myšlenková mapa má přesně stejnou vyjadřovací schopnost jako několikaúrovňový odrážkový seznam...". Teoreticky mají školní zápisky (psané lineárně na mnoha listech sešitu úhledným písmem, možná podtržené či zvýrazněné, či psané v textovém editoru) stejný obsah jako myšlenková mapa, ale o to tady přeci nejde! Jde o to, abychom chápali konktext, abychom si snáze zapamatovali, abychom nemuseli s poklesným hlasem oznamovat: "...já nemůžu, já se musím učit..."
Pokud si ještě vybavíte, jak jste seděli v lavici a tupě opisovali z tabule, anižbyste vnímali obsah... Jak jste řešili spíše to, zda se následující  věta účitelova výkladu vejde na řádek či ne... Nebo když se učitel zasnil, začal mluvit o něčem jiném a vy nevěděli kolik si máte vynechat, kam přesně začít psát další poznámky a pak jste měli v sešitě hotový guláš a vše bylo napřeskáčku... A pak hurá domů a ponořit se do těchto poznámek a raději se je naučit nazpaměť, protože to je jednodušší, na co tomu rozumět???
Jasně, obsahově v tomto guláši bude celý zápis výkladu - ale kdo se v tom má učit? Rozvíjet se?
Do myšlenkových map si vkládáte informace sami. Nidko vám nenutí: "Udělejte si nadpis tak a tak, další odrážka bude, vlepte si obrázek..." sami si propojujete jednotlivé informace, odběhnutí od tématu vám nedělá problém, prostě načnete další "větev" a pak se můžete v klidu vrátit k té původní. A hlavně, každá mapa je jiná, originální... když máte "vokno", zobrazí se Vám možná tak popsaná stránka před očima, kterou nedokážete rozluštit... v opačném případě se barevně rozvržená mapa s "větvemi", obrázky, kódy a šipkami pamatuje lépa a stačí si vzpomenout na kousek a pomalu se vám v hlavě začne rozbalovat celá.
Názor Myšlenkové mapy ale asi nevměstnám do pár odstavců, ale s chutí bych ji poslala každému učiteli do schránky - nebo alespoň většině z těch, kteří mě učili!
Jan Čtros
28. 9. 2019, 02:57
Potom co jsem na https://ideaclu…apa-vzor  našel vzor pro myšlenkové mapy, rozdal jsem je svým studentům a doporučil jim, aby je zkusili použít při přípravě na následující test. Byl jsem příjemně zaskočen, když jsem zjistil, že se výsledky třídy oproti jiným testům zlepšily až o 20% To je jasný důkaz, že myšlenková mapa je opravdu skvělá učební pomůcka.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence k učení
  • efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací, hledá a rozvíjí účinné postupy ve svém učení, reflektuje proces vlastního učení a myšlení
  • Gymnázium
  • Kompetence k řešení problémů
  • rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části
  • Gymnázium
  • Kompetence komunikativní
  • efektivně využívá moderní informační technologie

Průřezová témata:

  • Gymnaziální vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů

Organizace prostorová:

Školní třída, Specializovaná učebna

Vazby na materiály do výuky: